Prostějovští Židé vedli ke konci 16. století čilý obchodní styk v rámci Moravy, ale i se vzdálenou cizinou, jak o tom svědčí historické doklady. Obchodovali zde s dobytkem, obilím, vlnou, dále s dražšími barevnými sukny a hedvábím z Německa, kramářským zbožím ve Vídni a Benátkách, čistým peřím. Kromě obchodníků, hokynářů a kramářů zde byli poté i sklenáři, mečíři, vačkáři, ale též knihař, soustružník, jehlař, pasíř, šenkýř či muzikant.
V letech 1602 – 1605 v Prostějově fungovala hebrejská knihtiskárna Isaka ben Arona Prostitze zvaného R. Issaak Drucker, který zde vytiskl čtyři hebrejské knihy. Z Prostějova také pocházelo několik židovských tiskařů a sazečů.
Od 17. století začali prostějovští Židé navštěvovat týdenní trhy v královských městech Olomouci, Brně a Jihlavě, kde měli sklady, kanceláře a směnárny.
Počátky manufakturní výroby oděvů
V oblasti hospodářské a podnikatelské zanechali prostějovští Židé velmi významnou stopu pro další vývoj města. Veit Ehrenstamm, jehož otec, obchodník s textilem Salomon Jakob Ha-Levy, se v rod 1752 usadil v Prostějově a v roce 1787 přijal rodové jméno Ehrenstamm, převzal podnik roku 1790 a dovedl jej k nebývalé prosperitě. V roce 1801 založil společně s tkalcovským mistrem Františkem Plotzem první manufakturní výrobu jemného sukna a kazimíru, přičemž ve svém závodě vybaveném moderními stroji dovezenými z Anglie a Nizozemí zaměstnal na tisíc dělníků. Tovární budova stála na rohu Újezdu a Nádražní ulice naproti kostelu Milosrdných bratří na tehdejším Olomouckém předměstí. Se svojí rodinou se následně jako první židovský obyvatel přestěhoval do bytu areálu své továrny, která se nacházela mimo židovské ghetto. Jeho synové, kteří podnik převzali, však firmu brzy dovedli ke krachu. Veith Ehrenstamm byl také velmi vzdělaný, patřil k aktivním stoupencům židovského osvícenství a byl proslulým znalcem Tóry. Působil i v charitativní a sociální oblasti. Je pohřben na starém židovském hřbitově v dnešní Studentské ulici.
Ve 2. čtvrtině 19. století se židovští podnikatelé stali tvůrci prostějovského soukenického a bavlnářského průmyslu. Výroba bavlnářských tkanin byla převážně organizována tzv. nákladnickým způsobem, kdy podnikatel opatřoval domácím tkalcům bavlněnou přízi a odebíral od nich hotové zboží.
Mayer a Ignác Mandlovi
Po Veithovi Ehrenstammovi učinil největší průlom v dosavadní historii oděvní výroby Mayer Mandl, nejstarší ze synů Mosese Mandla, který si zřídil ke svému prosperujícímu obchodu již roku 1838 také obchod se starými oděvy. Později získal od vrchnostenského úřadu v Plumlově povolení také obchodu s novými oděvy. Zahájil tak rozsáhlou výrobu nových oděvů, nakoupil množství starých vojenských uniforem, které domácí krejčí přešívali na obleky.
V polovině 19. století působilo v Prostějově 135 židovských textilních podnikatelů, kteří nový obor výroby oděvů, jenž přinesl městu světový věhlas, zcela ovládli. K největším oděvním firmám patřili kromě bratří Mandlů: Zweig a Rosenthal (zal. 1880), Blau a Heilig (zal. 1903), Féher a Grünwald (zal. 1907), B. Iltis (zal. 1924). Majitelé se sdružovali ve Spolek velkokonfekcionářů, jenž se později přeměnil na Spolek oděvních průmyslníků, jehož předsedy byli postupně: Adolf Pollak, Mořic Ballek, Vilém Grünwald, Gustav Steger, Berthold Iltis, Rudolf Berger.
Mimo to v Prostějově existovaly další židovské firmy. Výroba prádla L. Meitner (zal. 1905), klobouků Stern a Lenkawitz (zal. 1911), vlněného zboží S. Hirsch (zal. 1867), H. Altar (zal. 1860), pleteného zboží a punčoch K. Katz (zal. 1895), obuvi V. Lösegeld (zal. 1898), Wolf (zal. 1876), sladovny Haas (zal. 1884), Hamburger (zal. 1868), likérky S. Pollak (zal. 1843), A. Weigl (zal. 1830).
Průmyslová konfekční výroba na Prostějovsku se v prvních desetiletích své úspěšné působnosti orientovala zejména na výrobu pánských a chlapeckých oděvů. V roce 1898 se sortiment výroby rozšířil také na dámskou konfekci. První konfekční firmou, která se rozhodla zavést v Prostějově dámskou konfekci, byla Eidler a Eisler. V dalších letech pak zavedly dámskou výrobu i další prostějovské firmy. V roce 1909 se na dámskou výrobu zaměřovalo šest firem: Ernst a Fritz Ballek, Kaufmann a Placko, Heinrich Plaček, Hugo Wolf, Jan Michálek a Weiss a Hammerschlag.
Gustav Sborowitz
Firma byla založena v roce 1898 pod názvem „Gustav Sborowitz“ a toto jméno jí zůstalo až do roku 1913, kdy byl k firmě přibrán nejstarší syn Max a oficiální název byl změněn na „Gustav Sborowitz a syn“. V roce 1921 se stal spolumajitelem firmy i Fritz Sborowitz a později i dva další synové Hans a Bruno. Po smrti Gustava Sborowitze v roce 1928 vedení firmy převzali všichni čtyři bratři. Název firmy byl v roce 1933 změněn na Sbor., Gustav Sborowitz a syn, tovární výroba oděvů všeho druhu. Pod tímto názvem existovala až do roku 1942, kdy byla arizována a předána Němci L. Mittelbauerovi.
Tento podnik jako první zaváděl dílenskou výrobu oděvů s velmi důslednou dělbou práce a s uplatněním důležitých zkušeností i techniky ze zahraničí. Stalo se tak v roce 1928 a tento primát není pouze prostějovský, ale vztahuje se na celou tehdejší republiku. Umístění továrny bylo v ulici Olomoucká číslo 23. V současné době je objekt v soukromém vlastnictví a je upraven k bytovým účelům.
Bez zajímavosti není ani fakt, že dříve než G. Sborowitz započal v roce 1901 tovární výrobu konfekce, provozoval obchod se starým i novým šatstvem. První šicí dílnu měl ve dvoře kasáren, v místě, kde dnes stojí prostějovská radnice.
Menší židovské konfekční závody
Hermann Berger & comp.
Tato firma byla založena v roce 1876 a do roku 1933 vyráběla pánské, chlapecké a dětské oděvy a od roku 1933 i dámské pláště. V době 2. světové války přebral arizací firmu Rudolf Hinne. Za okupace pak firma vyráběla speciální kožené oděvy pro německou brannou moc. Po osvobození zde konfekční výroba nebyla obnovena, nemovitost byla zčásti pronajata a zčásti zůstala prázdná. Později byl dům adaptován pro potřeby tiskárny, v současné době je sídlem městské policie a centrální spisovny prostějovského magistrátu.
Sloga
Firma byla založena v roce 1920 jako společnost s ručením omezeným, kdy získala koncesi na výrobu pánských a chlapeckých oděvů „po továrnicku“. První sídlo bylo na Masarykově náměstí č. 13 a odpovědným zástupcem byl její náměstek Emanuel Weiser. V roce 1921 pak postavila novou tovární budovu na Svatoplukově ulici č. 23. V roce 1930 prodala firma Sloga budovu s veškerými sklady firmě Františka Rolného.
Zikmund Kaufmann
Firma na výrobu pánské konfekce Zikmunda Kaufmanna si pro svou činnost postavila v roce 1930 v Kollárově ulici č. 11 obytný a tovární dům. Co do počtu zaměstnanců patřila k menším podnikům a zabývala se výrobou pánské konfekce. Jako židovský majetek byla továrna během okupace pod nucenou správou Otty Vogla. Po válce pokračoval v sériové výrobě konfekce mladší syn původního majitele Vilém Kaufmann, který se vrátil z tehdejší Palestiny. V roce 1948 byla znárodněna a její majetková podstata byla začleněna stejně jako u většiny ostatních do národního podniku Oděvní průmysl Prostějov. Objekt bývalé továrny je v současnosti sídlem firmy PARROT.
Brod & Frankl
Tato firma byla založena v roce 1899 a patřila k nejvýznamnějším oděvním podnikům v Prostějově. Vyráběla pánskou a chlapeckou konfekci, specialitou byla výroba dětských oblečků. V roce 1910 si podnik postavil v Havlíčkově ulici č. 28 vlastní tovární budovu, kterou už v roce 1919 prodal oděvnímu dělnickému družstvu Prvoděv. Činnost podniku byla ukončena v roce 1935.
Moriz Ballek & Bruder
Moriz Ballek se původně zabýval obchodem s hotovými oděvy. V roce 1892 získal oprávnění k tovární výrobě pánské konfekce. Brzy se zařadil mezi velké oděvní podniky v Prostějově. Specialitou tohoto závodu byla výroba dětského ošacení. Za první světové války zakládaly velké oděvní podniky v Prostějově šicí dílny, ve kterých vznikaly vojenské stejnokroje. Moriz Ballek si takovou dílnu zřídil v letním sále hostince U Broučků u místního nádraží. Po válce tento typ dílen zanikl. Stejný osud jako ostatní válečné šicí dílny stihl brzy i továrnu Moriz Ballek & Bruder, zde byla výroba ukončena v roce 1926.
Další podnikatelé židovského původu
Bratři Winterové
U zrodu podnikatelské tradice rodiny Winterových stál Jakub Winter. Jeho synové Fridrich a Mořic zakoupili v roce 1875 od právovárečného měšťanstva v Prostějově pivovar a sladovnu (založili firmu Brüder Winter). V roce 1896 z firmy odchází Mořic a část podílu ve firmě přebírá jeho synovec Karel a o dva roky později jeho další synovec a Karlův bratr Bruno Winterovi. V roce 1904 odchází z firmy Fridrich Winter a pivovar se sladovnou se plně dostávají do rukou Karla a Bruna. Již původní majitelé (Fridrich a Mořic) pivovar a sladovnu rozvinuli a investovali do ní. Dle jejich návrhu (který byl patentován) byl vybudován hvozd s tzv. teplou valečkou. V roce 1892 sladovna do základů vyhořela a bratři Winterové pak vybudovali moderní sladovnu, která využívala všech technických a technologických vymožeností doby. Dá se říct, že Karel a Bruno Winterovi tak převzali již vybudovanou firmu. Ovšem, v silné konkurenci akciového pivovaru, se nedařilo výrobě piva, která byla zastavena dva roky po Karlově smrti (Karel zemřel v roce 1912). Bruno Winter pak provozoval sladovnu a k tomu společně se svým přítelem a někdejším soudním radou JUDr. Aloisem Donathem založili firmu Kornolith AG Prossnitz, která vyráběla knoflíky. Do sladovny byl v roce 1940 dosazen Treuhänder, v roce 1941 byla sladovna (vynuceně) prodána veřejné obchodní společnosti G. Näfeke in Hamburg. V roce 1942 byl provoz zastaven a objekty využívány jako skladiště. Bruno Winter se svou druhou ženou Terezií spáchali sebevraždu před nástupem do transportu. Syn Kurt byl zatčen gestapem a zavražděn v Osvětimi. Starší syn Hugo stačil prchnout do Anglie.
Po osvobození roku 1945 byla firma jako „německý podnik“ konfiskována a byla v ní zavedena národní správa. V roce 1948 byly všechny samostatné sladovny znárodněny a začleněny pod národní podnik Obchodní sladovny se sídlem v Olomouci. V průběhu mnoha let došlo k několika reorganizacím sladařského průmyslu. V roce 1989 byl pak tento koncernový podnik změněn na podnik státní a v rámci privatizace v roce 1991 se transformoval na akciovou společnost Obchodní sladovny se sídlem v Prostějově. Prostory sladovny slouží svému původnímu záměru dodnes, slad zde vyrábí soukromá sladovna Castello, která navázala na tradiční výrobu bratří Winterových.
Podrobně o sladovně a jejím současném provozu píše na svých stránkách současný majitel.
Bruno Winter byl nejen zdatný podnikatel, ale také mecenáš, muzeu věnoval vzácnou sbírku hodin. V roce 2018 mu bylo uděleno čestné občanství.
Julie Wolfová a synové
Zakladatelkou firmy na výrobu houněné a kožené obuvi byla obchodnice s textilem Julie Wolfová. Její synové Moritz a Emanuel vybudovali v roce 1862 na náměstí Dr. E. Beneše č. 16 (dnes náměstí E. Husserla) provozovny, ve kterých Emanuel Wolf začal vyrábět domácí obuv. Moritz Wolf se svou matkou se věnovali obchodu s textilem. V době nacistické okupace byli majitelé firmy Moritz Wolf i Emanuel Wolf odvlečeni do koncentračního tábora v Terezíně, kde Moritz zahynul. Emanuel Wolf se v roce 1945 vrátil. Firma byla za války arizována jako židovský majetek a novým majitelem se stal Alfred Posch. Po osvobození v roce 1945 byla na firmu uvalena národní správa. Rozhodnutím Okresního národního výboru v Prostějově se stala národním správcem firma Baťa , n. p. Zlín. Po utvoření národního podniku KOTVA Krasice sloučena s majetkovou podstatou n. p GALA. Sídlem zůstaly Krasice. Státní podnik GALA, Prostějov – Krasice byl v roce 1993 zprivatizován a transformován na akciovou společnost.
Mandl a Kohn
Firma veřejných společníků Mořice Mandla a Maxe Kohna se zabývala výrobou slaměných klobouků, později se specializovala na výrobu dámských klobouků. Prvotním sídlem jejich závodu byla Rejskova ulice č. 45, v roce 1920 se pak firma přestěhovala do Olomoucké ulice č. 5. Název firmy po přestěhování zněl Mandl a Kohn v Prostějově, výroba slaměných klobouků. Ve 30. letech 20. století existovalo v Prostějově 13 výrobců plstěných a slaměných klobouků, z toho šest továren. Tento zmíněný podnik bohužel patřil k těm, kterým se nepodařilo čelit hospodářským problémům doby, a proto byla výroba v roce 1937 ukončena.
M. & T. Ries
V roce 1884 založil Markus Ries v Prostějově první hanáckou parní továrnu na zápalky. V roce 1912 se firma transformovala na akciovou společnost Hélios a o rok později byla výroba zápalek ukončena a továrna zrušena. V roce 1914 koupila objekt sirkárny známá prostějovská firma Wichterle a adaptovala ji pro svůj provoz. V roce 1946 se stala součástí národního podniku Agrostroj, v roce 1949 byl objekt zbourán.
Bratři Bauerové, továrna na výrobu oděvů a pytlů
Podnik byl založen v roce 1921 na základě živnostenského oprávnění z 15. 7. 1921 pod názvem Bří Bauerové, tovární výroba oděvů a pytlů, Prostějov, veřejná obchodní společnost. Společníky byli Ludvík, Josef a Rudolf Bauerovi. Jednalo se o konfekční továrnu zaměřenou na výrobu vrchních oděvů pánských, chlapeckých a dámských kromě šatů. Firma většinou pracovala s domácími krejčími, kterým ustřižené a vybavené zboží bylo předáno ke zpracování. V roce 1939 byl do firmy dosazen Treuhänder Adolf Winter. V roce 1940 byla firma arizována a změnil se název na Adolf Spielvogel, továrna na oděvy, komanditní společnost, Prostějov. Novými vlastníky se stali Adolf Spielvogel, Else Jurna a Erich Spielvogel. Za války vyráběla oděvy také v mechanických dílnách podniku. Po osvobození bylo zařízení továrny odvezeno Rudou armádou jako válečná kořist. 5. 3. 1948 byla zavedena národní správa Oděvního podniku Prostějov a zmocněncem byl Ervín Jiskra. Vyhláškou ministerstva průmyslu z 27. 6. 1948 byla firma začleněna do národního podniku OP Prostějov. Dnes budova slouží jako mateřská škola.
Deutschland a Jassinger, výroba dámských a dětských oděvů
Podnik byl založen v roce 1924 a do obchodního rejstříku Krajského soudu v Olomouci byl zapsán 12. 4. 1924. Firma sídlila v Prostějově, v Palackého ulici č. 8–10. V roce 1926 po smrti Deutschlanda přistoupil do firmy jako veřejný společník Samuel Fuchs.V roce 1938 zaměstnávala 34 vnitřních zaměstnanců , 79 domácích krejčí a 10 kožešníků. V roce 1939 byl do firmy dosazen Treuhänder Karl Juraschek a po něm Alois Gorblich. V roce 1941 byl podnik jako židovský arizován a zapsán do obchodního rejstříku 4. 4. 1941 jako Kluge a syn, veřejná obchodní společnost, továrna na dámské pláště. Veřejnými společníky se stali Julius Kluge a Gerhard Kluge. Podnik vyráběl dámské a dívčí pláště. Původně pracoval jen s domácími krejčími, ale za okupace zřídil také pásovou výrobu v podniku a pro německý červený kříž zhotovoval uniformy. Po osvobození byla výměrem ONV v Prostějově z 5. 7. 1945 u podniku zavedena národní správa OP Prostějov. Výměrem Zemského národního výboru v Brně z 10. 7. 1946 byl ustanoven správcem Jaroslav Hájek, ředitel OP Prostějov. Firma byla jako německá konfiskována (výnos ONV Prostějov z 30. 7. 1946) a výměrem ZNV v Brně z 18. 5. 1948 byla zavedena národní správa OP Prostějov. Z bývalých společníků zemřel Samuel Fuchs v koncentračním táboře a Samuel Jassinger odjel do Paříže, kde měl továrnu na oděvy. Sestra Samuela Fuchse žijící v Krakově Vincenta Kiesielewska a Samuel Jassinger žádali po osvobození o restituci majetku. Z veřejných zájmů byla zamítnuta a vyhláškou ministerstva průmyslu z 27. 6. 1948 byla firma znárodněna a další vyhláškou z 29. 6. 1948 byla začleněna do národního podniku Oděvní průmysl Prostějov. V budovách potom sídlilo generální ředitelství podniků oděvního průmyslu a Střední odborné učiliště oděvní.
Zajímavou osobností byl továrník Bernhard Back. Podnikal v bavlnářské výrobě v Dolním Rakousku. Od roku 1829 měl tkalcovnu v pronajatých místnostech prostějovského zámku. V dražbě získal bývalou Ehrenstammovu továrnu a v roce 1841 obdržel tovární oprávnění k tkalcování bavlny v Prostějově. Měl zde sto padesát tkalcovských stavů a zaměstnával tisíc osob. Spolumajitelem tkalcovny byl Hermann Zweig. V roce 1843 získal B. Back tovární koncesi k výrobě cukru a sirupu z cukrové šťávy. Do roku 1852 tedy fungoval v bývalé Ehrenstammově továrně cukrovar. V roce 1852 si část budovy pronajal Salomon Zweig a provozoval tkalcovnu (12 tkalcovských stavů). Po zániku cukrovaru od roku 1858 fungovala v budově oděvní továrna firmy Mandlových.
V padesátých a šedesátých letech 19. století vzniklo několik tkalcovských firem, například Elhar Back, Albert Jacques Mayer, Hermann Altar, A. Abel, S. Hirsch, a A. Wolf. Velké firmy Hirsche a Wolfa přenesly po roce 1870 svoje působiště do Svitav a Šternberka. Tkalcovská výroba však postupně upadala a začaly vznikat oděvní továrny. Vedle Mandelovy továrny vznikly továrny Joachim Pollak (zal. 1873), David Schwarzmann (zal. 1874) a Hermann Berger (zal. 1876).
Výroba prádla: A. Husserl a syn (1881)
Výroba obuvi: Hans Hollek, Rudolf Stern a spol., Adolf Weinlich, Julie Wolfová a syn,
Výroba klobouků: A. Müller, Neumann a synové, Kohn a Stern & comp., Hermann Glass, Kohn a Mandl, A. Mayer a syn a další.
Tiskaři
Ignác Rottberger (1834–1914) pocházel z Budapešti a začátkem šedesátých let 19. století se usadil v Prostějově. 18. 6. 1862 získal koncesi knihtiskaře. Tiskárnu provozoval na Zámeckém náměstí č. 133 v Hamburgerově domě (nyní Pernštýnské nám. č. 6) a v roce 1873 ji přestěhoval do vlastního domu na Hlavní náměstí č. 25 (nyní T. G. Masaryka č. 6). Jeho společníkem byl Josef Groák, který působil v Olomouci.
V roce 1878 založil v Prostějově tiskárnu vyučený knihvazač Jakub Neumann. Zaměřil se na tisk vizitek, obálek a drobných tisků. V roce 1877 získal Rottberger koncesi pro provozování knihkupectví. V obchodě prodával také školní potřeby, časopisy, učebnice, modlitební knížky, kalendáře a papírenské zboží. Zpočátku měl knihkupectví ve svém domě, od roku 1889 na Zámeckém náměstí č. 11 (Schmausův dům). V roce 1890 od něj obchod koupil jeho zaměstnanec Jan B. Pechtl.
Rottberger získal další koncese, například knihvazačskou, na prodej galanterního zboží, učebnic, modlitebních knih, svatých obrázků a kalendářů. V Prostějově vydával a tiskl první německé noviny Bote aus der Hanna (1863–1865), později tiskl týdeník Prossnitzer Wochenblatt, Prossnitzer Wochenschrift (od r. 1875) a Deutsche Stimmen aus Mähren (od r. 1882). Německé noviny mnohdy napadaly české politické odpůrce a docházelo i k žalobám. Po změně politické situace, kdy v roce 1892 převzala moc v Prostějově česká strana a němečtí obchodníci a živnostníci byli omezováni, prodal Rottberger 31. 12. 1894 knihtiskárnu židovskému tiskaři v Prostějově Nathanu Pollakovi. Prodal také svůj dům a v roce 1899 se s manželkou odstěhoval do Vídně, kde v roce 1914 zemřel.
Obecně židovská komunita díky své píli, ctižádosti a obchodnímu nadání dokázala během generací vytvořit základ pro vznik stěžejního ekonomického zaměření Prostějova. Vznik konfekčního průmyslu můžeme přisuzovat právě židovským obyvatelům. Existence tohoto odvětví přispěla k nebývalému věhlasu a rozkvětu města. Označení Prostějova jako „města módy“ lze jednoznačně považovat za židovský odkaz mnoha dalším (nejen) prostějovským generacím.
Seznam firem, včetně drobných živnostníků:
Trude Antscherlová, švadlena, Jihoslovanská 24
Marie Baderle, dámská švadlena, Žeranovská 7a
Josefa Balleková, Obchodní jednatelství v textilním zboží, Štefánikova 14
Oskar Basch, Jednatelství krátké zboží – krejčovské přípravy, Knihařská 18
Karel Bauer, výroba pytlů a prodej textilního zboží, Plumlovská 36
Pavla Beamtová, velkoobchod kožišinami, Brecherova 11 (dnes Uprkova)
Lion Beer, Jednatelství pro konfekci, Jihoslovanská 3
Amalie Bleichfeldová, vetešnictví, obchod hotovými obleky a obuví, U Templu 8 (dnes nám. Sv. Čecha)
Sara Bleichfeldová, vetešnictví, U Templu 5 (dnes nám. Sv. Čecha)
Arthur Bloch, velkoobchod látkami, Kollárova 5
Ella Bobaschová, Hostinec, Uprkova 16
Ignác Bobasch, Jednatelství pro konfekci, Kostelní 10
Artur Bergel, kožešník, Přemyslovka 18
Mořic Bobasch, obchod kůžemi a krejčovskými přípravami, Brecherova 4 (dnes Uprkova)
Regina Bobaschová, modistka, Filipcovo nám. 2
Theresie Böhmová, zástupce pro konfekci, Újezd 5
Paul Bratter, prodej oděvů, knihařská 21
Leopold Braunfeld, Jednatelství – knoflíky a šňůry, Blahoslavova 17
Salomon Brenner, obchod oděvy, Ehrenstammova 6 (Dnes Demelova)
Aladar Broll, krejčovství, dámský krejčí, Vodní 4a
Emil Brössler, sedlářství, Hradební 38
Karel Butschowitzer, Jednatelství – textilní zboží, Sladkovského 22
Cornolith, a. s. (Bruno a Karel Winterovi), továrna na knoflíky, Blahoslavova ulice
Czech, M. S., Velkoobchod krátkým zbožím, velkoobchod textilní, Masarykovo nám. 4
Ludwig Cziment, zástupce pro prodej strojů, Brecherova 20 (dnes Uprkova)
Czech & Wagner, továrna na dámské klobouky, Olomoucká 10
Leo Dalfen, pánské zakázkové krejčovství, Pod Kosířem 9
Jakob Deutsch, maloobchod pánskými oděvy, Brecherova 14 (dnes Uprkova)
Josef Deutsch, prodej zboží textilního, galanterního, stávkového, obuvi, prádla, sukna, šatstva, cukroví, ovoce a čokolády o trzích a kostelních slavnostech, Brecherova 4
Robert Febel, knihtiskárna a výroba kartonáže, Vápenice 31
Feiler & Schilder, obchod kůžemi, Wilsonovo nám. 14
Markéta Freuerová, obchod textilem, Havlíčkova 33
Erwin Fleischer, zakázkové krejčovství, Kostelní 5
Max Fleischer, Jednatelství, textilní zboží, Kostelní 5
Sandor (Samuel) Frankl, obchod kožišinami, Kostelní 3
Alfred Freiberger, Jednatelství, textilní zboží, Wilsonovo nám. 24 (dnes nám. T. G. Masaryka)
Julius Fried, podomní obchodník (obchod krejčovskými přípravami, zbytky sukna a starým železem), Nadační 10
Adolf Frisch, hostinec, Svatoplukova 19
Irena Fuchsová, vyšívání, Wilsonovo nám. 5 (dnes nám. T. G. Masaryka)
Ervín Gartner, obchod surovou kůží, koželužství, Revoluční 8
Berta Glassová, obchod dámskými a dětskými klobouky, Revoluční 8
Karel Glass, Jednatelství, textilní zboží, Kravařova 1
Olga Glassová, Jednatelství, textilní zboží, Smetanovo nám. 4 (dnes Vojáčkovo)
Julius Glück, obchod oděvy, U Templu 7 (dnes nám. Sv. Čecha)
Maxmilián Goldhammer, kožišnictví, Kramářovo nám 14
Berta Gottleinová, smíšené zboží, potraviny, Uprkova 29
Jakub Gottlieb, starožitnosti, Školní 40
Josef Grabschied, výroba kartonáže, Rejskova 41
Abraham Grünfeld, kožišník, Vápenice 40
Greta Grünhutová, obchod vlna – nitě, Filipcovo nám. 2
Walter Grünhut, konfekce
Artur Grünwald, Obchodní jednatelství, Kollárova 7
Eugen Grünwald, krejčí, Žerotínovo 4
Josef Grünwald, kožišnictví a čepičářství, Vodní 8, Kramářská 1
Otto Grünwald, obchodní jednatelství a komisionářství, Pod Kosířem 3
Fani Günsbergová, obchod dámskými klobouky a příprava pro modistky, Komenského 6
Vítězslav Guttmann, výroba knoflíků, Olomoucká 2
Helena Hatscheková, Jednatelství, textilní zboží, Újezd 5
Heinrich Heinlich, obchod šicími stroji a jízdními koly, Žerotínovo nám. 10 (dnes Žižkovo nám.)
Klara Heiligová, obchod starým železem a odstřižky, Revoluční 8
Josef Herzog, kožišnictví, Křížkovského 16
Bedřiška Hirschová, obchod oděvy, Wilsonovo nám. 42 (dnes Masarykovo)
Elsa Hirschová, obchod chemickými výrobky, Masarykovo nám. 32
Růžena Hirschová, parní pila, Kostelecká 39
Samuel Hirsch, tkalcovna, společník Ignatz Brüll, výroba prádla, Petrské nám. 3
Viktor Hirsch, podomní obchodník
Bruno Hochwald, obchod textilem, Daliborka 9
Johann Holitscher, obchod textilem, společník Otto Wolf, Sádky 9
Richard Hecht, konfekcionář, Olomoucká 4
Leo Hönig, Jednatelství, textilní zboží, Rejskova 24
Mořic Husserle a synové, Zasilatelství, obchod uhlím, Svatoplukova 11
Gustav Huppert, továrník, Komenského ul. (asi byt)
Irma Jaciková, vetešnictví, U Templu 8 (dnes nám. Sv. Čecha)
Otto Jahoda, Knihtiskárna, Wilsonovo nám. 9 (dnes nám. T. G. Masaryka)
Filip Kaan, kramářství a pekařství, roh Újezd Svatoplukova
Regina Katzová, prodej mléka, krupařství, Vodní 17
Růžena Kernová, obchod surovými kožišinami, Brecherova 24 (dnes Uprkova)
Otto Käufler, obchodník, U kasáren 12
Josef Klein, obchod kožišinami, Plumlovská 43
Karolina Kleinová, smíšené zboží, potraviny, Školní 39
Max Klein, kožišník, Blahoslavova 19
Nikolaus Klein, kožišník, Rašínova brána 3
Rosa Kleinová, kožišnictví
Rudolf Klein, obchod surovými kůžemi a mazadly, Kostelecká 8
Salomon Kleiner, Jednatelství – textilní zboží, Pernštýnské nám. 9
Erich Klement, Jednatelství – textilní zboží, Křížkovského 4
Leonie Kninová, obchod knoflíky, Brecherova 31 (dnes Uprkova)
Koloman Könywes, kožišník, Újezd 6
Marta Krainerová, krejčovství, Žerotínovo nám. 15 (dnes Žižkovo)
C. Kranz & Sohn, výroba bavlněného podšívkového zboží, Havlíčkova 8
Hermann Kurz, smíšené zboží, Rašínova brána 10 (dnes zde stojí Zlatá brána)
Sigmund Kurz, velkoobchod smíšeným zbožím, potraviny, Žeranovská 7
Karl Lamm, sklad piva
Alexander Lang, kožišnictví, Sokolská 12
Bronia Lautmannová, obchod zbytky látek, Slovenská 12
Anežka Ledererová, Jednatelství textilní zboží, Jungmannovo nám. 4
Wilhelm Lösegeld, Továrna na obuv, Smetanovo nám. 4
Moritz Lott, holičství a kadeřnictví, U Templu 3 (nám. Sv. Čecha)
Löw – Beer & Weinreb, obchod kůžemi, Žerotínovo nám. 15 (dnes Žižkovo nám.)
Eduard Löwidt, hodinářství, Žerotínovo nám. 20 (dnes Žižkovo nám.)
Adalbert Mandl, obchod laky a barvami, Komenského 7
Wilhelm Marlé, Kamilo Richter, Strojní navinování hedvábných a bavlněných nití, výroba reklamních a výstrojních stuh, Ehrenstmmova 6 (dnes Demelova), Vápenice 31
Rudolfa Meitnerová, obchod textilním zbožím, Brecherova 3 (dnes Uprkova)
Akciová společnost Opp, výroba čokolády, filiálka Prostějov, Masarykovo nám. 25, prodej cukrovinek a čokolády
Fani Perschaková, vetešnictví, obchod oděvy, Kostelní 17
Moritz Perschak, bednář a stolař, výroba rakví, Hradební 23 – výroba beden, Školní 19 – stolařství
Flora Platscheková, obchod drůbeží, Brecherova 28 (dnes Uprkova)
Siegfried Platschek, obchod surovými kůžemi, Brecherova 28 (dnes Uprkova)
Hans Platzer, řeznictví a uzenářství, Brecherova 28 (dnes Uprkova)
Wolf Platzer & Co., Automobilová agentura, prodej automobilů Praga, Smetanovo nám. 4 (dnes Vojáčkovo)
J. & A. Pollach, výroba likérů, Žerotínovo nám. 16 (dnes Žižkovo nám.)
Alfred Pollak, Velkoobchod textilním zbožím, Olomoucká 10
Arnošt Pollak, Jednatelství – nitě a bavlněné zboží, Masarykovo nám. 23
Bedřich Pollak, kožišnictví, Brecherova 20 (dnes Uprkova)
Emil Pollak, kožišnictví, Brecherova 20 (dnes Uprkova)
Jakob Pollak, podomní obchodník, Žeranovská 27
Max Pollak, Agentura – jednatelství textil, Školní 5
Oskar Pollak, obchod střižním zbožím, Školní 17
Regina Pollaková, švadlena, Školní 5
Sigmund Pollak & Co., Výroba pálenky, rosolek, likérů, rumu a octa, Fr. Josefa 25, dále pokračovala společnost výrobou lihovin a octa, obchod vínem, ovocnou šťávou, ovocným vínem a koloniálním zbožím, Školní 5
Sigmund Pollak, obchod střižním zbožím, Masarykovo nám. 9
Erich Ries, Jednatelství textilní zboží, Vápenice 17
Otto Rosenfeld, obchod kravatami, Svatoplukova 15
Arnold Salzer, obchod koženým zbožím, Rejskova 19
Josefa Salzerová, obchod surovými kůžemi, příslušenství pro obchodníky, Kostelní 4
Františka Sametová, obchod jižním ovocem, lahůdkami a potravinami, Komenského 1
Friedrich Schaffer, holič, Vápenice 21, ve 20. letech provozoval ve Svatoplukově č. 17 obchod galanterním zbožím
Gerta Schafranková, dámská švadlena, Křížkovského 18
Gabriel Schlein, obchod krátkým zbožím, knoflíky a posamenterií, Blahoslavova 17
Berthold Schlesinger, pekařství, Pekařská 8
Jindřich Schmeidler, obchod starým železem, Vodní 8
Ida Schreiberová, obchod palivem, Olomoucká 2
Robert Schreiber, kožišnictví, Masarykovo 21
Bernard Schwarz, Jednatelství – surové kožišiny, nám. Ed. Skály 2
Linde Schwarzová, podomní obchod
Singer Sewing Machine Co., filiálka, akcionáři v USA, zástupce v Prostějově Bedřich Kindler, obchod šicími stroji a jejich součástkami s opravou těchto strojů, Masarykovo nám. 32
Emil Spitz, Jednatelství, pekárna (pekl macesy), Komenského 1
Paul Springer, výroba krabiček a reklamních tabulek, Komenského 16
Arnošta Stecklerová, obchod cukrovím, Sladkovského 12, pobočka Masarykovo nám. 33
Felix Steckler, textilní zboží, kramářství, Masarykovo nám. 33
Bedřich Stecklmacher, Jednatelství, textilní zboží, Sádky 4
Siegfried Steiger, textilní a surové kožišiny, Palackého 25 a)
Berthold Steiner, prodej oděvů
Ida Steinerová, obchod palivem, Kravařova 1 a)
Jakob M. Steiner, Velkoobchod kůžemi, Pernštýnské nám. 6
Felix Steinschneider, šicí stroje, Masarykovo nám. 27
Alfred Stern, Jednatelství – textilní zboží, Blahoslavova 17
Stern & Lenkawitz, továrna na klobouky, Újezd 3
Bruno Stiassny, kožišnictví, Česká 31
Bernhard Tauber, Jednatelství, textilní zboží, U Templu 2 (dnes nám. Sv. Čecha)
Sali Tauberová, dámské krejčovství
Desider Taus, obchod kožišinami
Egon Thurman, obchod koženým zbožím, Filipcovo nám. 2
Adela Türklová, prodej stavebního materiálu, Rejskova 5
Max Vogel, obuvník, Kostelní 9
Katharina Wassertrillingová, smíšené zboží a potraviny
Alois Weisskopf, obchod smíšeným zbožím, Žerotínovo nám. 8 (dnes Žižkovo nám.)
Mořic Wexberg, Jednatelství, výrobky provaznickými a papírnickými, Masarykovo nám. 21
Bratři Winterovi, sladovna, Blahoslavova 13
Ludvík Winter, obchod obuví, Masarykovo nám. 8
Hilda Wolfová, obchod suknem, Revoluční 6
Julie Wolfová & synové, továrna na obuv, Kramářovo nám. 16 (dnes Edmunda Husserla)
Ludvík Wolf, zasílatelství – spedice, Újezd 13
Otto Wolf, textilní zboží, Vojáčkovo nám. 3
Štěpán Zweig, Jednatelství – textilní zboží, Žižkovo nám. 1
Anna Zwillingerová, Obchod textilním zbožím (majitelka Rosa Heinisch), Příční 6
Příklady dobové inzerce některých živnostníků a firem:
Židovští advokáti a lékaři v Prostějově
Otto Czech, JUDr. advokát, byt a kancelář: Palackého 25
Alois Donath, JUDr. (*1873 Přerov), od roku 1926 soudce v Prostějově, působil u Zemského soudu v Brně, rada Zemského soudu v Brně v. v., bydliště: Křížkovského 16, manželka Ida roz. Mittagová, *1884Šternberk, katolička, roku 1941 se vystěhovali asi do Velké Británie
Josef Grossmann, JUDr. (*13. 6. 1890 Bílovec) – advokát, přistěhoval se ze Žiliny, manželka Hermína roz. Schenková *1895., v Prostějově žili od listopadu 1938, bydliště: Olomoucká 25, 15. 3. 1939 se vystěhovali do Palestiny
Josef Kleiner, JUDr., *10. 12. 1886 Brezany, advokát, manželka Emma roz. Pollaková, * 4. 5. 1896 Prostějov (dcery – Stella *8. 1. 1924 Prostějov Miriam *6. 3. 1926 Prostějov), místopředseda Židovské náboženské obce v Prostějově, bydliště: Havlíčkova 30, kancelář: Palackého 8, 23. 12. 1939 odjeli do Palestiny
Max (též Marcus, Marek) Lasus, JUDr. *8. 8.1896 Prostějov, advokát,, manželka Alice roz.Herzogová,*1898 Teplice (děti: Ruben *1925, Hana *1928), původně měl společnou kancelář s dr. J. Kleinerem – Žerotínovo nám. 10 ( adresář- r. 1933), potom Rašinova brána 1 (viz adresář- 1939), bydliště: Štefánikova 9 (vlastní dům), 13. 2. 1939 se vystěhovali do Palestiny
Arnošt Löff, JUDr. *16. 8. 1897 Kroměříž + 9. 6. 1979, advokát, manželka Irena roz. Beerová, * 1898 Holešov, synové: Ervin *1929, Jiří *1931, kancelář: Pernštýnské nám. 5, byt: Jihoslovanská 3, od prosince 1939 do března 1946 žili v Palestině, potom krátce na Sinaji (Elšat), návrat do Kroměříže, od konce r. 1946 v Prostějově, byt a kancelář: Hradební 6, byl právním zástupcem Židovské obce v Prostějově při restitučních sporech v letech 1947–1951 především ohledně starého židovského hřbitova
Robert Sonnenmark, JUDr. *21. 3. 1888 Hohenau, JUDr., advokát, kancelář: Vápenice 23, bydliště:Jeronýmova 9 (A. Krále), do r. 1925 společná kancelář s JUDr. Gustavem Zweigem, zatčen jako představitel židovské obce a radní města 1. 9. 1939 jako „rukojmí“ akce Albrecht I. internován: Dachau, Buchenwald, + 25. 11. 1942 Osvětim.
Lékaři:
Egon Baum, MUDr., praktický lékař, *3. 6. 1911 Kadaň + 28. 9. 1944 Osvětim, do Prostějova přišel v březnu 1939 z Kremnice, bydliště a ordinace: Daliborka 9, 30. 6. 1942 transport Terezín, zahynul v Osvětimi
Eugen Grossmann, MUDr. *25. 7. 1898 Bardejov, ženský lékař, byt a ordinace: Masarykovo nám. 22, zatčen 1. 9. 1939 – akce Albrecht I. jako rukojmí, z jedenácti zatčených členů prostějovské židovské obce jako jediný přežil, zatčen a internován do 27. 2. 1940 ve Weinaru, byl propuštěn, v dubnu 1940 se vystěhoval do Šanghaje (Čína)
Heřman Huber, MUDr., dětský lékař, byt a ordinace: Wilsonovo nám. 8 – nyní E. Husserla, (s rodinou se vystěhoval do Palestiny- synové Pavel, Štěpán)
Isidor Huppert MUDr. – nar. 7. 3. 1897 Osvětim, lékař, praxi v Prostějově nevykonával, bydliště – Čelakovského nám. 3 (od 9. 11. 1938), přistěhoval se ze Slovenska, manželka Josefa * 1907 Čadca, dcery Marianna – 1931, Renata- 1937, červenec 1939 se odstěhovali do Austrálie
Arnošt Löwi MUDr. (někdy psán Löwy), MUDr. zubní lékař, ordinace: Pernštýnské nám. 5 (dům U Tří zajíců)
Walter Lefort, MUDr., zubní lékař, syn Arnošta Löwyho, změnil si příjmení na Lefort, ordinace (r. 1939): Pernštýnské nám. 5, zatčen, vězněn Terezín – červenec 1942, potom Osvětim, kde zahynul i s manželkou (28. 9. 1944)
Max Platschek (též Placzek, Platzek), MUDr. *24. 11. 1885 Prostějov, zubní lékař, manželka Elsa roz. Lasusová (*1887 Prostějov), dcery Greta* 1918, Ruth *1922, byt a ordinace: Rejskova 15a, byl spolumajitelem domu Kostelní ul. 10, začátkem r. 1939emigrace – Palestina
Jan Placzek, MUDr. zubní lékař, ordinace: Rejskova 15a (viz adresář r. 1939)
Bedřich Pollak *10. 7. 1902 Praha, MUDr., zubní lékař, manželka Greta roz. Himmelreichová , * 1910 Prostějov, syn Jiří (*1932- Hradec Králové) pozn. v Prostějově žili krátce, ani zde nevykonával lékařskou praxi)
Emil Schaufeld, MUDr. *5. 12. 1894 Moravská Ostrava + 2. 4. 1942 Treblinka, lékař pro nemoci kožní a pohlavní, v Prostějově od r. 1930, přistěhoval se z Přerova, byt a ordinace. Sadové nám. 2 (nyní Přikrylovo nám.)
Oskar Wolf, MUDr., * 8. 9. 1869 Prostějov + 29. 11. 1942 Terezín, praktický lékař, byt a ordinace, Komenského 8 (adresář r. 1939)
Leo (Lev) Zwillinger, MUDr., * 25. 1. 1900 Prostějov + 7. 2. 1942 Buchenwald, lékař pro nemoci vnitřní, byt a ordinace: Wilsonovo nám. 17 (dnes nám. T. G. Masaryka)
zdroje: z diplomové práce Radka Poledníčka (Olomouc 2013)
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém
kniha Maud Beerové Co oheň nespálil
sborníky Židé a Morava
fota: Státní okresní archiv, Muzeum a galerie v Prostějově