Malý příspěvek k výročí velkého filozofa a prostějovského rodáka Edmunda Husserla

Edmund Husserl

8. dubna si připomeneme 161. výročí od narození prostějovského rodáka, filozofa a zakladatele fenomenologie Edmunda Husserla. 12. dubna uplyne sto sedmdesát let od narození prostějovského spolkového, národního a komunálního činitele, dlouholetého zastupitele a radního Františka Neumanna. Co spojuje tyto dvě na první pohled různorodé (sice věkem blízké) osobnosti?

Číst více… „Malý příspěvek k výročí velkého filozofa a prostějovského rodáka Edmunda Husserla“

Přípravy na svátek Pesach ve stínu coronaviru

rabín Daniel Mayer – foto: Bop – při ukládání prvních Stolpersteine v Prostějově v roce 2019

Z Haify Daniel Mayer, čestný člen spolku Hanácký Jeruzalém: Každoročně 15. dne měsíce Nisanu (letos to bude ve středu večer, 8. dubna) zahajujeme první sederovou večeří osmidenní (v Izraeli sedmidenní) svátek Pesach, neboli svátek Překročení. Tímto svátkem si  připomínáme východ synů Izraele z egyptského otroctví. Vzhledem k tomu, že svátek je spojen s mnoha výjimečnými předpisy ohledně jídla, příprava na něj je tedy složitější a náročnější na čas.

Číst více… „Přípravy na svátek Pesach ve stínu coronaviru“

Civitas, nikoli oppidum. Prostějov je městem 630 let

Veduta Prostějova

Prostějov získal 27. března 1390 právo prvního výročního trhu, což fakticky znamená jeho povýšení na město. První písemná zmínka o Prostějovu pochází z roku 1141 ze Zdíkovy listiny. Tehdy zde byl uveden jako ves Prostějovice. Další zmínka z roku 1213, kdy byly v Prostějově datovány dvě listiny vydané českým králem Přemyslem Otakarem I. a moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem.

Číst více… „Civitas, nikoli oppidum. Prostějov je městem 630 let“

Paměť národa pomáhá starým lidem, kteří jí vyprávěli příběhy

Nezisková organizace Post Bellum založila právě dnes (19. 3. 2020) „Centrum pomoci Paměti národa“, které je určeno pro starší lidi ohrožené v době šířící se virové nákazy. Centrum zajistí bezkontaktním způsobem nákupy, vyzvednutí léků, venčení psů nebo podporu po telefonu. Pomoc nabízí těm, ke kterým má nejblíže: pamětníkům, kteří v rámci dokumentačního projektu Paměť národa vyprávěli svůj životní příběh.

Číst více… „Paměť národa pomáhá starým lidem, kteří jí vyprávěli příběhy“

V Městské knihovně se konala akce Nejen Purim s Hanáckým Jeruzalémem

V pondělí 9. března 2020 se konala v podkrovním sále Městské knihovny v Prostějově akce Nejen Purim s Hanáckým Jeruzalémem. V jejím úvodu se přítomní seznámili s historií tohoto nejveselejšího židovského svátku, jehož oslava letos připadla na 10. březen. Vyslechli si příběh královny a zachránkyně Židů Ester, požehnaného Mordechaje a zlého rádce Hamana. Předčítání z knihy Ester, vzájemné se obdarování, slavnostní hostina, pořádání karnevalů i pečení koláčků zvaných Hamanovy uši – to vše tvoří obsah Purimu.

Číst více… „V Městské knihovně se konala akce Nejen Purim s Hanáckým Jeruzalémem“

Dnes 7. 3. 2020 si připomínáme 170. výročí narození prezidenta T. G. Masaryka

Rodák z Hodonína měl mimo jiné i blízký vztah k Prostějovu. Pocházel odtud dědeček Josef Kropáček. Jeho mladším přítelem byl prostějovský rodák, filozof Edmund Husserl. Poznali se na přednáškách v roce 1876 v Lipsku.  Masaryk se stal jeho mentorem, přivedl jej ke studiu filozofie a pomohl mu pochopit národnostní problematiku. Kontakty spolu udržovali po celý život.

Číst více… „Dnes 7. 3. 2020 si připomínáme 170. výročí narození prezidenta T. G. Masaryka“

7. března uplyne sto sedmdesát let od narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Byl také znalcem židovské historie a kultury a bojovníkem za jejich práva

T. G Masaryk

První československý prezident, filozof, vědec a politik měl k Židům sympatie. O jejich práva se zasazoval už v době svého politického a vědeckého působení za Rakousko-Uherska. Rozhodně také vystupoval proti všem projevům antisemitismu. Souviselo to s jeho vztahem ke křesťanství, jak sám napsal:„Přijmu-li Ježíše, nemohu být antisemita.“  

Číst více… „7. března uplyne sto sedmdesát let od narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Byl také znalcem židovské historie a kultury a bojovníkem za jejich práva“

Připomínáme si nedožité pětaosmdesátiny historika Jiřího Fiedlera (1935–2014). Je autorem dodnes nepřekonané místopisné publikace o židovských památkách.

Jiří Fiedler se narodil 4. března 1935 v Olomouci. Vystudoval historii na Filozofické  fakultě UK v Praze. Potom působil jako editor a redaktor v nakladatelství literatury pro děti a mládež Albatros. Také překládal ze srbochorvatštiny a polštiny (například romány Borislava Pekiče, Ivo Andriče a Miroslava Krleži).

Číst více… „Připomínáme si nedožité pětaosmdesátiny historika Jiřího Fiedlera (1935–2014). Je autorem dodnes nepřekonané místopisné publikace o židovských památkách.“