Narodil se v židovské rodině 8. dubna 1859 v domě v Uprkově ulici (dříve Brecherova) č. 15. Dům se nacházel na rozhraní ulic Uprkova, Lutinovova a Křížkovského. Dnes je v těchto místech parkoviště Společenského domu.
Prostějovská léta a studia
Otec Abraham Adolf Husserl byl obchodníkem se střižním a módním zbožím. Vyrůstal v liberálním ovzduší. V Prostějově navštěvoval městskou školu. V deseti letech odešel studovat na gymnázium do Vídně (pobyl zde jen rok) a potom pokračoval na německém gymnáziu v Olomouci, kde v roce 1876 maturoval. Studoval matematiku, fyziku, astronomii a filozofii na univerzitách v Lipsku, Berlíně a ve Vídni. Zde v roce 1882 promoval. V Lipsku se seznámil s T. G. Masarykem, který ho zasvětil do základů filozofie a doporučil mu filozofické přednášky Franze Brentana. Husserl si Masaryka velmi vážil a označil ho za svého mentora a prvního vychovatele.
Na univerzitě v Halle obhájil docenturu a napsal spis Filozofie aritmetiky. V letech 1901–1916 působil na univerzitě v Göttingenu a od roku 1916 jako řádný profesor na univerzitě ve Freiburgu. Vytvořil zde fenomenologickou školu, k níž patřili jeho žáci Edith Steinová, Martin Heidegger, Max Scheler a Eugen Fink. Jeho stěžejní práce zabývající se fenomenologií se jmenovala Logická zkoumání. Fenomenologie je popis nebo výzkum světa, jak se ukazuje. Jedná se o proniknutí k pravé povaze věcí.
Filozof a jeho dílo
Husserl byl uzavřený, nesmírně pracovitý, skromný člověk. Dokázal pracovat až deset hodin denně. Své myšlenky zapisoval těsnopisem na lístečky. Potom je třídil a přepisoval do textů. Byl stále nespokojen s tím, co napsal. Za svého života vydal jen dvě dokončené práce – Logická zkoumání a Karteziánské meditace. Většina jeho prací zůstala v rukopisech. Před nástupem nacistů k moci zůstalo asi 50 000 stran rukopisů a přepisů. Celou pozůstalost zachránil františkán Herman Leo Van Breda, který ji převezl do belgické Lovaně. Zde sídlí Husserlův archiv, který je centrem bádání. Podílí se na vydávání sebraných spisů pod názvem Husserliana. Významnou životní oporou mu byla manželka Malvína rozená Steinschneiderová pocházející z ortodoxní židovské rodiny učitele z Prostějova. Pomáhala
zařizovat lovaňský archiv a stala se i strážkyní Husserlova odkazu a díla. Zemřela v roce 1950. Měli spolu tři děti – Elisabeth, Gerharta a Wolfganga. Wolfgang padl v bitvě u Verdunu.
V češtině jako první vyšla Husserlova práce Karteziánské meditace (1968) s doslovem Jana Patočky) a v roce 1972 v nakladatelství Akademia Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie. Plně samozřejmě jeho dílo a práce o něm začaly vycházet až po roce 1989. Kniha Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie vyšla letos ve 3. rozšířeném vydání v nakladatelství Akademie (překlad Oldřich Kouba, doslovy Jana Patočky).
Husserlovým vykladačem a stoupencem fenomenologie byl filozof Jan Patočka. Patočkova kniha Přirozený svět jako filozofický problém navazuje na Husserlovu fenomenologii.
Krajané a prostějovští přátelé
V minulosti bylo toto jméno samozřejmě utajené. Věděla o něm jenom hrstka zasvěcených. Ve třicátých letech to byl prostějovský pedagog, kulturní činitel a publicista František Jančík (1891–1952), který se zabýval filozofií a v roce napsal 1935 v Kulturních zpráv příspěvek o Husserlových filozofických názorech. Dopisoval si s ním. František Jančík jeden z dopisů od Edmunda Husserla (z 21. 8. 1935) otiskl ve 4. čísle ročníku 4 Kulturních zpráv (na str. 123–125). Dalším prostějovským přítelem Edmunda Husserla byl Alexander Bratter (1863–1942), který se s Edmundem Husserlem spřátelil v době jeho studií ve Vídni. Alexander Bratter se v mládí zabýval filozofií a Edmund Husserl byl jeho velkým vzorem a učitelem. Oba přátelé si psali, ale Husserlovy listy jsou nezvěstné, ztratily se za okupace. Alexander Bratter byl také ředitelem prostějovské firmy Adolf Husserl a synové – továrna na výrobu pánských oděvů a prádla. Podnik patřil Edmundovým bratrům Heinrichovi a Emilovi.
Znal se také s hudebním skladatelem Františkem Neumannem (1874–1929) působícím v letech 1904–1918 jako operní dirigent ve Frankfurtu nad Mohanem. Po premiéře jeho opery Milkování (1910) poslal Edmund Husserl Neumannovým rodičům do Prostějova srdečné blahopřání. Pro vysvětlení dodejme, že rodiče Husserlovi měli obchod (a později zde i v osmdesátých letech 19. století bydleli) v domě rodiny Neumannových U Zlaté studny na hlavním náměstí č. 21 v Prostějově.
K oživení zájmu o Edmunda Husserla a fenomenologii došlo ve druhé polovině šedesátých let 20. století v rámci uvolněné politické situace. V roce 1966 přijeli do Prostějova ředitel Husserlova archivu v Lovani Herman Leo van Breda, dr. Ernst W. Orth z mohučské univerzity a filozof Jan Patočka, který Husserla poznal osobně jako mladý asistent. Pátrali zde po archiváliích, ale především je zajímal Husserlův rodný dům. Ten se ale podařilo najít až
ředitelce prostějovského archivu Ludmile Grůzové. Před Vánoci roku 1966 zjistila místo v Lutinovově ulici, kde se rodný dům nacházel. Bohužel už zde byla jen pustá dřevěná ohrada se zbytky zdí. O Edmundu Husserlovi a prostějovských reáliích se snažil získat co nejvíce informací Jan Patočka, který tehdy připravoval doslov k překladu Husserlovy knihy Karteziánské meditace (vyšla v roce 1968 jako 14. svazek edice Filozofie a současnost v nakladatelství Svoboda, překlad M. Bayerová). V letech 1966–1975 si dopisoval s prostějovským kulturním činitelem J a bibliofilem Josefem Glivickým.
Prostějovské stopy filozofa a bádání o něm
Rok 1969 byl rokem 110. výročí Husserlova narození a ještě v tomto roce mohlo být výročí vzpomenuto. Ve Zprávách Vlastivědného muzea v Prostějově za rok 1969 (str. 16–24) vyšla zde studie Bohuslava Eliáše Filozof Edmund Husserl a jeho fenomenologie . Edmundu Husserlovi bylo věnováno i druhé číslo revue Štafeta, ročníku 1969. Vyšly zde statě Jana Patočky Maličko o Edmundu Husserlovi v roce 110. výročí jeho narození ( str. 1–3) a Ludmily Grůzové Cesta za rodným domem Edmunda Husserla (str. 3–6) . O rodokmenu Husserlových bádal prostějovský historik a bývalý ředitel muzea Jan Kühndel, který se zúčastnil 6. a 7. září 1969 Mezinárodní husserlovské konference ve Schwabisch Hallu v tehdejší Německé spolkové republice. Vystoupil zde s příspěvkem na téma Edmund Husserl Heimat und Herkunft . Příspěvek vyšel tiskem v časopise Archiv für Geschichte der Philosophie ( 51. ročník, sv. 1969, 3. sešit). Byl uveřejněn v českém překladu a s poznámkami Ludmily Grůzové (Domov a původ Edmunda Husserla) ve Zpravodaji Muzea Prostějovska v Prostějově (č. 2, 1989, str. 30–33).
Potom přišla doba normalizace a Edmund Husserl a fenomenologie s nálepkou buržoazního filozofického směru byly na řadu let u nás opět tabu. V dubnu 1988 uplynulo padesát let od smrti Edmunda Husserla. Konference v Prostějově však nebyla povolena. Proběhla pod pořadatelstvím Filozofického ústavu ČSAV jako vědecké sympozium o transcendentální fenomenologii na půdě olomoucké univerzity.
Až po roce 1989 byli občané, čtenáři a další seznamováni s tím, kdo to byl náš rodák Edmund Husserl. Objevily se první články ve Stráži lidu, Štafetě, Husserlovo jméno zaznělo na vědecké konferenci „Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy“ konané k 600. výročí udělení městských práv Prostějovu koncem dubna 1990. Byly publikovány studie a články z pera Bohuslava Eliáše, Václava Koláře, Pavla Marka, Petra Horáka, Ivana Blechy a dalších badatelů a publicistů. Vyšla monografie Ivana Blechy Husserl (Olomouc 1996). V Prostějově se také konaly dvě mezinárodní konference věnované E. Husserlovi – 18. dubna 1991 a 14.
listopadu 2000 ( s pokračováním v Olomouci 15. – 19. listopadu 2000). Také v budově muzea galerie Špalíček proběhlo několik Husserlových výstav a expozic. V roce 2009 zde vznikla i badatelská místnost a stálá panelová výstava z iniciativy profesora Ivana Blechy. Bohužel vedení muzea ji nechalo v roce 2016 přemístit do naprosto nevhodných prostor schodiště a 2. podkrovního patra. Nezbývá než věřit, že se sem židovská historie i Edmund Husserl znovu v jiné formě vrátí.
Odkaz Edmunda Husserla
K jeho odkazu a dílu se hlásí i město Prostějov. Od roku 1991 zde máme náměstí Edmunda Husserla. Z iniciativy města byly pořízeny dvě pamětní desky Edmundu Husserlovi – 14. 11. 2000 od sochaře Bohumila Teplého na budově radnice a 9. 7. 2020 na budově Finančního úřadu v Křížkovského ulici od sochaře Miloše Karáska. Edmund Husserl se dívá do míst, kde stál jeho rodný dům. V létě roku 2020 se konala v hlavní budově muzea výstava Luďka Bárty a Miloše Karáska Husserl Art-Active (Fenomenologické apropriace). Vyšel sborník – mimořádné číslo časopisu pro kritické myslenie Kritika & Kontext ( No 58, ročník XXII, 2019–2020) „ Edmund Husserl (1859–1938) & Prostějov/ Prossnitz“ vydaný s podporou BISLA ( Bratislavskej medzinárodnej školy liberálnych štúdií).
Edmund Husserl žil v Prostějově osm let, potom žil a studoval v různých městech. Česky nemluvil, považoval se za rakouského Němce. Do Prostějova se ale vracel prostřednictvím svých přátel a uvedenými kontakty právě s Františkem Jančíkem, Alexandrem Bratterem, rodinou Neumannových či Hansem Barniklem. Dále udržoval kontakty s T. G. Masarykem a Janem Patočkou. Máme ještě zaznamenaný prostějovský pobyt na podzim roku 1900, kdy zde pracoval na knize Logická zkoumání. Jeho rodný dům se nezachoval, nezachovala se ani budova městské školy. Prostějov však na svého nejslavnějšího rodáka nezapomíná. Máme v něm krajana, který vstoupil do evropské kultury a vzdělanosti 20. století jako jedna z jejích největších postav.
Rodný dům Edmunda Husserla krátce před zbouráním:
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém