Před dvaceti lety byl odhalen památník na místě starého židovského hřbitova v Prostějově

11. července 2001 byl odhalen památník na místě starého nebo též druhého židovského hřbitova v Prostějově v dnešní Studentské ulici. Podnět k jeho zřízení dala prostějovská rodačka Maud Beerová z Tel Avivu. V devadesátých letech navštěvovala rodný Prostějov a všímala si neutěšeného stavu židovských objektů. 31. července 1997 napsala dopis tehdejšímu starostovi města Janu Šverdíkovi. Uvedla v něm mimo jiné toto:

„Naproti kostela sv. Petra je místo, kde se nacházel náš starý židovský hřbitov. I to by se mělo označit. Naši potomci a jiní turisté česky neumí, proto by vše mělo být přeloženo aspoň do angličtiny, židovské objekty do hebrejštiny.“ Dalším iniciátorem byl tehdejší ředitel Reálného gymnázia a základní školy města Prostějova PhDr. Václav Kolář.

Město Prostějov potom ve spolupráci s Židovskou obcí v Brně nechalo vybudovat památník. Autorem návrhu byl Ing. arch. Blahoslav Adamík. Pomník ve tvaru dvou mramorových desek připomíná židovské macevy a nese česko-hebrejský text: „V těchto místech byl v letech 1801–1908 židovský hřbitov.“ Okolí je vydlážděno a uprostřed je několik velkých kamenů. Je zde však chyba v letopočtu. Není to datum zániku hřbitova, ale datum ukončení pohřbívání. Hřbitov byl 20. července 1943 koupen německým vedením radnice jako arizovaný židovský majetek z Vystěhovaleckého fondu pro Čechy a Moravu. V letech 1943–1944 byly náhrobky vytrhány a městem rozprodány kamenickým firmám a soukromníkům a pohřebiště bylo nenávratně zdevastováno. Dodnes se v zemi nacházejí ostatky téměř dvou tisíc židovských obyvatel Prostějova.

Památník byl slavnostně odhalen před dvaceti lety – 11. července 2001 – za účasti vedení města Prostějova, členů Židovské obce Brno, hostů z Izraele a prostějovských občanů. Společně jej odhalili starosta města Prostějova Jan Tesař a Marta Krausová z Izraele. S krátkým proslovem vystoupil vrchní kantor Židovské obce Brno Arnošt Neufeld. „Krvácí a bolí mě srdce, stojíme před školou, do které chodí děti a my nemáme děti, ani mladou generaci. To je následek holocaustu. Zachránila se pouze střední generace, která žije ve smíšených manželstvích. A ta už tak nedodržuje naše náboženské tradice,“ uvedl Arnošt Neufeld. Předseda Židovské obce Brno Petr Weber poděkoval městu Prostějovu a všem jeho občanům za vybudování památníku. „Je dobré, že město má paměť. Horší už je, že často přicházíme – a nejen v Prostějově – na mrtvá místa. Podobné pomníčky jsou často jedinou připomínkou kdysi kvetoucí židovské komunity,“ řekl ve svém vystoupení Petr Weber. Zároveň vyslovil přání, aby sem alespoň jedenkrát ročně přišli žáci se svými učiteli na hodinu občanské výchovy a připomněli si význam tohoto místa a stručnou historii prostějovské židovské komunity.

Jak „šel čas“ starým židovským hřbitovem

Připomeňme si nyní, co zde od roku 2001 změnilo a čím onen prostor prošel za uplynulá léta.

2013

duben – na prostějovské radnici se setkali zástupci nadace Kolel Damesek Eliezer vedené Luisem Kestanbaumem s primátorem města Miroslavem Pišťákem. Jednali o zvýšení piety a rehabilitaci starého židovského hřbitova, následně potom instalovali mobilní umělohmotný náhrobek na místě hrobu rabína Cvi Jehošuji Horowitze.

2015

21. dubna se konala v sále Státního okresního archivu v Prostějově přednáška Marie Dokoupilové z Muzea Prostějovska a Tomáše Jelínka ze spolku Židů českých akademiků židů z Prahy. Uspořádal ji Klub historický a státovědný. Více než padesát účastníků si vyslechlo výklad o historii pohřbívání Židů v Prostějově, o místě hřbitova v judaismu, přehled o dosud známých událostech kolem hřbitova ve Studentské ulici. Seznámilo se také se zkušenostmi a s hledáním náhrobků a rehabilitacemi hřbitovů v jiných lokalitách (Bečov nad Teplou, Svitavy, Lipník nad Bečvou, Bruntál, Hlučín). Bohatá byla i následující diskuse. Bohužel se neozval nikdo s konkrétním nálezem nebo informací vedoucí k objevu ztracených náhrobků.
květen – objevila se informace o nálezu náhrobku v Mlýnské ulici u Stanislava Přikryla.

1. června – Tomáš Jelínek uveřejnil v Prostějovském deníku výzvu k veřejnosti s žádostí, zda někdo nemá kameny s hebrejskými nebo německými nápisy na svých pozemcích nebo informace o tom, že se nacházejí v Prostějově a v okolí.
červen – srpen – ozvala se řada občanů s nálezy židovských náhrobků z Prostějova, Seloutek, Žešova, Sněhotic, Kostelce n. H., Ondratic. Náhrobky ochotně odevzdali nadaci.

Do mediální kampaně za hledání náhrobků se zapojily Mladá fronta dnes, Právo, Lidové noviny a Prostějovské radniční listy. O novinkách a problémech kolem starého židovského hřbitova psaly i další noviny, například Týdeník Prostějovska, Prostějovský Večerník, Prostějovské novinky, 5plus2, Echo, Respekt, Impuls, Roš Chodeš, Židovské listy, Shekel, Aktuálně, Hlídací pes, Česká televize, Český rozhlas. Díky americké agentuře Associated Press se informace dostaly i do světa (USA, Velká Británie, Izrael, Nový Zéland).

24. července – představitelé nadace Kolel Damesek Eliezer podali návrh na prohlášení starého židovského hřbitova za kulturní památku.
září – dvůr domu v Prostějově-Drozdovicích je vydlážděn židovskými náhrobky (50 ucelených), nadace Kolel Damesek Eliezer nabídla majiteli dvora náhradní dlažbu. Majitelé však kromě předláždění požadovali zaplatit ještě nemalou finanční částku za to, že se kamenů vzdají. Toto je samozřejmě nepřípustné, náhrobek totiž patří zemřelému. Zde tedy k dohodě nedošlo.
listopad – Prostějov-Žešov – majitel domu ochotně rozebral zahradní sklep a kameny odevzdal nadaci.
zajímavý byl náhrobek Julie Rosentalové, který se zachoval v celistvosti, protože jej majitelé využili jako stupínek ke kurníku.
během roku bylo nalezeno celkem kolem 200 fragmentů náhrobků a šest ucelených náhrobků asi třiceti osob pohřbených na starém židovském hřbitově. Byl prováděn jejich přepis textů a katalogizace.

2016

únor – v září 2015 odstoupil z funkce primátora Miroslav Pišťák, který se k rehabilitaci starého židovského hřbitova stavěl poměrně vstřícně, jeho nástupkyně Alena Raškováprezentovala jiný postoj. Současnou úpravu pozemku bývalého hřbitova považovala za dostačující, měla obavy z toho, že by žáci a studenti školy chodili přes hřbitov s náhrobky, argumentovala tím, že v celém areálu jsou vedeny inženýrské sítě (tyto však jsou vedeny jen na okraji pozemku).
duben – představitelé města podávají Ministerstvu kultury ČR nesouhlasné stanovisko k návrhu na prohlášení starého židovského hřbitova za kulturní památku.
1. června – 14. září – výstava „Zaniklá zahrada života. Historie druhého židovského hřbitova v Prostějově a hledání ztracených náhrobků“uspořádaná Muzeem a galerií v Prostějově ve Špalíčku. Připravili ji Marie Dokoupilová a Tomáš Jelínek. Celkem ji navštívilo 800 osob. Pro velký zájem byla také prodloužena (původní termín byl do 7. srpna). Na osmnácti panelech se mohli zájemci seznámit s historií Židů v Prostějově a osobnostmi pohřbenými na starém hřbitově. Vystaveny byly i předměty z depozitářů prostějovského muzea a Židovského muzea v Praze včetně několika nalezených náhrobků.
2. června –rozhodnutí Ministerstva kultury ČR o prohlášení bývalého židovského hřbitova v Prostějově kulturní památkou.
15. června – vedení města Prostějova podalo rozklad k Ministerstvu kultury ČR, ve kterém nesouhlasí s prohlášením pozemku ve Studentské ulici za kulturní památku.
18. července – na starém židovském hřbitově se sešlo dvacet rabínů z celého světa. Vyjádřili podporu záměru rehabilitace židovského hřbitova ve Studentské ulici. Zavítali také na dvůr domu v Drozdovicích.
srpen – pracovníci olomoucké pobočky Národního památkového ústavu ve spolupráci s Marií Dokoupilovou, Tomášem Jelínkem a Moše Sazemem začali připravovat podklady pro zápis některých náhrobků a úlomků do registru movitých památek.
5. září – událostmi kolem rehabilitace starého židovského hřbitova se zabýval pořad „Reportéři ČT“.
13.října – shromáždění asi sto padesáti lidí, rodinných příslušníků a dalších zástupců školy – Reálného gymnázia a základní školy města Prostějova, iniciátoři akce se chovali jednostranně, nechtěli o věci diskutovat, ani znát historická fakta. Jejich záměrem bylo zamezit dalším jednáním nadace s městem. Toto také podpořili zorganizováním petiční akce „Za zachování stávajícího stavu parku a jeho okolí před Reálným gymnáziem a základní školou města Prostějova na ulici Studentská v plném rozsahu a beze změn“. Petici podepsalo 3100 obyvatel města.
výzva „Zabraňme vzniku hřbitova před školou“ měla podle vyjádření radnice charakter poplašné zprávy. Obsahovala neplatné informace s neplatnou vizualizací (jednalo se o fotografii pozemku obehnaného cihlovou zdí a mříží, tyto plány navrhla jiná organizace ještě před jednáním s nadací Kolel Damesek Elieser).
říjen – nadace Kolel Damesek Elieser pracuje na architektonickém řešení celého prostoru hřbitova (nízký živý plot, několik náhrobků v prostoru, přesun parkoviště), vedení radnice apeluje na bezproblémové fungování školy a bezpečný přístup pro žáky a příjezd vozidel IZS.
27. listopadu – pietní shromáždění k uctění památky prostějovského rabína, syna moravského zemského rabína Šmelke Horowitze a představitele chasidského hnutí Cvi Jehošuji Horowitze (1735–1816) konané u příležitosti 200. výročí úmrtí, přítomno bylo deset rabínů, primátorka města Alena Rašková, poslankyně Jitka Chalánková, poslanec Radim Fiala, předseda Federace židovských obcí v ČR Petr Papoušek, zástupce nadace Kolel Damesek Elieser, Tomáš Jelínek. Modlitbu pronesl vrchní vídeňský rabín Arie Folger.
28. listopadu – Ministerstvo kultury ČR zamítlo rozklad města Prostějova a vydalo rozhodnutí o prohlášení plochy starého židovského hřbitova kulturní památkou s platností od 1. 12. 2016.

2017

leden – Ministerstvo kultury ČR prohlásilo za movitou kulturní památku 12 kusů nalezených židovských náhrobků.
vedení města mění stanoviska, napřed hovoří o tom, že petici podepsalo přes tři tisíce občanů města a je jí třeba vyhovět, potom zase o manipulaci veřejným míněním.
mediátorem sporu mezi městem a židovskými organizacemi se stal expremiér Vladimír Špidla.
16. února – se konala v sále Duhy veřejná debata na téma rehabilitace starého židovského hřbitova zorganizovaná Českou pirátskou stranou v Prostějově a ZO strany zelených ve spolupráci s vedením města, účastníci: primátorka města Alena Rašková, první náměstek Zdeněk Fišer, předseda FŽO v ČR Petr Papoušek, zástupce nadace Kolel Damesek Eliezer Tomáš Jelínek, moderátorkou byla Ingeborg Fialová z katedry germanistiky FF UP v Olomouci, návštěvnost byla velká, diskuse nebyla vyhrocená, ale korektní.
březen – americké ministerstvo zahraničních věcí zmínilo spor ohledně rehabilitace starého židovského hřbitova v Prostějově ve zprávě o stavu lidských práv za rok 2016 (část věnovaná antisemitismu).
duben – došlo k poškození repliky náhrobku rabína Horowitze
8. srpna – článek v Prostějovském deníku od historika Karla Kavičky „Židé se zasloužili o rozvoj města, řemesel a průmyslu“, obsahem byla nejen historie obou hřbitovů, ale i střízlivý pohled na rehabilitaci a úpravy starého židovského hřbitova
říjen – vzniká spolek pro židovské kulturní dědictví Hanácký Jeruzalém, který 15. listopadu uspořádal v sále Českobratrské církve evangelické svoji první akci –přednášku o starých prostějovských hřbitovech a pohřebištích (Karel Kavička) a o historii starého židovského hřbitova v Prostějově (Marie Dokoupilová).

2018

1. června – spolek Hanácký Jeruzalém připomněl památku zavražděných 1259 prostějovských občanů židovského původu, kteří byli na přelomu června a července 1942 transportováni do koncentračních táborů a potom i do vyhlazovacích táborů (z nich se po válce vrátilo jen 109 osob),odhalena byla pamětní desky na nástupišti vlakového nádraží, přítomen byl velvyslanec Státu Izrael Daniel Meron, představitelé Olomouckého kraje, města Prostějova a Federace židovských obcí.
za rok a půl proběhlo několik jednání a výstupů vedených mediátorem Vladimírem Špidlou mezi městem a židovskými organizacemi, nepodařilo se mu však spor vyřešit a dospět ke konsensu.

2019

únor – červenec – spolek Hanácký Jeruzalém dal podnět městu k aktuální úpravě geometrického plánu, město Prostějov jako vlastník památky zabezpečilo zápis kulturní památky do katastru nemovitostí pod nově přidělenými parcelními čísly.
11. února – komentář Prostějovského Večerníku (autor Martin Zaoral) „ Napraví uzavření parku před „reálkou“ křivdy minulosti?“, příspěvek plný polopravd hovořící „o zabrání veřejného prostoru sloužícím občanům a jakémsi muzeu zasvěceném minulosti i o tom, že živým se to líbit nebude“ byl „předstupněm“ pořadu ČT 24 Fokus Václava Moravce na téma Smíření minulostí (diskusní pořad a krátký šot o Prostějově – 12. února 2019)
14. dubna – v rámci akce Brány památek dokořán“ proběhl „ Prostějov židovský“, účastníci akce zavítali také na starý židovský hřbitov, kde byly umístěny informační panely. Daniel Polakovič z Židovského muzea v Praze seznámil přítomné s historií daného místa a s osudy učence, bratislavského rabína Chatama Sofera, který také působil na prostějovské ješivě.
květen – starý židovský hřbitov – kulturní památku navštívili hosté z USA, Velké Británie či vídeňského muzea umění
14. listopadu – byla na prostějovské radnici podepsána dohoda mezi zástupci města, Federací židovských obcí v ČR, nadací Kolel Damesek Eliezer a spolkem Hanácký Jeruzalém ohledně úprav starého židovského hřbitova a okolí (byl představen architektonický návrh vypracovaný architektem Richardem Sidejem), investorem by mělo být město Prostějov jako vlastník pozemků, město na základě návrhu nechá zpracovat prováděcí projekt a položkový rozpočet, nadace by financovala práce související s plochou starého židovského hřbitova.
25. listopadu – se konalo na starém židovském hřbitově v Prostějově pietní setkání u příležitosti výročí rabína Cvi Jehošuji Horowitze, zároveň byla instalována replika původního náhrobku, kterou nechala zhotovit nadace Kolel Damesek Eliezer. Má podobu jednoduché bílé kamenné stély ve tvaru původního náhrobku, obsahuje původní hebrejský text. Na shromáždění bylo přítomno třicet rabínů a studentů ješivy, přítomni byli předseda nadace Kolel Damesek Eliezer Louis Kestenbaum, velvyslanec USA v ČR Stephen B. King, primátor města Prostějova František Jura, předseda Federace židovských obcí v ČR Petr Papoušek, vrchní zemský rabín Karol Sidon, dále zástupci Olomouckého kraje, spolku Hanácký Jeruzalém.
26. listopadu – schůzka zástupců petice „ Za zachování stávající podoby parku“ u primátora města Františka Jury, vyjadřující nesouhlasné stanovisko s úpravami a vizualizací.
18. prosince – uspořádal spolek Hanácký Jeruzalém v sále Městské knihovny v Prostějově besedu na téma rehabilitace starého židovského hřbitova v Prostějově, projekt vizualizace představil Tomáš Jelínek z nadace Kolel Damesek Elieser.

2020

leden – na základě jednání napříč politickým spektrem zastupitelstva byl přijatý návrh hnutí Na rovinu! na zřízení pracovní skupiny, která se bude zabývat komplexním řešením úpravy památky a připomínkami občanů.
30. ledna – článek „ Kulturní památka – jak naložit s jejím potenciálem“ uveřejněný v Prostějovských radničních listech vyvolal ostrou reakci a útoky předsedy petičního výboru Aleše Michálka v Prostějovském Večerníku (2. března 2020, str. 15)
složení jednadvacetičlenné pracovní komise schválilo zastupitelstvo města na svém zasedání 4. února, předsedou se stal primátor města František Jura
11. února se na webu okresní organizace KSČM objevuje článek kandidáta KSČM do Zastupitelstva Olomouckého kraje RNDr. Tomáše Kalába „Židovský hřbitov a změna rétoriky“ ostře se vymezující proti úpravám starého židovského hřbitova a polemizující s článkem v Prostějovských radničních listech z 30. 1. 2020.
březen Prostějovský Večerník ze dne 2. 3. 2020 (str. 15) věnoval dané problematice celou stranu nazvanou „ Co se bude dít se starým židovským hřbitovem ve Studentské ulici?“ (autor Michal Kadlec), v úvodním slově se autor ostře vymezil k rehabilitaci, psal zde o „jakési uzavřené zóně, o vlně odporu z řad obyvatel okolí Studentské ulice a města či snahách oplotit daný prostor a zamezit přístup do parku hrajícím si dětem a odpočívajícím seniorům“.
4. března – se konala první informativní schůze komise schůze pracovní komise, další jednání užší skupiny proběhlo v září, řešil se přesun parkovací plochy a druhý vstup na pozemek z ulice Tylovy, s tímto nadace souhlasila, ale zároveň nechtěla, aby se z památky stal „průchoďák“, aby si zde lidé zkracovali cestu, další jednání také samozřejmě zastavila epidemická opatření v souvislosti s covidem-19.
květen – přičiněním spolku Hanácký Jeruzalém byl na kulturní památce – starý židovský hřbitov (od bývalého vstupu z Lidické ulice) instalován označník informující o historii památky doplněný dobovými fotografiemi.
květen – spolek Hanácký Jeruzalém připravil a vydal sadu letáčků o historii židovských objektů a památek v Prostějvově, jeden z nich se týká i kulturní památky – starého židovského hřbitova.
25. června – spolek Hanácký Jeruzalém pořádal uložení kamenů zmizelých, poprvé za spoluúčasti města Prostějova, odpoledne se konalo pietní shromáždění u domu č. 6 na Pernštýnském náměstí (byly zde položeny kameny za rodiče malířky Alžběty Zelené), přítomni byli předseda poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Radek Vondráček, velvyslanec státu Izrael Daniel Meron, olomoucký arcibiskup Jan Graubner, primátor města Prostějova František Jura, předseda FŽO v ČR Petr Papoušek, zástupce nadace Kolel Damesek Eliezer Tomáš Jelínek, dále zástupci Olomouckého kraje, města Prostějova a další hosté. Radek Vondráček v projevu připomněl skutečnost, že nacisté se snažili vymazat identitu lidí, jejich jména tváře a životní příběhy z povědomí společnosti, poukázal dále na ničení židovských hrobů a hřbitovů i na fakt, že smutným příkladem je zdejší židovský hřbitov. Dále v projevu uvedl: „Je skvělé, že existuje spolek Hanácký Jeruzalém, který organizuje tuto událost. Já děkuji i vedení města a panu primátorovi za to, že aktivně podporují projekt rehabilitace hřbitova a že snaží i o nejširší podporu veřejnosti tomuto projektu. Děláte to nejdůležitější, co můžete. Vracíte jména obětem. A když budou mít oběti jména, zločiny 2. světové války nezůstanou nikdy zapomenuty.“ V odpoledních hodinách hosté v čele s velvyslancem státu Izrael v ČR Danielem Meronem, olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem, předsedou FŽO Petrem Papouškem zavítali také na starý židovský hřbitov v Prostějově.
12. listopadu – na starém židovském hřbitově proběhlo pietní shromáždění u příležitosti 204. výročí úmrtí rabína Cvi Jehošui Horowitze, konalo se za přísných hygienických opatření v komorním duchu. Celkem bylo přítomno patnáct účastníků. Přítomen byl předseda FŽO v ČR Petr Papoušek. Modlitbu pronesl vídeňský rabín Arie Folger.

2021

únor – členové spolku Hanácký Jeruzalém objevili na zahradě jedné z chat u Plumlovské přehrady zachovalá židovský náhrobek, ve spolupráci se členy projektu Bejt Olam se podařilo pořídit přepis textu. Jedná se o náhrobek Jakoba Schreibera, židovského podnikatele a zetě Veitha Ehrenstamma. Nacházel se na starém židovském hřbitově blízko hrobu Veitha Ehrenstamma.
jaro – zásluhou správce nového židovského hřbitova Rudolfa Duba byly náhrobní kameny ze starého židovského hřbitova umístěny na regálech v místnosti vedle smuteční obřadní síně na novém židovském hřbitově.
připomenout můžeme však některé útočné a ahistorické články, které necháváme bez komentáře: – 3. května Prostějovský Večerník (Martin Zaoral): „Obnova židovského hřbitova? Není ani studie! – 28. června – blog redaktora, web Prostějovský Večerník, (autor Tomáš Kaláb) : „Není Jeruzalém jako Jeruzalém“ (poznámka autorky: k článku napsal osmistránkový komentář člen spolku Hanácký Jeruzalém Jaromír Vykoukal, je uveřejněn na webu spolku Hanácký Jeruzalém)
1. července – pietní shromáždění u příležitosti pokládání kamenů zmizelých na Pernštýnském náměstí (u domu č. 6) za prarodiče a příbuzné Maud Beerové, zde zazněla z úst řečníků víra v rehabilitaci a úpravy starého židovského hřbitova, akce proběhla za účasti velvyslance Státu Izrael Daniela Merona, zástupců města Prostějova, FŽO v ČR a občanů města.

Shrnutí

Na téma rehabilitace či zvýšení piety starého židovského hřbitova v Prostějově toho bylo za uplynulých osm let hodně řečeno a napsáno. Proběhla řada jednání, diskusí i sporů. Rozpoutala se kampaň proti jakýmkoliv úpravám plochy, vznikla zde petice. Jestli to nebyla kampaň antisemitská, tak jistě byla hysterická, nesmyslná, nechápající historické souvislosti a hodnoty.

Píše se rok 2021. Můžeme říci, že jsme se posunuli dál. Už zde není jen onen malý památník připomínající židovskou komunitu v našem městě. V roce 2016 se pozemek stal kulturní památkou, přibyl zde náhrobek rabína Cvi Jehošui Horowitze a označník. Objevil se projekt úprav, který vyvolal vlnu kritiky.

Historie bychom měli využít a vytvořit z toho pěkný příběh, vždyť židovství a židovská historie by nás mohly v mnohém obohatit. Židovská kultura a literatura je totiž neskutečně moudrá a v pozitivním slova smyslu se od nich máme co učit. Také to samozřejmě souvisí s vyrovnáním se s minulostí, se vztahem k hodnotám a k našim předkům.

Našim židovským spoluobčanům hodně dlužíme, přinejmenším úctu a důstojnost. Právě ona rehabilitace místa jejich posledního odpočinku by byla tímto projevem.

Starý židovský hřbitov v Prostějově je totiž významná památka a jeden z posledních materiálně dochovaných pozůstatků bohaté historie zdejší židovské obce.

Měli bychom být hrdi na naši významnou židovskou historii. Například na slavnou kapitolu zdejší hebrejské tiskárny spjatou s osobností Isaaka Arona Prostitze Druckera. Příští rok si připomeneme čtyři sta dvacet let od začátku její existence.

Prostějov byl v19. století jedním z důležitých center židovského osvícenství (haskaly) na Moravě, byla zde proslulá ješiva. Jména zdejších učenců a znalců talmudu se významně zapsala do naší historie. Patřili k nim například Jakob Steinschneider, Moses Katz Wanefried, lékař a lidumil Gideon Brecher, rabín Emil Hoff. Dále můžeme připomenout podnikatele a továrníka Veita Ehrenstamma, obchodnické a podnikatelské rodiny Zweigových, Glassových, Husserlových, Katzových, Steinschneiderových.

Právě oni všichni našli místo posledního odpočinku na starém židovském hřbitově. Uvést můžeme samozřejmě i další jména zdejších učenců – rabínů Chatama Sofera, Hirche B. Fassela či architekta Maxe Fleischera. Židé zde šířili osvětu, vzdělání, altruismus, ale také podnikali.

Nebyla to však jen židovská emancipace, působení židovské obce a její rozvoj. Sotva se zdejší židovská komunita „ nadechla“, dosáhla svých práv a samosprávy, přicházejí třicátá léta a s nimi nacionalismus, nacismus, fašismus, kdy se naši židovští spoluobčané stávají občany druhé kategorie, jsou vězněni a následně se stali oběťmi holocaustu a komunistického režimu. I tato fakta je třeba si připomínat.

Vraťme se k jejich hřbitovu. Jaroslav Mathon jej v knize Prostějov a okolí (Prostějov 1924) plným právem označil „za jeden z nejzajímavějších koutů prostějovských, kam byly přeneseny také náhrobky ze 17. a18. století od hradeb městských“.

Achab Haidler v článku „Masivní antisemitská kampaň?“ uveřejněném v časopise Shekel 14. 1. 2017 napsal: „Hřbitov – popleněný, ukradený, rozkradený – spal od války do dneška, ještě chvíli si pospat může. Vichřice se přeženou a hlavy vychladnou. Buď zvítězí rozum anebo hloupost.“ Tento článek byl napsaný před čtyřmi lety, v době sporů, konfliktů i vypjatých emocí. Opět jsme se posunuli dál.

Věřme, že zvítězí rozum a konsensus. Říká se, že historie se opakuje. Poprvé ji prožíváme jako tragédii, podruhé jako tragikomedii či frašku. A to bychom rozhodně neměli připustit.

Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém

Starý židovský hřbitov