Tomáš Garrigue Masaryk měl k Prostějovu velmi blízký vztah. Pocházel z něho jeho dědeček Josef Kropáček. Dále jeho přátelé a spolupracovníci – filozof Edmund Husserl, literární tajemník a archivář Vasil Kaprálek Škrach a knihovník Jan Uher. V Prostějově také působil v letech 1903–1909 jako hlavní redaktor Hlasu lidu, literát a politický činitel Josef Krapka-Náchodský. Právě on a řada Prostějovanů podpořila Masaryka 23. května 1907 při volbách do říšské rady.
V Prostějově Masaryk přednášel většinou na pozvání Dělnické akademie a Sdružení pokrokových lidí. 6. listopadu 1904 přijel do Prostějova poprvé. V sále Dělnického domu pronesl dvě přednášky o vývoji národního hospodářství a o dopadech ekonomiky na formování mravnosti, práva a veřejného života. Akci pořádal Ústřední spolek českých profesorů. Druhá návštěva Prostějova byla výsledkem Krapkova osobního úsilí. V Dělnickém domě hovořil 29. července 1905 na téma Význam Jana Husa v národních dějinách. 30. července 1911 vystoupil T. G. Masaryk jako poslanec říšské rady a vedoucí osobnost České strany pokrokové na veřejném táboru lidu konaném na Vojáčkově náměstí (nynější Přikrylovo) v Prostějově. Hovořil také o poslání českého lidu v Rakousku a už tehdy se postavil za národní osvobození.
První návštěva ve funkci československého prezidenta
Ve funkci prezidenta přijel poprvé do Prostějova v neděli 18. září 1921 v rámci svého zájezdu na východ republiky, kdy projížděl Moravou a Slovenskem na Podkarpatskou Rus. Z Brna směřovala jeho cesta do Vyškova a odtud do Prostějova, potom do Olomouce a Přerova. Doprovázeli jej dcera Alice Masaryková, předseda vlády Jan Černý, ministr zahraničních věcí Edvard Beneš s manželkou a kancléř Přemysl Šámal. Družinu doprovázely dvě jízdní roty 6. pluku v polní výzbroji a nad městem po dobu pobytu kroužilo pět letadel.
Příjezd a přivítání
Atmosféra byla slavnostní. Tvořila ji záplava praporů, květin, slavnostně osvětlené náměstí a tribuna u radnice. V 11 hodin se rozezněly zvony ohlašující příjezd T. G. Masaryka od Žešova. U nemocnice jej přivítal okresní hejtman František Studnař. Prezidentská kolona potom směřovala ulicí Československých legionářů (Brněnská) na hlavní náměstí. Všude byli bouřlivě pozdravováni občany. Na náměstí byli zástupci úřadů, škol, spolků, církví, průmyslových závodů a politických stran.
Prezidenta zde očekávali starosta města Stanislav Manhard, jeho náměstci Jakub Nekula a Ambrož Soška a členové rady města. Přítomni byli poslanci František Staněk, František Geršl, Jan Pelikán a senátoři Ondřej Přikryl a Alois Měchura. Z balkonu radnice zazněly fanfáry z Libuše a hudba zahrála československou státní hymnu.
Starosta Prostějova Stanislav Manhard uvítal prezidenta T. G. Masaryka a ve svém projevu připomněl perzekuci města a hospodářský útisk za 1. světové války. „Avšak i v dobách, kdy nad městem bylo vyhlášeno stanné právo, zůstal věrný svému národnímu poslání, protože věřil v budoucnost a věřil vůdcům našeho národa,“ dodal Stanislav Manhard. T. G. Masaryk konstatoval, že zná utrpení města a že jej to jistě utužilo. „To, co Prostějov vykonal pro sebe, to celý národ vykonal pro celý národ,“ zdůraznil prezident.
Prezidenta T. G. Masaryka potom pozdravil zástupce venkova František Moučka ze Smržic a zástupce dělníků Cyril Kozílek. T. G. Masaryk zde uvedl tato slova: „Vím, že vyplníte, co slibujete, že celý hanácký lid bude neúměrně pracovati a nás podporovat. Chcete boží mír a přejete si ho, také já doufám v tento mír a myslím, že to, co náš lidový král vztyčil jako program pře lety, dosáhneme. Prosím, abyste se mnou pracovali, abychom měli republiku opravdu demokratickou politicky i sociálně.“
Vzpomínal také na dobu, kdy jezdil do Prostějova: „Rád vzpomínám doby, kdy jsem tu pracoval s Vašimi vůdci. Vidíme, že slova, která jsme tu pronášeli na přednáškách, padla na úrodnou půdu. Pravíte dobře, že ideály, po kterých toužíte, nedají se dosáhnouti jen bojem, nýbrž je potřeba také organizace zcelené a především, aby masy byly vzdělané. Jeden z nejmodernějších myslitelů řekl, že vědění je moc. Jestliže se všichni budeme opírati o zásadu, že poznání pravdy je moc, jistě se dožijeme nejlepší republiky, spravedlivé sociálně i hospodářsky. Na mne jistě můžete spoléhati.“ Zdůraznil, že je v Prostějově rád a popřál městu, aby pokračovalo ve svém rozvoji, aby se dodělalo to, co mají v základech.
Zdravice v hanáčtině
Za děti pozdravila prezidenta žákyně Vlasta Přehnálková: „Ai me, děti hanáckyho Jerozaléma, vitáme Vás, pane prezidente, do našeho kraja a máme horóci radosť z Vašeho příjezdo. Toze dobře vime, co ste pro našo miló republiko vekonal, a nigdá Vám teho nezapomeneme. Velká škoda, že o nás tak krátko pobodete. Bele besme měle tisíckrát věči radosť, debeste se aspoň deň bele o nás pozdržele a prohlidle si naše hanácky fěrtuške, lipsky šátke a opřimny srce, kery Vás maji tak ráde. Boďte zdravé a vemte si od nás na památko toto ketečko!“ Tato slova prezidenta velmi potěšila a slíbil, že určitě ještě do Prostějova přijede a i na ty fěrtušky se podívá. Poté mu byli představeni zástupci spolků, škol, institucí a další představitelé města.
Setkání se zástupci města na radnici
Následně se odebral do zasedací síně radnice, kde jej uvítaly písněmi sbory Vlastimila a Orlice. Starosta města Stanislav Manhard ve svém projevu ocenil jeho působení ve službách pravdy, spravedlnosti a lidskosti a konstatoval, že „my občané budeme mít na paměti jeho příkaz, aby všichni občané dobré vůle bez rozdílu stran, náboženství a národnosti, každý dle sil svých vybudoval vzorný demokratický stát, jehož úkolem bude starati se o zájmy všeho svobodného, samosprávného občanstva“.
T. G. Masaryk za tato slova poděkoval a uvedl toto: „My nebudeme míti demokracii, jakou si přejeme, jestliže jen budeme spoléhati na zákony. Demokracie je taková, jakou chceme míti. Musí býti životem každého jednotlivce. Do těch forem zejména musí býti demokratický život jednotlivce, obce a národa ztělesněním. To bude opravdová demokracie lidská, lidová. Musil bych opakovati, co jsem zde na přednáškách a schůzích zdůrazňoval. Mám jediné přání, abychom společnou prací všech dosáhli, co máme zatím jen v začátcích.“ Poukázal na skutečnost, že politické a sociální ideály se nedaly za necelé tři roky v Československé republice uskutečnit, ale i přesto došlo v řadě odvětví a ve veřejné správě ke značnému pokroku. „Přeji Vám, vašemu městu, aby demokracie a republika – jako přináší jiným, všem i Vám přinesla zisk. Já vím, že k tomu duchovnímu bohatství je třeba i statku materiálního. Ale vím, že idealismus znamená oběti jednoho pro druhého,“ uvedl v závěru vystoupení prezident T. G. Masaryk a popřál městu zdar a rozkvět. Potom se odebral do kanceláří starosty na malé občerstvení připravené rodinnou školou. Vyšel také na balkon, odkud pozdravil občany.
Krátká, ale srdečná návštěva
Ve 12 hodin za doprovodu hudby a provolávání „Nazdar!“ nastoupil do automobilu a vydal se na další cestu směrem do Olomouce. Krátce se zastavil v Držovicích a Olšanech.
„Byl to jeden z krásných dnů, které občanstvo města i okolí prožilo,“ napsal 20. září 1921 Hlas lidu.
Hana Bartková