
Edmund Husserl (1859–1938) – prostějovský rodák, významný filozof, zakladatel fenomenologie. Byl osobním přítelem T. G. Masaryka. V Prostějově strávil svoje dětství. Žil zde do roku 1868. Působil na univerzitách v Halle, Göttingenu a Freiburgu. Zde také roku 1938 zemřel.
Rodný dům ležící na rozhraní ulic Lutinovova a Křížkovského v židovském ghettu byl z důvodů havarijního stavu v roce 1959 zdemolován. O jeho díle a tvorbě věděla v Prostějově jen hrstka místní historiků a publicistů. Byli jimi Jan Kühndel, Josef Glivický, Bohuslav Eliáš a Ludmila Grůzová. Ve druhé polovině šedesátých let 20. století se v důsledku uvolněné politické situace objevuje v centru pozornosti právě Edmund Husserl. V roce 1968 vyšla s doslovem Jana Patočky Husserlova kniha Karteziánské meditace. V čísle 2, ročníku 1969 prostějovského kulturního čtvrtletníku Štafeta byly otištěny dva příspěvky k 110. výročí Husserlova narození. O jeho rodě promluvil na 4. mezinárodním husserlovském kongresu ve Schwabisch Hallu 6. září 1969 Jan Kühndel. Příspěvek nazvaný Edmund Husserl Heitmat und Herkunft byl uveřejněn v časopisu Archiv für Geschichte der Philosophie, ročník 1969. Potom se za tímto naším slavným rodákem uzavřela stavidla normalizace.
Jeho osobnost a dílo bylo objevováno a poznáváno až po roce 1989. Husserlovo jméno bylo připomenuto na konferenci „Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy“ konané k 600. výročí udělení městských práv 24. a 25. dubna 1990 v prostějovském Národním domě. 18. dubna 1991uspořádalo Muzeum Prostějovska ve spolupráci s dalšími institucemi (Okresním archivem, osvětovým klubem ROSA) konferenci věnovanou Edmundu Husserlovi. Přítomno bylo sto padesát účastníků, zaznělo zde osmnáct referátů. Hlavní příspěvek pronesl vědecký pracovník Husserlova archivu na univerzitě ve Freiburgu Hans Rainer Sepp. 23. května 1991 bylo přejmenováno náměstí 1. československé pětiletky na náměstí E. Husserla. Opět další významná pocta našemu rodákovi.
K výraznému poznání a zviditelnění Edmunda Husserla přispěly další osobnosti – ředitel Muzea Prostějovska v Prostějově Václav Hruška, pedagog a kulturní publicista Václav Kolář a olomoucký filozof a fenomenolog Ivan Blecha. Ten je také autorem první monografie nazvané Husserl. Vydalo ji nakladatelství Votobia Olomouc v roce 1996 za finančního přispění města Prostějova. Muzeum Prostějovska v této době rekonstruuje budovu v Uprkově ulici č. 18 (v tzv. Špalíčku). Počítá se zde se vznikem badatelny a další prezentací osobnosti Edmunda Husserla. Pro město Prostějov vyrobilo film o Edmundu Husserlovi studio Theodor Mojžíš – Video Theo.
Dostáváme se do roku 2000. V tomto roce uplynulo sto let od vydání stěžejního díla filozofie 20. století – Husserlova díla Logická zkoumání (Logische Untersuchungen). První díl vyšel v roce 1900, druhý díl v roce 1901. Publikace představovala průlom ve fenomenologii a Husserlovi přinesla nabídku mimořádné profesury na univerzitě v Göttingenu. Na podzim roku 1900 také naposledy navštívil Prostějov. Pracoval zde na korekturách druhého dílu Logických zkoumání. Tyto události se staly příležitostí k uspořádání vědecké konference a odhalení pamětní desky.
14. listopadu 2000 byla na budově prostějovské radnice odhalena pamětní deska věnovaná Edmundu Husserlovi. Její pořízení financovalo město a autorem byl olomoucký sochař, vysokoškolský pedagog, restaurátor a medailér Bohumil Teplý (1932–2020). Tento osobitý a pozoruhodný umělec zemřel 13. října letošního roku v Olomouci. Je autorem řady děl na střední a severní Moravě. Připomenout můžeme jeho realizace v Prostějově – kašna na náměstí T. G. Masaryka, řetěz starosty města Prostějova, pamětní deska Edvardu Valentovi na budově Městské knihovny, plastika z lipového dřeva Pokračování – Nový život v lodžii prostějovského muzea.
Bronzová deska se nachází vlevo od vchodu do budovy radnice a tvoří důstojný protějšek k pamětní desce s reliéfem prostějovského rodáka a stavitele Matěje Rejska od Jana Třísky (1949). V pravé části je uveden text: FILOZOF EDMUND HUSSERL NAROZEN 8. DUBNA 1859 V PROSTĚJOVĚ. V levé části je Husserlův reliéf. Výrazná tvář s plnovousem je vyjádřena na plochém reliéfu s plnou důstojností jeho zjevu. Pamětní deska svým rozměrem kopíruje čelní plochu kvádru plastické bosáže přízemí radnice.
14. listopadu 2000 se v obřadní síni radnice konalo slavnostní zahájení mezinárodní konference „Budoucnost fenomenologie“. Proběhlo za účasti vědců z řady zemí a vedení města Prostějova v čele se starostou Janem Tesařem. S úvodním projevem Husserlův domov vystoupil profesor Ivan Blecha. Poukázal v něm na živost a užitkovost fenomenologie i na skutečnost, že fenomenologie v poslední čtvrtině 20. století přispěla k formování určité politické a dějinné koncepce, jakési paralelní polis těch, kteří nechtěli žít se lží totalitního režimu a jejichž představitelem byl Husserlův žák Jan Patočka. „Husserl se tak naším prostřednictvím vrací domů už natrvalo,“ konstatoval Ivan Blecha a zároveň vysvětlil, že tento návrat je chápán v celé složitosti jeho osobnosti. On sám se totiž považoval za moravského Němce a byl oddán duchu německého myšlení a chtěl mu prospět svou fenomenologií. „Jeho dílo nevzešlo bezprostředně z kořenů moravské kultury, přece se po mnoha letech vrátilo do rodných krajů a našlo zde půdu až překvapivě schopnou, ale i žádostivou přijmout jeho plody. Byla to fenomenologie, která poskytla podhoubí pro intelektuální a mravní vzdor proti tomuto ideologickému násilí, jež potřebovalo Husserla vymazat z paměti,“ uvedl profesor Blecha.
V závěru potom zhodnotil Ivan Blecha Husserlův přínos takto: Prostějov se může každoročně hlásit k nahodilému faktu, že se zde narodil Edmund Husserl. Může však mnohem víc, může přispět ke kultivaci jednoho z nejmohutnějších myšlenkových pohybů končícího století a podílet se tak na rozevírání duchovních horizontů století příštího. Může symbolizovat plodnost žádoucího střetu kultu, jenž byl střední Evropě odedávna blahodárně dopřáván. Husserlův židovský původ, jeho německé moravanství a nakonec specificky středoevropské vstřebávání fenomenologie s přesahy etickými a politickými – to jsou síly, jejichž ztělesnění může Prostějov demonstrovat nejen svou geografickou polohou, ale i vlastním duchovním přičiněním.“
Konference potom probíhala 15. –19. listopadu 2000 v Olomouci a zúčastnila se jí řada hostů a vědců z více než dvaceti zemí. Zazněla zde témata ze všech filozofických disciplín – z logiky, metafyziky, epistemologie, antropologie, etiky, estetiky, sociální a politické filozofie. Příspěvky byly uveřejněny ve sborníku Fenomenologie v pohybu vydaném Univerzitou Palackého v Olomouci v roce 2003.
Za uplynulých dvacet let se husserlovské bádání výrazně posunulo. Přibyly další publikace, výstavy, sborníky. Připomínaná událost roku 2000 je však průkopnická. Položila totiž základ k fenoménu Husserlův domov.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém