Londýnský lékař hledá své prostějovské kořeny

u hrobu svých předků

Jeho pradědeček, Hermann Schmeidler, přesídlil v 19. století z Kojetína do Prostějova a v novém bydlišti si otevřel živnost. John Stevens, potomek Schmeidlerových, se narodil v Londýně, kde žije a pracuje jako lékař. O svých židovských kořenech na Moravě získával informace postupně, mnohdy i dílem náhody. Nyní se díky spolku Hanácký Jeruzalém začal o rodiště svého otce, který zde sportoval v dresu Maccabi Prostějov, zajímat důkladněji.

„Bylo mi pouhých šest let, když otec zemřel, takže jsem se od něho o Prostějovu prakticky nic nedověděl. Snad jen to, že jeho rodina začala obchodovat s textilem. Později jsem zjistil, že v průběhu 30. let se mí prarodiče rozhodli rozšířit obchod o kožešnictví. Ještě před tím, než přišel v Německu k moci Hitler, bylo centrum mezinárodního obchodu v Lipsku. Poté, od roku 1933, se přesunulo do Londýna. Můj otec se odstěhoval do Londýna a otevřel si tam v roce 1939 nebo 1940 vlastní firmu. Po obsazení zbytku Československa v roce 1939 chtěl odjet zpět do rodné země, aby pomohl matce a sestrám utéct. Jeho starší sestra Annie ho však před cestou varovala. Říkala, že by to pro něj znamenalo zatčení. Když můj otec po roce 1945 zjistil, že zbývající členové rodiny, kteří zůstali v Československu, nepřežili (byli zavražděni v Malém Trostinci a Osvětimi – pozn. red.), nikdy se již do země nepodíval. Zemřel v roce 1958 v Londýně,“ vzpomíná John.

Do Velké Británie se podařilo před holocaustem prchnout z Prostějova ještě jeho tetě Annie.

„V roce 1939 utekla do Londýna teta Annie, kde žila se svým mužem Richardem Hechtem. Jejich syn, Ernest Hecht, můj jediný bratranec, se dostal do Anglie v jednom z transportů organizovaných sirem Nicolasem Wintonem. Ernest však neměl moc pěkné vzpomínky na Prostějov, a pokud o něm mluvil, tak jako o městě antisemitském. Když se ho někdo ptal, odkud pochází, říkal, že z Moravy nebo z Československa. Mluvil občas o Olomouci, kde měli jeho rodiče obchod. Nikdy už ale nenavštívil Československo poté, co odtud v roce 1939 odešel,“ dodává John a pokračuje: „Naposledy jsem ho viděl před dvěma lety, kdy oproti svým zvyklostem souhlasil, že půjdeme společně i s mou ženou na oběd do restaurace. Bohužel Ernest zemřel letos v únoru, teď trochu lituji, že jsem ho vlastně neznal víc.“

  

Rodina Schmeidlerových žila po příchodu do Prostějova v domě ve Vodní ulici 8, v současné době je zde parkoviště.

Hermann Schmeidler, Johnův pradědeček, byl obchodník s uhlím. Podle data úmrtí a jmen zesnulých byl pravděpodobně pochován na starém židovském hřbitově v dnešní Studentské ulici. Adolf Schmeidler, Johnův dědeček, byl již obchodníkem s textilem. Jeho hrob nalezneme na novém židovském hřbitově za Brněnskou ulicí.

Cesty do Prostějova

s dr. Dokoupilovou ve špalíčku

„Poprvé jsem navštívil Prostějov jako teenager v roce 1968 se svou matkou. Viděli jsme parkoviště ve Vodní ulici (místo našeho domu) a navštívili hroby Schmeidlerových na novém hřbitově. V roce 2003 jsem byl na lékařské konferenci v Praze, ale do Prostějova jsem nejel. Místo toho jsem navštívil různé židovské památky v Praze, včetně Španělské synagogy, která obsahovala sbírku obrázků ze života židovské komunity během první republiky. Byl jsem překvapen a potěšen zároveň, když jsem uviděl fotografii svého otce jako velmi mladého sportovce za Maccabi Prostějov. Napsal jsem v této věci muzeu v Praze, které mi zprostředkovalo kontakt na paní Marii Dokoupilovou z Muzea Prostějovska, kde jsou originály fotografií archivovány. Vyměnili jsme si několik e-mailů a pak jsem navštívil Prostějov v roce 2004 a 2006. Paní Dokoupilová mi byla vždy nápomocna a jsem rád, že jsem se s ní mohl setkat znovu i při mé poslední návštěvě Prostějova v dubnu 2018,“ líčí cesty ke svým kořenům John.

Johnovu pozornost upoutala v souvislosti s Prostějovem i „kauza“ starého židovského hřbitova v dnešní Studentské ulici.

návštěva starého židovského hřbitova

„Nedávno se Prostějov dostal do zpravodajství nejen u nás, ve Velké Británii, ale pokud vím, tak třeba i do izraelských médií. Bratranec Ernest mi tehdy poslal několik odkazů na články, z nichž vyplývalo, že Prostějov zůstal v podstatě stejně antisemitský, jako dříve. Na druhou stranu ale vidím, že jsou zde také lidé, kteří se snaží židovskou historii města oživit: třeba s projekty jako odhalení pamětní desky na vlakovém nádraží, která bude připomínat občany odvlečené v roce 1942 do koncentračních a vyhlazovacích táborů, nebo s projektem pokládání Stolpersteinů před domy, kde bydleli židovští občané před transporty. Setkal jsem se se členy spolku Hanácký Jeruzalém a setkání to bylo velmi příjemné. Budeme proto nadále v kontaktu a věřím, že z Prostějova začnu časem dostávat i pozitivní zprávy,“ uzavírá John, který se svou ženou Ninou navštívil po Prostějovu další moravská města spojená s židovskou historií včetně Kojetína, Mikulova, Třebíče nebo Brtnice, kde žili praprarodiče Johnovy ženy Niny a jsou zde i pohřbeni.

„Jedním z cílů našeho spolku je navazovat kontakty s lidmi v zahraničí, kteří mají rodinné vazby k našemu městu. Chceme tak přispět k dobrému jménu Prostějova a navázat na to inspirativní z naší historie. Jsme rádi, že byli John se svou manželkou našimi hosty,“ uvedl Michal Šmucr, předseda spolku Hanácký Jeruzalém.

-jg-