19. února letošního roku přinesl server i-dnes inspirativní článek o plánované opravě židovského hřbitova v Havlíčkově Brodě. Text pojednává o snaze havlíčkobrodské radnice, která chce ve spolupráci se židovskou obcí a místními skauty opravit tamní unikátní židovský tyfový hřbitov.
Článek mimo jiné popisuje společný zájem výše uvedených organizací jednak na samotné opravě památky, a jednak také na její propagaci s akcentem na její potenciál pro turistický ruch.
Odkaz na článek je zde
Obdobně ke svému židovskému kulturnímu dědictví přistupují i jiná města v České republice.
Spolek Hanácký Jeruzalém se od počátku svého vzniku snaží nejen připomínat osudy občanů židovského původu odsunutých a zavražděných během šoa, ale také přispět k posílení významu Prostějova jako města s bohatou kulturní a duchovní tradicí, města, které má v této souvislosti co nabídnout obyvatelům i návštěvníkům.
Vycházíme mimo jiné ze zkušenosti ze spolupořádání akce Brány památek dokořán – Prostějov židovský – kterou v dubnu loňského roku pořádalo město Prostějov (Brány památek dokořán 2019), a která se setkala s obrovským ohlasem návštěvníků nejen z Prostějova.
Konkrétně Prostějov židovský, jehož program zajišťoval spolek Hanácký Jeruzalém, navštívily desítky lidí nejen z Prostějova, ale přijeli i návštěvníci z Olomouce, Přerova či Bratislavy. Prohlédli si někdejší synagogu (dnešní Husův sbor), prošli kolem Ehrenstammova nadačního domu v Demelově ulici, kde dnes sídlí odbor dopravy, dále navštívili špalíček, poté se účastníci vydali kolem domu v ulici Sádky (nadační dům Gideona Brechera, židovského lékaře, který obdržel písemné poděkování prostějovských zastupitelů za významnou pomoc při cholerové epidemii v Prostějově, a jehož ostatky spočívají na starém židovském hřbitově) na starý židovský hřbitov ve Studentské ulici a na závěr navštívili nový židovský hřbitov.
Starý židovský hřbitov se těší zájmu i dalších návštěvníků – opět v loňském roce to byli například členové spolku přátel Uměleckoprůmyslového muzea z Vídně, návštěvníci z izraelské Haify, Jeruzaléma, z Velké Británie, amerického Kansasu nebo aktuálně – v minulém týdnu- z kanadského Toronta.
Existuje tedy nějaký racionální důvod či argument, proč se k památce, která má nejen svůj kulturní a duchovní, ale i turistický potenciál nepostavit tak, jak se ke svému kulturnímu dědictví a jeho novodobému potenciálu staví i v jiných českých a moravských městech?
Jana Gáborová, spolek Hanácký Jeruzalém