V těchto dnech si připomínáme 85. výročí úmrtí prostějovského rabína, učitele a spisovatele Leopolda Goldschmieda. Leopold Goldschmied se narodil 10. 12. 1867 v Lučenci, tehdejších Uhrách. Otec se jmenoval Manóa a matka Zsófie (hebrejsky Šprince). Měl pět sourozenců (Sándor, Lipót, Mór, Josef a Adél-Anna). Většinou byli právníky a lékaři. Nevíme přesně, kde studoval. Na závěr studia získal doktorát (je uváděn s titulem Dr. nebo PhDr.).
Před příchodem do Prostějova působil jako rabín v Miroslavi u Znojma. Zde poznal svoji budoucí manželku Gizelu (hebrejsky Gitl) Guttmannovou (*17. 7. 1897 + 4. 1. 1939). Sňatek uzavřeli v Prostějově 23. 2. 1903. Měli spolu dvě děti: dceru Stellu (*17. 7. 1897 v Miroslavi), která se v roce 1922 přestěhovala s manželem do Brna a potom do USA a syna Jana (*23. 3. 1902), který později se svojí manželkou stihl utéct před holocaustem do tehdejší Palestiny.
V roce 1897, ve svých třiceti letech, přichází do Prostějova, kde ve funkci rabína vystřídal zemřelého rabína Emila Hoffa. Uvádí se, že bydlel v Rejskově ulici. Jiné zdroje uvádějí jako bydliště Havlíčkovu ulici.
V letech 1897–1920 byl učitelem hebrejského náboženství na Státní německé reálce v Prostějově a v letech 1926–1929 učil náboženství na gymnáziu. Byl prezidentem Sdružení rabínů pro Moravu a Slezsko a místoprezidentem Ústředního sionistického výboru pro Československo a členem vedení Svazu židovských náboženských obcí na Moravě. Dopisoval si s významným židovským učencem, dánským rabínem a bibliofilem Davidem Simonsenem. V Prostějově byl dlouholetým členem Muzejního spolku a podporovatelem muzea. Od února 1929 až do své smrti v roce 1935 byl členem muzejního kuratoria. Jeho manželka Gisela věnovala prostějovské synagoze pokrývku na bimu.
V roce 1898 vyšla jeho práce Modernes Judenthum. Některé myšlenky z ní uvedl ve třetím dílu knihy Z těžkých dob Prostějova Ondřej Přikryl. Další práce nazvaná Der Kamf um Babel – Bibel im Lichte des Judenthums vyšla v roce 1903 ve Frankfurtu nad Mohanem. Dále můžeme uvést stať Geschichte der Juden in Proβnitz uveřejněnou v knize Huga Golda Die Juden und Judengemeinden Mährens in Vergangenheit und Gegenwart (str. 491–505, Brün, 1929). Z dalších materiálů můžeme uvést překlad hebrejské Písně o prostějovských Židech, mučednících, do němčiny. Uvedený text přeložil do češtiny Jan Marek (uveřejněno v Ročence Národopisného a průmyslového musea města Prostějova a Hané, 1924, str. 54–60). V Židovském muzeu v Praze se nachází jeho drobný spis Dr. Gustav Zweig zum Gedächtnisse (Prossnitz: Zionistische Ortsgruppe, 1925).
Dr. Leopold Goldschmied působil jako rabín v Prostějově až do své smrti, tedy osmatřicet let. Po celou dobu svého působení se hlásil k židovské národnosti, jazyku a náboženství. Byl významným učencem, výborným kazatelem a církevním činitelem.
Zemřel 17. února 1935 ve svých osmašedesáti letech v Prostějově. Je pohřben na novém židovském hřbitově v Prostějově za Brněnskou ulicí. Poslední místo jeho odpočinku se nachází nedaleko vstupní brány. Na vysoké bílé macejvě je nápis v hebrejštině. V překladu do češtiny zní:
Kvůli Siónu neumlknu, kvůli Jeruzalému si nedopřeji odpočinku; Izaiáš 62:1
Zde leží rabín, velký učenec
Náš učitel a rabín Jehuda Goldschmied
Zesnul zde, ve svaté obci Prostějovské, odešla jeho duše 14. adaru I.(tj. 17. února, v roce, kdy ve „městě zavládl rozruch“; Ester 3:15 – odkaz na svátek Purim; chronogram 300+300+ 70+20+5=695 malého počtu, tj. 1935)
Jméno jeho matky bylo Šprince
Ať je jeho duše přivázána do svazku živých
Židovský národní fond (tj.sionistická organizace, která asi financovala zhotovení náhrobku)
Na rabína Dr. Leopolda Goldschmieda vzpomíná také prostějovská rodačka Maud Beerová ve své knize „Co oheň nespálil“: „ Když jsem byla ještě malým děvčátkem, působil v Prostějově pan rabín Goldschmied. Bydlel v Havlíčkově ulici jako tehdy my – dobře jsem jej znala. Starý pán v tmavém oděvu s vysokým kloboukem. Pan rabín zemřel, když mi bylo kolem pěti let. Setkala jsem se s pojmem smrti poprvé ve věku, ve kterém jsem již byla schopna uvažovat. Smrt pana rabína na mě udělala hluboký dojem.“
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém
Použitá literatura a prameny:
Kovář, David: Antisemitismus v dobovém tisku v letech 1914–1924, Prostějov 2018, rukopis. Práce SOČ.
Prostějov, dějiny města, 2. díl. Prostějov 1999.
Klenovský, Jaroslav: Židovské město v Prostějově. Brno-Prostějov 1997.
Přikryl Ondřej: Z těžkých dob Prostějova, 3. díl. Prostějov 1930.
Hebrejské nápisy na náhrobku Leopolda Goldschmieda přeložil Daniel Soukup z Centra judaistických studií FF UP v Olomouci.
Fotografie: foto rabína L. Goldschmieda ( publikace J. Klenovského Židovské město v Prostějově), foto náhrobku na židovském hřbitově v Prostějově ( spolek Hanácký Jeruzalém)