Vernisáží ve čtvrtek 1. 10. 2020 byla v prostějovské galerii Špalíček, Uprkova 18 zahájena výstava Masaryk a Svatá země. Informační panely pojednávají o vztahu našeho prvního prezidenta k židovské komunitě a o podílu jeho syna Jana Masaryka na vzniku Státu Izrael.
„Těší mě, že jste se sešli v takto hojném počtu. Doba není dobrá, o to více si cením zájmu o tuto výstavu, která navazuje na Barokní synagogy v českých zemích a je dalším z počinů, jejichž tématem je židovská komunita. Je zřejmé, že právě židovská tematika se do těchto prostor někdejšího obecního židovského domu nabízí a patří sem. Tímto směrem bych chtěla vést výstavy ve Špalíčku i do budoucna,“ řekla na úvod ředitelka prostějovského muzea Soňa Provazová a předala slovo primátorovi města Prostějova Františku Jurovi:
„Jsem rád, že se nám podařilo vernisáž uskutečnit. Doba je hodně komplikovaná, řadu velkých kulturních akcí jsme vzhledem k epidemiologické situaci byli nuceni zrušit, takže je dobře, že alespoň drobnější kulturní počiny lze pořádat. Tomáš Garrigue Masaryk je osobnost, která má více než symbolický význam nejen pro Svatou zemi, ale také pro Prostějov. Naše město jako prezident navštívil Masaryk dvakrát a, pokud mám správné informace, tak právě jeho prostějovské návštěvě bude věnována výstava v těchto prostorách v příštím roce.“
Výstava Masaryk a Svatá země je putovní, objevila se už v řadě měst České republiky a nyní tedy doputovala až do Prostějova, do „hanáckého Jeruzaléma“.
„Je dobře, že je výstava aktuálně k vidění ve městě, které bylo kdysi domovem silné židovské komunity, a ta se tu úspěšně rozvíjela stejně tak, jak úspěšně se rozvíjelo celé město. Děkuji organizátorům, že na tuto skutečnost nezapomínají a takové akce pořádají,“ řekl velvyslanec Státu Izrael Daniel Meron, který přijal pozvání na slavnostní vernisáž.
Do Prostějova, svého někdejšího působiště v roli velitele 601. skupiny Speciálních sil, se na výstavu přijel podívat i současný ředitel Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost Karel Řehka.
„Pro mě osobně je židovský stát nesmírně inspirativní v mnoha směrech, je to v mnohém zázrak, co takto malý stát dokázal za poslední desetiletí. Pro mě je skloubení Prostějova, Masaryka a židovských tradic v rámci této výstavy zcela jedinečné a děkuji za pozvání,“ uvedl Řehka.
Na cestu prvního československého prezidenta do Svaté země navázal v pozitivním slova smyslu svou návštěvou Izraele teprve až prezident Václav Havel.
„Můj dědeček byl tehdy součástí delegace, která s Václavem Havlem do Izraele jela. A na cestu prvního československého prezidenta se tam vzpomínalo i tehdy a vzpomíná dosud,“ dodal předseda Federace židovských obcí České republiky Petr Papoušek.
Téma výstavy přiblížil její kurátor z prostějovského muzea Filip Gregor:
,,Nejenom T. G. Masaryk, ale i jeho syn Jan, podporoval myšlenku na vytvoření jednotného židovského státu. Dokonce Židy z pozice ministra zahraničí nejenom politicky, ale hlavně finančně a materiálně podporoval. Vztahy s židovským národem touto cestou ještě více prohloubil. Ovšem vyhlášení Státu Izrael v roce 1948 se nedožil. Vzpomínka na T. G. Masaryka je dodnes v Izraeli živá. Dokladem toho jsou ulice či náměstí nesoucí jeho jméno nebo Kfar Masaryk (pozn. kibuc na severu Izraele).“
Po zaznění slov díků autorům výstavy, velvyslanectví Státu Izrael v České republice a technickému personálu otevřel kurátor výstavu Masarykovým citátem: ,,Pokud se týká sionismu, považuji jej za naději budoucnosti židovského národa a takové naděje se nesmí nikdo vzdát.“
Výstava Masaryk a Svatá země je v galerii Špalíček k vidění do 29. 11. 2020.
V zadních prostorách galerie Špalíček zůstávají návštěvníkům k dispozici panely mapující život prostějovské židovské komunity. Výstava je doplněna trojrozměrnými předměty zapůjčenými z loštické synagogy a z Muzea J. A. Komenského v Přerově.
-zv-jg-