Příběh putovního poháru Makabi

Ilustrační foto – fotbalisté Makabi Prostějov (r. 1937)

Asi roku 2020 dostala historička muzea v Prostějově e-mail od někoho z rodiny Leo Volka. Byla tehdy dlouhodobě nemocná a bohužel zprávu omylem vymazala. Pokud se touto cestou najde ten, kdo psal o osudech rodin Volk, Kreindler, Fischer-Lustig, ať se prosím znovu ozve na e-mail mardoka@seznam.cz nebo na e-mail Hanáckého Jeruzaléma hanackyjeruzalem@gmail.com

A nyní už k samotnému příběhu putovního poháru:

Když Leo Volk v únoru 1932 vyhrál putovní pohár zimních sportů Makabi v Karlově Studánce v lyžování, nebylo mu ještě ani dvacet let. Jeho rodiče přišli do Prostějova se třemi dětmi v listopadu 1903 ze Lvova. V Prostějově se jim narodily ještě další dvě, Rosa a Leo. O rodiče Leo přišel vcelku záhy, otec zemřel v říjnu 1915, když měl Leo teprve necelé tři roky, matka v listopadu 1928, nedlouho před jeho šestnáctinami. Krátce pak zůstal v rodině své sestry Kláry, která se roku 1923 provdala za Oskara Fischera Lustiga. Ten přišel do Prostějova roku 1920 z Vídně jako posila fotbalového týmu zdejšího klubu Makabi. Asi rok vlastnil koncesi na prodej oděvů na výročních trzích v Prostějově, ale protože ji koncem roku 1923 složil, našel si patrně jinou obživu. Stal se trenérem úspěšného židovského fotbalového mužstva. V té době slavila židovská tělovýchova v Prostějově už své dvacáté výročí.

Další osudy Leo Volka (* 28. 11. 1912–?) se zatím nepodařilo objasnit. V letech 1929–1933 bydlel v Prostějově s bratrem Emanuelem na Masarykově náměstí č. 9, pak byl v Opavě – možná v základní vojenské službě, a v březnu 1935 se odhlásil do Prahy. Zřejmě se mu podařilo uniknout před transporty do Terezína vystěhováním do Palestiny, kam se provdala jeho sestra Rosa Kreindlerová. Bratr Emanuel Volk (*1895) přežil internaci a byl osvobozen v Terezíně. Po válce přesídlil za příbuznými do Palestiny a podílel se na zakládání továrny na boty v kibucu Naot Mordechaj. Stejné štěstí nepotkalo jejich sestru Kláru (1899–1944), jejího manžela Oskara Lustiga (1890–1944) a syna Heřmana (1924–1943), kteří všichni zahynuli v Osvětimi. Jejich dcera Ester (*1929) se zachránila a snad dosud žije ve Velké Británii, kam odjela – jako jediná z Prostějova – jedním z Wintonových vlaků.

The story of the Makabi Challenge Cup

Around 2020, the historian of the museum in Prostějov received an e-mail from someone from Leo Volk’s family. She was ill for a long time and unfortunately she accidentally deleted the message. If anyone who wrote about the fate of the Volk, Kreindler, Fischer-Lustig families can be found this way, please contact me again at mardoka@seznam.cz or at the Hanacky Jerusalem e-mail address hanackyjeruzalem@gmail.com.

When Leo Volk won the Makabi Winter Sports Traveling Cup in Karlova Studanka (Bad Karlsbrunn) in February 1932 in skiing, he was not yet twenty years old. His parents came to Prostejov with their three children in November 1903 from Lvov. Two more, Rosa and Leo, were born in Prostějov. Leo lost his parents quite soon, his father died in October 1915, when Leo was only three years old, his mother in November 1928, not long before Leo´s sixteenth birthday. He stayed briefly with his sister Klara, who married Oskar Fischer Lustig in 1923. He came to Prostějov in 1920 from Vienna as a member of the football team of the local club Makabi. For about a year he owned a concession to sell clothes at the annual markets in Prostějov, but since he closed his concession at the end of 1923, he probably found another livelihood. He became the coach of a successful Jewish football team. At that time, Jewish physical education in Prostějov was already celebrating its twentieth anniversary.

The further fate of Leo Volk (* 28 November 1912-?) has not yet been clarified. In 1929-1933 he lived in Prostejov with his brother Emanuel at Masaryk Square No. 9, then he was in Opava – perhaps in basic military service, and in March 1935 he checked out to Prague. Apparently he managed to escape the transports to Terezín by moving to Palestine, where his sister Rosa Kreindler married. Brother Emanuel Volk (*1895) survived internment and was liberated in Terezín. After the war, he moved to Palestine to visit relatives and participated in the founding of a shoe factory on Kibbutz Naot Mordechai. The same good fortune did not befall their sister Klara (1899-1944), her husband Oskar Lustig (1890-1944) and son Heřman (1924-1943), all of whom perished in Auschwitz. Their daughter Ester (*1929) was rescued and perhaps still lives in Great Britain, where she – as the only one from Prostějov – went on one of Winton’s trains.

Marie Dokoupilová, historička