Kde se v minulosti v Prostějově pohřbívalo nebo jak se rušil starý křesťanský hřbitov přiblížila přednáška nově založeného spolku Hanácký Jeruzalém. V sále Českobratrské církve evangelické se tématu ujali historici Karel Kavička a Marie Dokoupilová.
Spolek byl založen koncem října a listopadová akce byla jeho premiérou. „Prostějov byl označován jako Hanácký Jeruzalém, což už ztrácí svůj původní význam, proto mu chceme dát živý obsah. Cítíme odpovědnost, mezeru vůči minulosti a chtěli bychom připomínat různé historické události a jejich souvislosti,“ konstatoval o záměrech spolku jeho předseda Michal Šmucr.
O historii pohřbívání a pohřebišť v Prostějově promluvil Karel Kavička,bývalý vedoucí Arcidiecézního archivu v Olomouci, znalec církevních památek a historie a autor řady publikací, například o prostějovských kostelích. Seznámil přítomné s historií pohřbívání a pohřebišť v Prostějově. Pohřbívalo se na římském hřbitově u bývalého augustiniánského kláštera, v kapli Nejsvětější Trojice, v kryptách kostelů, na klášterním hřbitově Milosrdných bratří, na morovém hřbitůvku u kaple sv. Anny v Drozdovicích a na starém křesťanském hřbitově u kostela sv. Petra a Pavla. Právě jeho založení a historii věnoval Karel Kavička nejvíce pozornosti. A jak došlo k jeho zrušení? Jednak zde bylo nařízení císaře Josefa II. z 20. února 1784 o umístění hřbitovů mimo obec. Rozšiřováním města se hřbitov ocitl uprostřed zástavby. Pohřbívat se zde přestalo v roce 1900, kdy byl zprovozněn nový hřbitov za Brněnskou ulicí v Prostějově. V letech 1919 až 1932 běžela jednání mezi městem a farním úřadem. „Farní úřad si ponechal třetinu pozemku na stavbu nové fary, zbývající plochu odstoupil za částku 100 tisíc korun městu, které zde zřídilo městský sad a botanickou zahradu,“ doplnil historik.
Hřbitov arizovali a odkoupili
Ve druhé části přednášky hovořila historička z Muzea a galerie v Prostějově Marie Dokoupilová. Dlouhodobě se věnuje historii židovské komunity a památek v Prostějově a z této oblasti také publikuje v odborných časopisech a ve sbornících. Zabývala se historií židovského hřbitova nacházejícího se v letech 1801 až 1908 mezi dnešními ulicemi Lidická, Studentská a Tylova v Prostějově. „ Židovská náboženská obec v Prostějově vzhledem k zásadě neporušitelnosti hrobů se zrušením starého hřbitova nesouhlasila. Nový židovský hřbitov byl zřízen za Brněnskou ulicí v Prostějově, město pouze vykoupilo nemovitost číslo 4,“ uvedla. „Jednání vedl starosta města Jan Sedláček, v srpnu 1939 podal žádost o vyvlastnění pozemku. Pozemek byl však jako židovský majetek arizován. Německý starosta města Maxmilián Girth jej koupil od vystěhovaleckého fondu za sto tisíc korun, kupní smlouva byla podepsána 20. července 1943,“ dodala Marie Dokoupilová.
S náhrobky se obchodovalo
V archivních fondech prostějovského magistrátu se podařilo najít nové informace k prodeji náhrobků. Většinou je odkoupila kamenická firma Julia Beneše. Odebírali si je bezplatně či za úplatu i další zájemci z Prostějova, Drozdovic, Žešova a Kralic. Podle svědectví pamětníka se na ploše hřbitova v létě 1944 nacházel zákopový kryt pro vojenský lazaret umístěný v blízké průmyslové škole v Lidické ulici.
Po válce se při restitucích jednalo také o starém židovském hřbitově. Jednání probíhala v letech 1947 až 1951 a za Židovskou náboženskou obec v Prostějově je vedli její předseda Otto Bratter a právní zástupce Arnošt Lőff. Město odmítlo vrátit židovské obci pozemek z důvodu důležitého veřejného zájmu, celá plocha měla být přeměněna v sad. Posledním aktem bylo usnesení Krajského soudu v Olomouci z 15. června 1951 o neplatnosti prodeje náhrobků městem a vrácení židovské obci částky z prodeje náhrobků ve výši padesáti tisíc korun. Na pozemcích bývalého židovského hřbitova bylo po válce sportovní hřiště, stanoviště kolotočů a střelnice. V letech 1970 až 1974 byla na sousedních pozemcích postavena základní škola. Její parkoviště se nachází v západní části hřbitova. Bývalý židovský hřbitov potom dostal parkovou úpravu.
Starý židovský hřbitov v Prostějově byl významným historickým objektem s řadou cenných náhrobků, například podnikatele a obchodníka Feitha Ehrenstamma, lékaře Gideona Brechera, rabínů Adolfa Schmiedla a Emila Hoffa. Dodnes se zde nacházejí ostatky asi dvou tisíc židovských obyvatel města. V posledních dvou letech se podařilo najít asi dvě stě úlomků náhrobků.
Hana Bartková