V letošním roce si připomínáme sto deset let od narození a osmdesát let od úmrtí četaře, hrdiny bitvy u Dunkerque a nositele Československého válečného kříže 1939 Viléma Münze.
Narodil se 28. května 1916 v Odrách Ing. Bedřichu Münzovi (*1887) a Selmě rozené Herzkové (*1. 10. 1892). Otec padl v roce 1915 v Karpatech a matka se v roce 1923 znovu provdala za továrního ředitele v Prostějově Vítězslava Steinera (*5. 5. 1887). Rodina bydlela v Máchově ulici č. 20.
Vilém se do Prostějova přihlásil v prosinci 1923 z Hukovic u Nového Jičína. V Prostějově v letech 1926–1933 studoval na reálce. Následně studoval na Přírodovědecké fakultě brněnské univerzity obor matematika a deskriptivní geometrie. Potom ještě začal studovat na VUT v Brně obor elektro-slaboproud. Ten však už vzhledem k uzavření vysokých škol nedokončil.
2. prosince 1939 odešel ilegálně přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko a Turecko do Francie. 13. ledna 1940 byl prezentován u československé zahraniční armády v Marseille. 14. ledna 1940 byl přidělen k 8. dělostřeleckému pluku a 30. dubna 1940 byl přemístěn k 7. rotě téhož pluku. 27. července 1940 byl vyloučen z československé branné moci pro nesplnění branné povinnosti a předán britským úřadům k internaci do pracovního tábora. 23. prosince 1941 byl znovu prezentován u NT (náhradního tělesa) a 10. ledna 1942 byl přidělen k ženijní rotě. Do boje odešel 1. září 1944. A právě závěr války je spjatý s boji u Dunkerque. Československá samostatná obrněná brigáda zde v říjnu 1944 vystřídala při obléhání německé posádky 154. britskou pěší brigádu a k ruce dostali 7. tankový prapor, britské a kanadské dělostřelecké jednotky a pěší prapor francouzské vnitřní armády. Obléhání Dunkerque trvalo až do konce války.
V roce 1944 se Vilém Münz v Londýně oženil se Zuzanou Loeblovou (* 1918 Teplice- Šanov) a 8. ledna 1945 se jim narodila dcera Dagmar. Z činné služby byl propuštěn 7. července 1945. 24. září téhož roku se vrátil do Prostějova. 7. prosince 1945 začal učit matematiku a fyziku na reálce. 22. prosince se do Prostějova přistěhovaly i jeho manželka a dcera. 8. ledna 1946 spáchal sebevraždu cyankáli. Následně 11. ledna 1946 se žena a dcera odstěhovaly do Prahy 7. Dcera Dagmar žije ve Švýcarsku.
Jeho matka Selma a nevlastní otec Vítězslav byli deportováni do Terezína a odtud v srpnu 1942 do Malého Trostince, kde byli zavražděni. Jejich památku připomíná kámen zmizelých uložený 26. června 2025 u domu v Máchově ulici 20.
Obětí holocaustu se stala také Vilémova teta Ida Steinerová rozená Herzková (*11. 5. 1887), která byla sestrou Selmy a manželkou Vítězslavova bratra Roberta Steinera (*17. 5. 1893 Přerov). V Prostějově bydleli od roku 1933. V srpnu 1939 se Robert s dcerou Gertrudou (*1923) vystěhovali do Anglie. Ida zůstala v Prostějově, byla deportována do Terezína a v červenci 1942 byla zavražděna v Baranoviči. Robert se v srpnu 1945 v Londýně podruhé oženil s Ernou Preissnerovou. V říjnu 1945 se vrátili do Prostějova a opět bydleli v Máchově ulici 20. V srpnu 1946 se odstěhovali do Krnova.
V roce 2019 město Prostějov renovovalo Münzův hrob umístěný na Městském hřbitově v Prostějově. Pořídilo k němu nový náhrobek a hrob byl zařazen mezi čestné hroby, o které pečuje město.
Jeho jméno je uvedeno na pamětní desce v budově prostějovské reálky (nyní SOŠ náměstí E. Husserla 1) a ve stati Bohuslava Krause Profesoři a žáci reálky (Rg) v druhém odboji 1939–1945 uveřejněné v Památníku sedmdesátého pátého výročí reálky (Státního reálného gymnasia) v Prostějově 1871–1946 (Prostějov 1946). Příběh četaře Viléma Münze připomněla výstava Bojovali na všech frontách. Židé v boji a odboji uspořádaná Muzeem a galerií v Prostějově, spolkem Hanácký Jeruzalém a Statutárním městem Prostějov v galerii Špalíček od 30. srpna do 20. října 2019 a navazující panelová výstava konaná v roce 2025 v Husově sboru (vernisáž 23. dubna 2025) u příležitosti 80. výročí od konce 2. světové války.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém