V těchto dnech se dožívá pětaosmdesáti let amatérský výtvarník, kreslíř a dřevořezbář Zdeněk Horák. Rodák z Bystřice pod Hostýnem (*22. 12. 1938) žil v Prostějově od raného dětství až do roku 1981, kdy se odstěhoval do Olomouce.
V Prostějově se vyučil strojním zámečníkem v tehdejším národním podniku Agrostroj Prostějov. Vzdělání si doplnil studiem na střední průmyslové škole strojnické. Pracoval jako technik v pozicích plánovače a konstruktéra v n. p. Agrostroj. Později jako projektant v podniku Sigma. Od roku 1993 se věnoval soukromě řezbářství.
Již od dětství projevoval výtvarný talent. V oboru však nezískal žádné výtvarné vzdělání. Svůj zájem o obor si rozšiřoval návštěvami výstav a setkáváním s výtvarníky. V roce 1978 se stal v Prostějově vedoucím výtvarného kroužku při tehdejším ZK ROH Oděvní podnik Prostějov. V Prostějově byl také členem okresního poradenského sboru pro amatérské výtvarnictví při Okresním kulturním středisku. Přímo v plenéru si pořizoval skici a kresbičky a z nich potom doma vytvářel konečné perokresby tuší. V jeho díle najdeme perokresby různých zákoutí Prostějova, kostely, sochy, ale také uličky židovského ghetta.
Věnoval se také řezbářství. Zúčastnil se výstav prostějovských výtvarníků a okresních soutěží. Jeho kresby visely na celostátních výstavách, například Bienále kresby a grafiky v Liberci a Mostě.
Prostějované mohli jeho obrázky zhlédnout na různých výstavách, například Perokresby prostějovských židovských uliček v listopadu 1995. Výstavu tehdy pořádalo prostějovské muzeum. Další dvě výstavy uspořádal Klub historický a státovědný v přednáškovém sále Státního okresního archivu – koncem roku 2018 výstava k autorovým osmdesátinám a ve dnech 16. května až 23. června 2023 výstava k pětaosmdesátinám nazvaná „Životní tvorba Zdeňka Horáka“.
Zdeněk Horák nám zachytil neopakovatelnou atmosféru a architekturu prostějovského ghetta. Zachytil židovské uličky tak, jak je znal z doby svého mládí a před asanacemi v sedmdesátých letech minulého století. Celý soubor vznikal do roku 1985.
Ulice Kostelní, Uprkova, Koželužská, Lutinovova, Křížkovského, Hradební, náměstí Svatopluka Čecha a k tomu tajemná zákoutí židovského města, křivolaké uličky, dlažba z valounů, lomenicové šindelové štíty, mansardové barokní střechy, zajímavé detaily na fasádách domů. Například pohled do tehdejší zástavby Uprkovy ulice i s domy stojícími na místě dnešní tržnice a domy před Ehrenstammovým domem č. 20. Dále třeba pohled do Hradební ulice s domem č. 19 s železným balkonem, pohled na domy tzv. Špalíčku v Uprkově ulici č. 20, 18, 16, 14, či průhled ze Šerhovní ulice směrem na náměstí Svatopluka Čecha v pozadí se synagogou Beth- ha- midraš. Je zde také Lutinovova ulice a dům č. 17 s typickým venkovním schodištěm vedoucím do patrových domovních podílů. Obdivovat můžeme i dům č. 12 v Uprkově ulici postavený stylu venkovského biedermeieru s půlkruhovým střešním arkýřem a klasicistním portálem či dům č. 4 v Uprkově ulici s arkýřem v prvním patře a mnohé další a další. Třeba pohled do Kostelní ulice od hlavního náměstí k domu kožešníka Samuela Frankla či k domu zámečníka Stanislava Petriciuse s nakresleným klíčem.
Ve spolupráci s prostějovským muzeem vyšly čtyři soubory romantických zákoutí starého Prostějova „ Zmizelý Prostějov“. Klub historický a státovědný je představil v roce 2016 v souborné publikaci „Prostějov očima Zdeňka Horáka“. Jsou v nich samozřejmě zastoupeny i židovské uličky.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém
