Jiří Fiedler se narodil 4. března 1935 v Olomouci. Vystudoval historii na UK v Praze. Potom působil jako editor a redaktor v nakladatelství literatury pro děti a mládež Albatros. Také překládal ze srbochorvatštiny a polštiny (například romány Borislava Pekiče, Ivo Andriče a Miroslava Krleži).
Od sedmdesátých let 20. století se začal zajímat o naše židovské památky. Začal je studovat a mapovat. Pečlivě excerpoval archivní a muzejní zdroje a studoval místopisnou a vlastivědnou literaturu.
Výsledkem se stala publikace Židovské památky v Čechách a na Moravě. Rukopis dokončil v lednu 1990. To už do něj mohl zahrnout i informace ze zakázané publikace Encyklopedie Judaica. Knihu o rozsahu 200 stran vydalo v roce 1992 pražské nakladatelství Sefer. Byla uvedena historickým exkurzem Arno Paříka o dějinách náboženských obcí v Čechách a na Moravě. Následoval autorův úvodní text O ghettech, synagogách a hřbitovech. Hlavní část knihy tvoří průvodce po památkách. Podává popis stavebních památek zbylých po více než 600 židovských obcích. Obsahuje stručné dějiny vybraných 137 židovských obcí. Zachycuje nástin jejich historického vývoje, židovského osídlení, stavu synagog a hřbitovů, osobnosti a rodáky včetně okolních památek a míst. Součástí publikace jsou fotografie, ilustrace, vysvětlivky, rejstřík a mapka. Jsou zde uvedeny i stručné informace o dalších 500 zaniklých židovských obcích a jejich památkách. Nechybí ani krátký exkurz na Slovensko.
Jiří Fiedler byl velmi dobře seznámený i s historií prostějovské židovské obce. Připomíná zdejší významné osobnosti (mezi nimi například bibliografa Moritze Steinschneidera architekta Maxe Fleischera, filozofa Edmunda Husserla, historika filozofie Moritze Eislera ahudebního skladatele Ignatze Brülla). „Prostějov býval střediskem židovské vzdělanosti a talmudského bádání, proslulá byla zdejší hebrejská tiskárna (založená r. 1603) Izáka ben Prostitze. V letech 1785–1794 řídil zdejší ješivu rabín Moses Schreiber, zvaný Chatam Sofer (1762–1839). Členové židovské obce stáli u zrodu prostějovského textilního průmyslu a r. 1859 zde založili první výrobu konfekce na evropském kontinentu,“ píše Jiří Fiedler. Naše veřejnost se tak poprvé od konce 2. světové války mohla seznámit s židovským kulturním dědictvím. Za oněch třicet let vyšlo několik desítek knih a bádání v dané oblasti pokročilo, stále je to však průkopnická a nesmírně cenná práce.
Jiří Fiedler v letech 1996–2012 pracoval jako odborný pracovník v Židovském muzeu v Praze. Podílel se na tvorbě elektronické Encyklopedie židovských obcí a památných míst na území České republiky.
Jeho práce si váží nejen odborníci, badatelé, historikové, ale také veřejnost. Zvláště si jej váží Ing. arch Jaroslav Klenovský, architekt a památkář, který se přes čtyřicet let profesionálně věnuje židovským památkám a napsal na toto téma kolem padesáti publikací a studií. S Jiřím Fiedlerem se seznámil v počátcích svého bádání a vyměňovali si poznatky.
Jiří Fiedler zemřel v polovině února 2014, kdy byl zavražděn s manželkou v bytě v pražských Stodůlkách. Bylo mu 79 let. Pachatel činu byl 19. února 2014 dopaden.
Z dalších publikací Jiřího Fiedlera: Staré židovské hřbitovy Čech a Moravy (spoluautoři Petr Ehl a Arno Pařík, Praha Paseka 1991), sborník Židé a dějiny (editor Leo Pavlát, příspěvek J. Fiedlera o židovských zvycích a tradicích, Praha 1997, 2001, 2005, 2007), Židovské památky Tachovska, Plánska a Stříbrska (spoluautor Václav Fred Chvátal, Nakladatelství Českého lesa, 2008), Židovské památky Domažlicka a Horšovskotýnska, spoluautor Václav Fred Chvátal, Nakladatelství Českého lesa, 2012).
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém