Narodil se 26. ledna 1821 v Prostějově. Pocházel z rabínské rodiny. Otec Juda Schmiedl (1776–1855) působil jako rabín v Lomnici a Osoblaze. Matka Nachoma Schmiedl rozená Karpeles (*27. 12. 1797 Prostějov) byla dcerou rabína Mosese HaCohena Karpelese. Adolf Abraham měl tři sourozence. Sestra Fanny (*6. 3. 1819 Lomnice +16. 4. 1894 Merano, Itálie) byla manželkou loštického rabína Abrahama Neudy (*1812 +1854 Loštice). Bratr Josef (*1825 Prostějov) byl učitelem. Měl ještě sestru Reizl, o které nemáme žádné informace.
Fanny Neuda je známá jako autorka historicky první modlitební knihy, kterou napsala žena pro ženy – Hodiny zbožnosti (Stunden der Andacht). Její první vydání vyšlo v roce 1854 nákladem Wolfa Paschelese v Praze. Ke knize také napsal předmluvu. Autorka v doslovu uvedla, že kniha je určená „všem šlechetným matkám a ženám v Izraeli“, což dodalo dílu velmi osobní a originální tón. Kniha vyšla asi v třiceti různých vydáních. Byla přeložena do cizích jazyků. Do češtiny její část přeložil Jaroslav Achab Haidler a vydal ji spolek Respekt a tolerance, z. s. (1. vydání Mohelnice 2008, 2. vydání Mohelnice 2015).
Dr. Adolf Abraham Schmiedl se zapsal do naší historie jako moderní rabín. Podporoval reformní myšlenky a praktiky. Patřil k představitelům haskaly, jejíž významné centrum bylo ve třicátých a čtyřicátých letech 19. století v Prostějově. Svými filozofickými a talmudistickými statěmi přispíval v letech 1845–1846 do časopisu Kochavej Jicchak a psal také do časopisu Der Orient.
V letech 1846–1849 zastával funkci rabína v Jevíčku. V letech 1849–1852 byl zemským rabínem v Těšíně. Následně byl krátce v Bílsku. Potom následovalo jeho působení ve funkci rabína v Prostějově v letech 1853–1869. V září 1863 zasvětil první oficiální modlitebnu židovské komunity v Olomouci. Ta se stala centrem náboženského života nově založeného Synagogálního spolku (1865). Z Prostějova odešel dr. Schmiedl do Vídně. V letech 1869–1894 byl rabínem v Sechshausu (nyní část Vídně) a následně v Leopoldstadtu (druhý vídeňský obvod), kde úřadoval ještě v roce 1905. I zde měl výbornou pověst a stal se jedním z předních rabínů a učenců ve městě.
Jeho manželkou byla Charlotte Schmiedl (*15. 3. 1827 Jevíčko + 7. 9. 1908 Perchtoldsdorf, Rakousko). Měli dvě děti. Syn JUDr. Moritz Schmiedl (*8. 10. 1849 Prostějov + 6. 10. 1893 Korneuburg, Rakousko) byl soudním adjunktem. Dcera Sára Treu žila ve Vídni (*1854 Vídeň +12. 2. 1923 Vídeň).
Kromě řady článků a studií napsal také publikace: Sansinim, homilies on the Pentateuch (Prague, 1859, 1885), Studien zur Jüdisch-Arabischen Religionsphilosophie ( Vienna, 1869), Saadia Alfajumi und die Negativen Vorzüge Seiner Religionsphilosophie ( 1870), Die Lehre vom Kamf ums Recht im Verhältniss zum Judenthume und dem Aeltesten Christenthum (1875).
Adolf Abraham Schmiedl zemřel 7. listopadu 1913 ve věku dvaadevadesáti let ve Vídni. 9. listopadu 1913 byl pohřben na zdejším židovském hřbitově.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém