Již půl roku, s výjimkou zimních měsíců, probíhá archeologický výzkum v prostoru mezi ulicemi Kostelní, Uprkova a Koželuhova (v bývalých židovských uličkách) v Prostějově. Nyní se s jeho výsledky mohla seznámit také veřejnost, a to prostřednictvím komentovaných v sobotu dopoledne 26. dubna 2025. Zájem byl obrovský.
Prvních padesát zájemců tak mohlo poznat zákulisí archeologického výzkumu, různé nálezy a zároveň i historii prostějovského židovského ghetta.
Zasvěcenými průvodci byli archeolog prostějovského pracoviště Ústavu archeologické památkové péče Brno, v.v.i. Pavel Fojtík a člen spolku Hanácký Jeruzalém, znalec židovské historie, badatel a pamětník židovských uliček Jan Lázna.
Jan Lázna představil nástin židovského osídlení města od příchodu Židů do města v roce 1454, usazovaní v této lokalitě a výstavbu domů na rozparcelovaných pozemcích augustiniánského kláštera od počátku 16. století a vývoj ghetta a domů přes 19. století, kdy zde bydleli občané různého vyznání až do asanace domů v sedmdesátých letech minulého století. Od 18. století se počet židovských domů výrazně neměnil, vznikaly zde jen přístavby a nástavby v rámci jejich parcel. V okolí spadla koncem 2. světové války bomba a několik domů v ulici Kostelní a Hradební bylo poškozeno. Plocha byla potom upravena a vznikl tam takzvaný pareček. Jan Lázna také doprovodil výklad dobovými fotografiemi a modelem lokality.
Uvedený průzkum probíhá v lokalitě, kde se nacházely domy č. 29 (Kostelní 10/ Uprkova 10), č. 30 (Uprkova 8) a č. 31 (Uprkova 6/ Koželuhova 1).
Pavel Fojtík zasvětil přítomné do tajů kulturní antropologie. „Byly zde dvorky a na nich se odehrával veškerý život. Nacházely se zde jímky pocházející ze 16. a 17. století označované jako jámy hovnivé. Jímky fungovaly i padesát let, potom byly vyváženy. Sloužily i jako jednoduché toalety a na odpad, takže v nich byly nalezeny různé předměty denní potřeby, jako například sklenice, kosti kůzlat, skořápky vajíček, vlasy,“ uvedl Pavel Fojtík. Dále konstatoval, že zde byly odkryty studny, část základů domů a vchod do sklepních prostor. Podle pozemkových knih se v přízemí domu č. 29 nacházela kolem roku 1759 mužská lázeň. Zájemci také mohli vidět ukázky některých nalezených předmětů. Byly mezi nimi skleněný pohár ze 16.století, pražský groš, keramické panenky ze 14. století a zbytky kachlových kamen z 19. století s reliéfy. Mnohé prvky z nálezů by také mohly být zakomponovány do chystané úpravy náměstí.
Komentované prohlídky vyvolaly velký zájem nejen zúčastněných, ale i kolem jdoucích Prostějovanů. Zavítala sem i první náměstkyně primátora Prostějova Milada Sokolová a podle jejích slov budou další prohlídky připraveny i v měsíci květnu. Ty by už také Pavla Fojtíka mohly být více věnovány i středověkým archeologickým nálezům. Počítá se výhledově i s výstavkou nálezů například v budově muzea Špalíček.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém
