Před časem vyšel na těchto stránkách článek paní doktorky Bartkové o výročí úmrtí architekta Artura Stecklmachera. Protože jsem vlastním bádáním došel k dalšímu zjištění jeho významné stavby na území Prostějova, využívám výročí jeho narození, které uplyne v červnu, a návštěvníky stránek seznámím s jeho další významnou stavbou v Prostějově.
Architekt se narodil v Prostějově 25. 6. 1888 jako jedno z dvojčat obchodníka s křejčovskými přípravami. Zatímco Artur se z 1. světové války vrátil se Stříbrnou pamětní medailí za udatnost; jeho bratr se nevrátil vůbec. Artur vystudoval Vysokou technickou školu ve Vídni a stal se samostatným architektem. V roce 1920 se v Praze oženil s manželkou Růženou rozenou Lederovou ze Spáleného Poříčí a v roce 1920 se vrátili do Prostějova, kde se mu narodil syn Jan v roce 1921 a v roce 1926 dcera Ruth.
Ve vzpomínaném článku popisuje jeho autorka dvě prostějovské realizace a já objevil ještě třetí.
V roce 1925 zakoupil prostějovský konfekcionář Samuel Mandl dva starší domy na Vápenici. Jeden přízemní a jeden sešlý jednopatrový vedle. V roce 1926 požádal město o povolení výstavby obytného domu na místě zbořeného domu v čísle 17 a architekt mu vyprojektoval nádhernou a moderní vilu, která se popravdě při dnešním dopravním ruchu na ono místo nehodí. Ve dvoře stála jednoposchoďová provozní budova – ona konfekce – a vedle opravil pan Mandl další dům, kde zřejmě bydlel jeho personál z vily i firmy.
Samotná vila byla a je jednoposchoďová s výrazným balkonem do dnes příliš frekventované ulice. Zajímavý je i dvorní trakt. Budeme-li se zajímat, tak to byl v mluvě obchodníků s realitami hezký byt 1 + 7 s dalšími provozními místnostmi a halou. Ve vile žili staří manželé Mandlovi, syn Erich s manželkou, který pracoval s otcem v konfekci a mladší svobodný syn MUDr. Bruno, oblíbený dětský lékař v místní nemocnici.
Válečné události si nevybíraly a postupně byli vyvražděni jak všichni Mandlovi, tak i rodina architekta. S výjimkou jeho samotného – podlehl nemoci už v roce 1933 a dcery Ruth, která stihla dík matce odejet v prosinci 1939 do Palestiny. Holocaust nepřežil nikdo a všichni byli zaražděni hned roku 1942.
Vilu si zabral zlopověstný Němec Dr. Max Girth s manželkou Irmou, dcerou Liselotte a do vily se narodil v onom tragickém roce1942 árijský synek Heinz Peter. Ovšem s koncem války je i Max Girth povolán aby bránil Říši, která měla býti tisíciletou. Irma s dětmi se v tichosti vytratila v březnu 1945 a stihla dojet až do západní zóny. Max Girth – nepotrestán dožil v klidu v onom hodném, – rozuměj východním Německu
Dnes je v opraveném domě sídlo firmy MICOS a zbývají jen strašné vzpomínky.
Ivan Čech, badatel
