Město Prostějov připravuje vznik nového náměstí mezi ulicemi Kostelní, Uprkova a Koželuhova. Před zahájením plánovaných úprav plochy probíhá od podzimu loňského roku archeologický průzkum, který navazuje na průzkum provedený před stavbou domů Hradební 15, Kostelní 12 a Koželuhova 5, 6, 8. Před koncem roku a příchodem sněhu a mrazu se podařilo odkrýt část základů židovských domů popisné číslo 29, 30 a 31 a plochy jejich dvorů.
Na dvoře domu č. p. 31, tedy Uprkova 8 byla odkryta studna mírně oválného průřezu a při vybírání jejího zásypu byly nalezeny předměty z doby Rakousko-Uherska. Provedením téměř shodná studna byla nalezena u domu č. p. 29, tedy Kostelní 10, zajímavostí je, že se nacházela uvnitř místnosti vpravo od původního průjezdu. Při pohledu do pozemkových knih ale zjistíme, že je v tomto domě v polovině 18. století uváděna v přízemí domu mužská lázeň (nebyla to však mikve), dalo by se očekávat, že právě v místnosti se studnou. Na dvoře tohoto domu byly odkryty dvě jímky, jedna vydřevená kulatinou o průměru asi 30 cm, druhá vyzděná cihlami. V obou byly nalezeny zbytky předmětů běžné denní potřeby.
Po rozmrznutí půdy na konci února průzkum pokračoval na ploše dvora domu č. p. 29, kde v poměrně malé hloubce již byly nalezeny artefakty odpovídající době 14. až 15. století, tato plocha tedy zřejmě nebyla nikdy zastavěna. Také zde byla odkryta další studna, respektive možná jen retenční nádrž, protože k ní směřuje sklon plochy dvora a z jedné strany byl zřejmě zaústěný trativod.
Pokud se vrátíme v dějinách města do této doby, víme, že v roce 1391 byl vedle dnešního kostela založen augustiniánský klášter, k němu náležely zahrady a políčka pro potřeby mnichů v rozsahu na jihu až k hradbám a na západě až k hranicím parcel domů dnešního Žižkova náměstí. Tento klášter zanikl během husitských válek v letech 1430-31, mniši odešli do Olomouce, ale zbytky kláštera zůstaly majetkem řádu až do roku 1522, kdy ho převzali Pernštejnové. Když v roce 1454 byli Židé vykázáni z Olomouce, část z nich se usadila v Prostějově a dá se předpokládat, že došlo k rozparcelování pozemků kláštera a Židům zde byla umožněna výstavba domů. Pravděpodobně se od 18. století počet židovských domů až do asanace neměnil, pouze vznikaly jen různé přístavby a nástavby v rámci jejich parcel. Vzniklo tak tady naše prostějovské ghetto, a proto nám archeologické průzkumy poskytují pohled až do doby jeho počátků.
Vzhledem k významu těchto zbytků prostějovského ghetta by stálo za úvahu upravit projekt úpravy plochy budoucího náměstíčka tak, aby poloha stromů a potřebné technologie nevedla k jejich zničení, ale spíše zakonzervování pod jeho plochu.
Jan Lázna, člen spolku Hanácký Jeruzalém a předseda spolku Zahrada života Prostějov
