Koncem 19. století tvořili v Prostějově čtvrtinovou minoritu Němci. Na schůzi Německého politického spolku 3. března 1893 se rozhodli postavit Německý dům, který měl být centrem německého spolkového života. Mezi členy německých spolků byli také zdejší Židé.
Číst více… „Před sto třiceti lety, 4. října 1894, byl otevřen Německý dům v Prostějově, dílo židovského architekta Maximiliana Katschera“
Josef Škvorecký je jedním z nejvýznamnějších českých prozaiků 20. století. Jeho próza je navzdory všem experimentům a rafinovaným zjemněním pořád v podstatě vyprávěním příběhu. Byl schopen oslovit široké vrstvy čtenářů a on sám se označil za lidového spisovatele. Do literatury se zapsal především jako autor Zbabělců a Tankového praporu. Napsal ale také desítky dalších děl, povídek románů, kritik a esejů a překládal hlavně americké autory.
Číst více… „Před sto lety se narodil spisovatel Josef Škvorecký. Ve svých dílech reflektoval i židovskou tematiku“
Olomoučtí Rotariáni absolvovali ve středu 18. 9. 2024 v doprovodu členů našeho spolku a spolku Zahrada života komentovanou prohlídku prostějovského nového židovského hřbitova. Seznámili jsme je také se židovskou historií Prostějova, komentovanými prohlídkami, které pořádáme a s dalšími aktivitami. A protože se vše nedá stihnout v rámci jedné návštěvy, věříme, že přijmou pozvání na některé další akce spolku.
Číst více… „Olomoučtí Rotariáni na návštěvě v Prostějově“
Rudolf Vrba se svým spoluvězněm Alfrédem Wetzlerem provedl asi nejslavnější útěk z Osvětimi, přesněji z likvidačního tábora Auschwitz-Birkenau, z „továrny na smrt“. Rudolf Vrba se narodil 11. září 1924 v Topolčanech jako Walter Rosenberg. Byl synem Eliase Rosenbergera a Heleny rozené Grünfeldové. V patnácti letech byl podle antisemitských zákonů Slovenského štátu vyloučen jako Žid z gymnázia. Pracoval jako dělník a věnoval se i samostudiu. Učil se anglicky a rusky.
Číst více… „Před sto lety se narodil Rudolf Vrba, muž, který utekl z továrny na smrt, aby o ní podal zprávu“
Právě dnes – 8. září 2024 – si připomínáme 120. výročí slavnostního otevření nové prostějovské synagogy, velkolepého secesního templu. Připomínáme si však ještě dvě výročí, která se k tomuto posvátnému místu vážou. 350. výročí položení základního kamene původní barokní synagogy a 75. výročí otevření kostela Husův sbor, jenž zde vznikl přebudováním synagogy po válce.
Číst více… „Fotoohlédnutí za trojvýročím svatostánku“
Odpoledne ve čtvrtek 5. září 2024 se neslo v duchu slavnostní připomínky 120. výročí otevření prostějovského Templu (nové synagogy vystavěné dle návrhu přerovského architekta Jakoba Gartnera), 350. výročí položení základního kamene původní barokní synagogy, která na tomto místě stála a 75. výročí otevření kostela Husův, v nějž byla po válce synagoga přebudována.
Číst více… „Připomněli jsme si trojí výročí prostějovského svatostánku“
Už tento čtvrtek – 5. září 2024 – se uskuteční slavnostní akce k připomínce 120. výročí otevření prostějovského Templu. Na programu, který začíná ve 14:00 v bývalé synagoze, dnes kostele Husův sbor, bude koncert varhanní a klezmerové hudby, četba z knihy prostějovské rodačky Maud Beerové Co oheň nespálil a hlavně! Odhalení 3D modelu synagogy z dílny Richarda Lázny. Právě Richard Lázna společně s Danielem Soukupem z olomoucké Židovské obce v průběhu programu model odhalí.
Číst více… „120. výročí otevření nové prostějovské synagogy je za dveřmi!“
V sobotu 31. 8. 2024 jsme měli možnost vystoupit v rámci programu letošního ročníku multižánrového festivalu ŠTETL fest v Brně. Tentokrát na téma moravští Židé ve výtvarném umění. Dvojpřednáška Jany Gáborové, členky spolku, a Filipa Gregora, historika prostějovského muzea, se zaměřila hned na několik osobností spojených s výtvarným uměním a také na jednu významnou módní návrhářku, rodačku z Prostějova.
Číst více… „Hanácký Jeruzalém na ŠTETL festu“
Celkem pět prázdninových nedělí jsme nabídli veřejnosti komentované prohlídky s tematikou prostějovské židovské historie. Putovali jsme Prostějovem židovským, Po starých prostějovských hřbitovech i novým prostějovským židovským hřbitovem. Přestože jsme většinou měli štěstí na velmi horké počasí, neodradilo toto návštěvníky a prošli nabízené okruhy s námi.
Číst více… „Prázdninové komentované okruhy se vydařily i letos!“
Ignác Rottberger se narodil 24. srpna 1834 v židovské rodině v Pešti. Jeho rodiči byli Mayer a Eleona Rottbergerovi. Měl sestry Kláru Rottbergerovou – Spitznerovou (1840–1924), Emilii Emmu Rottbergerovou-Schweiburgovou (1844–1886) a bratra Ferdinanda, o kterém nemáme bližší údaje. Po roce 1848 se vyučil knihtiskařem a další vzdělání získal doma i v zahraničí. V Prostějově se usadil, založil obchod a oženil se. Není známý důvod odchodu z Uher a nic nevíme o jeho příbuzných.
Číst více… „Před sto devadesáti lety se narodil prostějovský židovský podnikatel a tiskař Ignác Rottberger“