Tereza Holasová přednášela v olomouckém Centru judaistických studií o archeologickém zkoumání židovských hřbitovů na příkladu Prostějova

Bc. Tereza Holasová je absolventkou bakalářského studia archeologie a judaistiky a nyní studuje magisterský obor archeologie na katedře historie Filozofické fakulty UP v Olomouci. Specializuje se na židovské hřbitovy a také na židovské pohřební zvyky a ritus na našem území ve středověku a novověku. Zaměřuje se hlavně na data o židovském pohřbívání získaná z archeologického výzkumu.  Dále se věnuje i biblické archeologii. Pravidelně jezdí do Izraele, kde také bádá. 

Číst více… „Tereza Holasová přednášela v olomouckém Centru judaistických studií o archeologickém zkoumání židovských hřbitovů na příkladu Prostějova“

Prostějovská rodačka a autorka knihy Co oheň nespálil Maud Beerová se dožívá pětadevadesáti let

Narodila se 7. dubna 1929 v domě č. 6 na Pernštýnském náměstí v Prostějově. Její rodiče pocházeli z německého židovského prostředí, ale postupně se přikláněli na českou stranu. Otec Bedřich Steckelmacher pocházel z Boskovic a v Prostějově provozoval obchod s látkami a šicími potřebami. Matka Kateřina rozená Steinerová pocházela z Prostějova. Byli přesvědčení sionisté a připravovali se na odjezd do Palestiny. Tyto plány však přerušila válka.

Číst více… „Prostějovská rodačka a autorka knihy Co oheň nespálil Maud Beerová se dožívá pětadevadesáti let“

Před sto šedesáti pěti lety se narodil prostějovský rodák, filozof a zakladatel fenomenologie Edmund Husserl

Narodil se v židovské rodině 8. dubna 1859 v domě v Uprkově ulici (dříve Brecherova) č. 15.  Dům se nacházel na rozhraní ulic Uprkova,  Lutinovova  a Křížkovského.  Dnes je v těchto místech parkoviště Společenského domu.

Číst více… „Před sto šedesáti pěti lety se narodil prostějovský rodák, filozof a zakladatel fenomenologie Edmund Husserl“

Model města Prostějova z konce 18. století můžete podpořit v hlasování!

V Prostějově odstartovalo hlasování 3. ročníku participativního rozpočtu. Mezi navrženými projekty je i vytvoření bronzového modelu města z konce 18. století včetně zaniklého židovského ghetta a dalších historických staveb. Model by měl být umístěn na Pernštýnském náměstí, což by mohlo přitáhnout pozornost nejen obyvatel, ale i návštěvníků města. Hlasovat lze i elektronicky.

Číst více… „Model města Prostějova z konce 18. století můžete podpořit v hlasování!“

Hella: románové zpracování prostějovské rodačky Heleny Frischerové

V závěru uplynulého týdne vyšla v internetovém magazínu Aktuálně.cz recenze románového debutu Aleny Machoninové Hella. Kniha je rovněž nominována na cenu Magnesia Litera. Hella je příběhem prostějovské rodačky Heleny Frischerové, rozené Glassové, která pocházela z bohaté rodiny Glassových. Její otec byl majitelem továrny na výrobu dámských klobouků a košíkářského zboží v Petrské ulici č. 8 (nyní Wolkerově ulici) v Prostějově. Hella stejně jako manžel propadla levicové víře, že bude třeba radikálně změnit svět.

Číst více… „Hella: románové zpracování prostějovské rodačky Heleny Frischerové“

15. březen 1939 v Prostějově. Datum, na které se nesmí zapomenout

Když byl onoho zlověstného 15. března 1939 Prostějov, stejně jako celé území Čech a Moravy, okupován německým vojskem, čekalo ho šest těžkých let nesvobody, strádání, útisku a všudypřítomného strachu. Německé vojsko obsadilo město ráno 15. března po půl desáté, kdy přijelo před radnici první říšskoněmecké vojenské auto. „Zásluhou“ malé skupinky místních německých nadšenců byl na radniční věži vyvěšen nacistický prapor s hákovým křížem. V místě zůstalo asi dva tisíce německých vojáků. Hlavní zájem projevila německá armáda jednak o zdejší kasárna, především letecká, nedaleká letiště a také o vojenský výcvikový prostor na Drahanské vrchovině. 

Číst více… „15. březen 1939 v Prostějově. Datum, na které se nesmí zapomenout“

Židovské uličky ožijí v přednášce Jana Lázny

Již tuto neděli – 17. března 2024 od 17:00 se opět budete moci ponořit do historie Prostějova a projít se pomyslně někdejšími židovskými uličkami. Osudy jejich obyvatel, příběhy domů i celé lokality přiblíží ve své přednášce člen spolku Hanácký Jeruzalém Jan Lázna. Místem konání je hospůdka U Růžičků v ulici Kostelní (foto z loňských přednášek), tedy právě jedna z někdejších židovských uliček.

Číst více… „Židovské uličky ožijí v přednášce Jana Lázny“

Uvedení filmu Mezi příkopy a valy připomene smutné výročí vyvraždění 3 792 Čechoslováků z tzv. terezínského rodinného tábora

Pod záštitou organizace Post Bellum vznikl dokumentární film s názvem Mezi příkopy a valy, který představuje nejvýznamnější českou památku holocaustu – město Terezín. To bylo poslední předsmrtnou zastávkou pro velký počet středoevropských Židů a téměř pro všechny Židy z českých zemí. Jeho premiéra symbolicky proběhne 8. března 2024 v pražských prostorech La Fabrika, právě v den 80. výročí největší vraždy československých občanů v naší historii.

Číst více… „Uvedení filmu Mezi příkopy a valy připomene smutné výročí vyvraždění 3 792 Čechoslováků z tzv. terezínského rodinného tábora“

80 let od likvidace tzv. terezínského rodinného tábora v Osvětimi

V noci z 8. na 9. března 1944 došlo v Osvětimi – Březince (Auschwitz – Birkenau) k největší masové vraždě našich občanů v období 2. světové války. Jednalo se o téměř 3800 obyvatel tehdejšího Protektorátu Čechy a Morava, kteří dorazili do Osvětimi dvěma zářijovými transporty v roce 1943 a stali se nedobrovolnými obyvateli pro ně založené táborové sekce BIIb – tzv. terezínského rodinného tábora. Stejně tragický osud usmrcení v plynových komorách potkal o čtyři měsíce později také další skupinu vězňů z terezínského rodinného tábora, kteří přijeli do Osvětimi v průběhu dalších měsíců a nebyli vybráni během selekcí na otrockou práci.

Číst více… „80 let od likvidace tzv. terezínského rodinného tábora v Osvětimi“