Zmizelé a znovuobjevené židovské město

akvarel – z prostějovského židovského ghetta

Procházka po prostějovských židovských památkách

Do Prostějova občas zavítají potomci místních židovských rodin. Chtějí navštívit místa, kde vyrůstali, žili a pracovali jejich prarodiče nebo rodiče, chtějí se dovědět více o prostředí, které možná ovlivnilo i jejich životy. Ale příliš se jim toho nenabízí. Prostějované si tzv. židovské uličky nezachovali a teprve v posledních letech na místě obrovských prázdných ploch, v blízkosti centra města dost neobvyklých, začínají vyrůstat nové obytné a obchodní budovy.

V 70. letech 20. století podlehly totiž tři čtvrtiny bývalého židovského ghetta s výjimkou patnácti domů asanacím. Do počtu těchto 15 budov zahrnujeme i ty, které byly vybudovány na místě původních, především v prostoru dnešní Demelovy ulice, dále nacházející se na náměstí Svatopluka Čecha a počítající se k bloku budov v Uprkově a Hradební ulici, pro něž se ujalo označení „špalíček“.

Kde začít? Kde se vlastně prostějovské ghetto nacházelo?

Mívalo dvě oddělené části – větší zahrnovala počátkem 19. století 44 obytných domů, synagogu, nadační dům sloužící výuce (škola), židovský špitál a dvě budovy patřící židovské obci – jedna byla domem modliteb a shromažďování (stará synagoga), druhá slučovala kancelář, školu a židovská jatka (židovská obec). Dnes tento prostor protínají ulice Demelova, Křížkovského, Lutinovova, Uprkova, Hradební, Kostelní a Koželuhova a patří k němu náměstí Svatopluka Čecha.

pohled do Školní ulice – tyto domy dnes už připomínají pouze malby na hradební zdi

Menší část ghetta s 12 židovskými domy podél středověkých hradeb byla ve Školní ulici, nazvané ovšem podle křesťanské školy, která v její západní části od konce 18. století do roku 1945 stávala.

Demelova ulice

Templ (nová synagoga, dnes Husův sbor. Vzhled budovy je jiný, synagoga byla přestavěna)

Roh křižovatky s Demelovou ulicí na jižní straně tvoří bývalá synagoga, velká budova postavená roku 1904 podle návrhu architekta Jakoba Gartnera původně v secesním slohu. (Nahradila rozlehlou barokní synagogu, která zabírala i část dnešního náměstíčka i průchod do dnešní Demelovy ulice.) Secesi tehdy podřídili i zajímavou vnitřní výzdobu nového templu. Orientace svatostánku (aron-ha kodeš) a celé stavby směřovala navzdory zvyklostem k jihu. Po 2. světové válce ho židovská obec prodala Církvi československé husitské a ta ho nechala renovovat.

ul. Demelova s někdejším Ehrenstammovým domem starou – empírovou synagogou

Protější budova v Demelově ulici č. 2 se zbytky empírové zdobnosti, náležela v letech 1951–2018 pravoslavné církvi, poté ji prodali do soukromých rukou. Původně studovna židovské školy talmudu (ješiva), přestavěná patrně ve 30. letech 19. století do současné podoby, sloužila jako obecní dům a také jako templ ortodoxním židům. Proto se striktně zachovala orientace k východu, takže aron-ha kodeš musel být umístěn mezi okny vedoucími do ulice. Modlitebna se nacházela v prvním poschodí. Z vnitřního zařízení a výzdoby se nezachovalo téměř nic. Zbourala se např. ženská galerie v modlitebně. Z ulice do budovy vedly dvoje dveře s dodnes zachovanými bohatě zdobenými pískovcovými portály, umístěné na delší straně budovy, ty na severním konci jsou ale v současnosti zazděné. Třetí vchod z kratší jižní boční stěny vede do přízemí, kde se nacházel byt. Zcela v rohu je pak vchod do domu Demelova č. 4, který je však celý ukrytý mezi ostatními stavbami a pohledu diváka se naskýtá pouze právě tento vstup.

současný vzhled Ehrenstammova domu – dnes zde sídlí Odbor dopravy prostějovského magistrátu

Teprve nedávno renovovaná fasáda sousedního domu č. 6, který postavili roku 1814, razantně vylepšila vzhled vcelku nenápadné budovy. Sloužila původně jako nadační dům Feitha Ehrenstamma a poskytovala zdarma vzdělání šesti až sedmi dětem. Později ho židovská obec využívala jako obecnou školu. Nad vchodem umístěným uprostřed budovy býval hebrejský nápis vytesaný v pískovci. Dnes ho najdete za severním rohem naproti vstupu do bývalé empírové synagogy. Oznamuje kdo, kdy a k čemu stavbu postavil:

zrestaurovaný nápis na severní straně někdejšího Ehrenstammova domu – dnes odbor dopravy

„Náboženství a morálka jsou pilíře světa, bez nich je štěstí jen bezcenná pára. | To byla zásada věhlasného muže, který zbudoval tuto ješivu jako svůj památník, příbytek Talmudu a Tóry. | Založil ji proslulý znalec Tóry a náš učitel, pan Fajš Ehrenštam roku 574 podle malého počtu [1814]. | Pro budoucí generace zanechal nadaci v § 3, písmeni A své závěti, | zveřejněné v den jeho úmrtí, následující po svátku Sukot roku 588 podle malého počtu [15. října 1827].“

Za první republiky zde měly provozovny různé firmy, např. od roku 1928 tu Vilém Marlé provozoval strojní navinování nití. V letech 1967–1969 budovu adaptovali pro kanceláře městské domovní správy. Roku 2011 došlo k přestavbě pro odbor dopravy. Budova patřila Židovské obci v Brně, která ji v listopadu 2011 prodala městu Prostějov.

dnešní vzhled židovské školy vystavěné roku 1904

Protější rozlehlý dům Demelova č. 3 postavila židovská obec jako židovskou školu roku 1904. Po druhé světové válce zde krátce fungovala lékařská ordinace, tělocvičnu využívaly některé z místních škol a nakonec celý dům přebudovali na mateřskou školu. V současnosti budova náleží Církvi československé husitské.

Z Křížkovského ulice se zachovala jen část jedné strany obytných domů, které vlastnili židovští majitelé. Ke ghettu původně patřily jen dnešní domy č. 12 a 14, oba jsou dnes přestavěné.

Ghetto za kostelem

Jediným reliktem kdysi rozsáhlého ghetta je proto pouze tzv. špalíček. Tento název se ujal pro skupinu domů neorganicky zbylých po rozsáhlých asanacích ze 70. let minulého století. Komplex budov zůstal stát patrně jen díky památkové ochraně dnes dvou rohových domů, z nichž rohový byl dříve jen ten s číslem 12. Ze sedmi domů jsou původní vlastně jen tři a půl; ostatní byly zbourány a naštěstí v proporční vyváženosti znovu vybudovány. Nové jsou domy Uprkova č. 14, kromě přízemí č. 16 a dvě budovy v Kostelní ulici č. 15 a 17, obě z roku 1997.

Rohová budova č. 12 pochází z roku 1839. Díky výzdobě své fasády bývá uváděna jako příklad venkovského biedermeieru, což je v Prostějově ojedinělé. Dům kromě toho zdobí též vstupní pískovcový klasicistní portál s datací a půlkruhový střešní vikýř.

V přízemí cykloprodejny Vačkář v domě č. 16 lze obdivovat zachovanou valenou klenbu. Dům patřil Kateřině Bobaschové (1854–1942), která zde se svojí dcerou Eliškou (1889–1942) provozovala hospodu.

Nejstarší z tohoto bloku je budova s č. 18, která sloužila jako obecní dům židovské obce. Většina stavby je barokní a klasicistní, postavená až po požáru města roku 1697.

zadní část dnešního muzea – Hradební č. 23

V zadní části kdysi s označením Hradební č. 23 bývala v přízemí židovská jatka a nad nimi v prvním patře od konce 18. století židovská škola. Ve 30. letech 20. století byt v Hradební ulici obývala početná rodina rabína Ludvíka Schapa. Po válce dům podobně jako všechny v této části města dlouhá léta chátral, až ho roku 1994 získalo Muzeum Prostějovska. Po dlouhých, nákladných a nutno podotknout velmi citlivě a zdařile provedených opravách se prostory podařilo zpřístupnit v únoru 2004. Dnes jsou zde výstavní sály muzea a v přízemí kavárna. Díky tomu si můžete spletité a architektonicky zajímavé prostory prohlédnout i zevnitř, nebo posedět na půvabném dvorku pod (nepůvodním) dřevěným ochozem. Od listopadu 2011 tu na návštěvníky čeká stálá expozice s názvem „Edmund Husserl. Život a dílo,“ seznamující s osudy a přínosem světoznámého fenomenologického filozofa, prostějovského rodáka. Zájemce o dějiny židovských obyvatel Prostějova snad uspokojí další expozice, s názvem „Z prostějovského ghetta“ nabízející kromě textů, map, fotografií a statistik také dochované fragmenty tří židovských náhrobků z židovského hřbitova v dnešní Studentské ulici spolu s litinovou náhrobní vázou z hrobu Leopolda Ehrenstamma, jednoho ze čtyř synů známého podnikatele Feita Ehrenstamma. Zvenčí budova na první pohled zaujme netradičním štítem, díky němuž se jí dostalo názvu „vlaštovka.“

Kromě synagogy největší a snad smíme říct i nejkrásnější zachovalou památkou někdejšího židovského ghetta je klasicistní dům č. 20 v Uprkově ulici, zvaný Ehrenstammův.

Nápis na dvoře domu v Uprkově ulici – kdysi Ehrenstammův dům, dnes zdařile zrekonstruovaný

Právě židovský továrník a podnikatel Feith Ehrenstamm (1763–1827) dal rozlehlou budovu v letech 1817–1819 zbudovat. Přestože budova byla v havarijním stavu, podařilo se ji v letech 2001–2004, resp. 2017 – 2020 velmi zdařile zrekonstruovat a zachovat její půvab i pro budoucnost. Průčelí zdobí široký zdobený vstupní portál. Dvůr vroubí v prvním i druhém poschodí ze tří stran kamenné pavlače. V přízemí, kterým vede široký klenutý průjezd, se nachází příjemná stylová restaurace Four Stories. Pod ní je velký sklep. Podrobně tento dům ve špalíčku představují na svých webových stránkách jeho současní majitelé.

Západní část prostoru ohraničeného ulicemi Hradební, Koželuhovou a Uprkovou, kdysi také zastavěný domy ghetta, donedávna sloužila opět jako parkoviště. Od října 2011 se v jižní části plochy začaly budovat nové objekty. Blok domů na severní straně Uprkovy ulice směrem k Žižkovu náměstí patřil kromě jediné výjimky křesťanům. Domy byly v minulosti asanovány a na jejich místě vyrostly moderní stavby s přízemními obchody a cukrárnou, které bohužel nerespektují původní charakter zástavby.

Zbylé domy v Uprkově ulici a na náměstí Sv. Čecha i bývalé synagogy a někdejší židovské školy v Demelově ulici si stále uchovávají své kouzlo starých časů. V jejich historii a v osudech jejich obyvatel zbývá ještě mnohé vyzkoumat, a i když některé události možná už navždy zůstanou ztracené v bludišti času, stojí za to po nich dále pátrat.

Sádky 2

Dům v ulici Sádky č. 2 sloužil od svého otevření roku 1869 jako chudobinec a chorobinec nadace dr. Gideona Brechera. Po druhé světové válce, když početně ztenčená židovská obec prodala obě synagogy, scházel se tu asi do roku 1973 synagogální sbor. Roku 1981 budovu prodali náboženské společnosti Křesťanské sbory, nyní je v soukromém vlastnictví.

zpracováno dle podkladů PhDr. Marie Dokoupilové, Muzeum a galerie Prostějov

Fotografie: Muzeum a galerie Prostějov, Státní okresní archiv Prostějov

Fotografie dalších domů někdejšího ghetta si můžete prohlédnout v galerii: