Sport
Součástí historie Židů v Prostějově je židovská tělovýchova reprezentovaná zejména sportovním klubem Makabi, provozujícím hlavně fotbal a tenis.
První zmínka o organizované židovské tělovýchově v Prostějově se objevuje v roce 1903. Než byl založen sportovní klub Makabi existovaly v Prostějově dva židovské národní spolky – Jüdischer Volsverein a Zion. Židovský tělocvičný spolek se přeměnil až v roce 1919 na sportovní klub Makabi. Tento spolek se stal nejslavnější prostějovskou židovskou sportovní organizací.
V roce 1925 měl klub Makabi tři sekce – kopanou, tenis a tělocvik. Hlavním sponzorem klubu byla prostějovská konfekční firma Sborowitz, u níž byli členové fotbalového týmu zaměstnáni. Z počátku 30. let byl klub již léta mistrem židovského fotbalového svazu v ČSR. V této době provozoval také stolní tenis a lyžařství. V roce 1935 byl Ž. S. K. Makabi členem Čs. fotbalové a tenisové asociace židovského svazu zimních sportů. Rozšířil počet svých oddílů na atletiku, šerm, házenou, ping-pong, zimní sporty a šachy. Klubové barvy byly modrá a bílá. K nejvýznamnějším událostem v dějinách klubu patřilo otevření nového stadionu v Kostelecké ulici 1. 9. 1935. Poslední zpráva o činnosti pochází z roku 1937.
Činnost židovské tělocvičné a sportovní jednoty Makabi byla zastavena oběžníkem Židovské náboženské obce v Praze v roce 1940. Po okupaci zakázal Český fotbalový svaz další zápasy Makabi s českými kluby. Správa hřiště přešla pod městskou obec, která ho pronajímala. Po 2. světové válce se přeživší bývalí členové snažili o obnovu klubu, ale nikdy k tomu nedošlo. Místo bývalé sportovní slávy ožilo teprve před několika lety. Na místě někdejšího hřiště vyrostl moderní hotel.
Na bohatou sportovní historii navazuje v současnosti SK Maccabi Olomouc, jehož členové se pravidelně od roku 2010 zúčastňují evropských závodů ve střelbě a plavání, šachu a stolním tenise, dále Evropských a Světových Maccabiád, ve stolnim tenise, plavání, šachu a dalších sportovních disciplínách.
Kultura
Od poloviny 19. století se židovské obyvatelstvo v Prostějově organizovalo ve vlastních zájmových a společenských organizacích. Mnohé z nich spolupracovaly s německým obyvatelstvem v Prostějově. Židovské spolky existovaly až do konce první světové války, většina z nich pokračovala i nadále. Např. Dobročinný spolek židovských paní, Místní skupina cestujících obchodníků rakousko-uherských, Židovský spolek Chevra Kadiša, Židovský tělocvičný spolek atd.
Revoluční rok 1848 přinesl plná občanská práva pro židovské obyvatelstvo. O rok později vznikla samostatná politická židovská obec v Prostějově a okolí, zrušena byla až 1. 1. 1920. Židé se zapojili do všech oblastí života.
Z bakalářské práce Lucie Kučerové