Ignác Seliger se narodil 28. srpna 1890. Provozoval obchod s konfekcí a textilem v domě č. 9 na tehdejším Žerotínově (nynějším Žižkově náměstí). Bydleli s manželkou Annou rozenou Hallerovou v domě č. 11 v Havlíčkově ulici v Prostějově. Měli tři děti – syna Bedřicha a dcery Ruth a Ethel. Oba manželé byli s dcerami transportováni 4. července 1942 do Terezína a 28. července 1942 byli zavražděni v lese nedaleko Baranoviči.
Syn Bedřich Seliger byl původně připravován na odjezd do Palestiny, byl však v roce 1939 zatčen gestapem, deportován do koncentračního tábora v Nisku nad Sanem, odkud utekl a tajně přešel na území Sovětského svazu.
Stal se členem Československého armádního sboru pod velením generála Ludvíka Svobody a prošel těžkými boji u Sokolova, Kyjeva, Bílé Cerkve a v Dukelském průsmyku. Velel minometnému družstvu a četě.
Návrat do Prostějova koncem války pro něj byl smutný. Zůstal bez domova a rodiny. Nezemřeli jenom jeho nejbližší, ale i osmnáct dalších příbuzných.
Plukovník Bedřich Seliger v roce 1947 z armády odešel do civilu a pracoval v technických profesích, žil v Teplicích. Do rodného Prostějova se vrátil až po dlouhých pětašedesáti letech – koncem dubna 2012 – krátce před svou smrtí. Znovu se mu tehdy vrátily vzpomínky na rodiče, sestry a bylo to pro něj velmi bolestné.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém