Salomon a Anna Kleinerovi

Proslov Anny Garajové, pravnučky při ukládání Kamenů zmizelých, Pernštýnské náměstí č. 6 dne 25. 6. 2020

Na tomto místě pokládáme kameny zmizelých za Annu a Salomona Kleinerovy. Zde žili u svých příbuzných poté, co se museli vystěhovat z bytu v Havlíčkově ulici.

Byli to rodiče mé babičky Alžběty Kleinerové Zelené a její sestry Margit Kleinerové Eisenberg.

Tuto krásnou mírumilovnou rodinu zničila zrůdná rasová nenávist Hitlerovy Třetí říše.

Jako první rodinu opustila Alžběta Kleinerová, později Zelená. V květnu 1939, v jejích dvaceti letech, ji otec doprovodil v Praze na vlak do Anglie, kde v emigraci prožila celou válku. Se svými rodiči se již nikdy nesetkala.

Salomon – kresba jeho dcery Margit

Otec Salomon Kleiner byl zatčen hned 1. září 1939, v den vypuknutí 2. světové války.  Byl mezi prvními 22 zatčenými v Prostějově. Jeho cesta na smrt započala nashromaždišti ve Štěpánově na Olomoucku.Odtud zatčení putovali do lágrů v Dachau a Buchenwaldu. Tam skončil jeho život. Bylo mu 54 let.

Domů se vrátila urna s popelem a zakrvácené hadry s informací, že Salomon Kleiner byl 26. března 1942 zastřelen na útěku. Vystupňovaný cynismus požadoval po pozůstalé vdově ještě úhradu za zpopelnění. Je těžké představit si žal, s jakým pochovávala Anna tyto ostatky do rodinného hrobu na židovském hřbitově.

Anna s dcerami Margit a Alžbětou (dcery přežily)

Zanedlouho – deset dní po svých 47. narozeninách – byla také Anna Kleinerová, rozená Spitzerová, povolaná do transportu, který byl 30. června 1942 vypraven do Terezína. O dva roky později – 15. května 1944 odjela transportem do Osvětimi. Tam již o ní nejsou žádné záznamy. Pokud přežila cestu, šla nepochybně rovnou do plynové komory. Datum transportu je proto uváděno jako den jejího úmrtí. Bylo jí 49 let.

Také starší dcera Kleinerových – Margit – musela do Terezína. Tam se po více než dvouletém věznění dočkala osvobození. V době tyfové epidemie z tábora utekla.

Po několika měsících se v Anglii setkala se svou mladší sestrou Alžbětou, které se zrovna narodil první syn Ilja…

Tento suchý výčet skrývá krutý osud jedné židovské rodiny.

Rodiny, která byla vinna svým rasovým původem.

Ohavný režim způsobil, že dvě dcery předčasně přišly o oba rodiče. Nikdy jim nemohly ukázat své syny Ilju, Josefa, Borise a Alexe. Tito chlapci neměli babičku a dědečka. A vlastně o nich skoro nic nevěděli. Neboť nikdy nepřekonaná bolest způsobila, že o tomto žalu se v rodině téměř nemluvilo.

Mluvit a připomínat je však zapotřebí. Dovolte mi vyslovit naléhavou výzvu izraelského historika českého původu, významného odborníka na holocaust Jehudy Bauera:

Ze stínu holokaustu se vynořila tři přikázání:

  1. Nestaneš se pachatelem!
  2. Nestaneš se obětí!
  3. Nestaneš se lhostejným přihlížejícím!