Prostějovské synagogy

Stará synagoga – zbourána a na jejím místě postaven Templ (nyní Husův sbor)

Za prostějovskými synagogami se vydáme do ulice Demelovy:

Roh křižovatky s Demelovou ulicí na jižní straně tvoří bývalá synagoga, velká budova postavená roku 1904 původně v secesním slohu. (Nahradila rozlehlou barokní synagogu, která zabírala i část dnešního náměstíčka i průchod do dnešní Demelovy ulice.) Secesi tehdy podřídili i zajímavou vnitřní výzdobu nového templu. Veřejnou architektonickou soutěž vyhrál vídeňský architekt Jakob Gartner (1861–1921), podle jehož plánů vystavěla prostějovská firma Konečný a Nedělník nový templ, jenž byl slavnostně zasvěcen 8. září 1904. ,,Za účasti všeho obyvatelstva našeho města byl dnes otevřen nový templ pro účely prostějovské židovské obce. Jedná se o překrásnou, uvnitř prosvětlenou budovu s oltářem, kterou korunují dvě malé kupole. Samotná stavba ve stylu vídeňské secese, kterou projektoval vídeňský architekt Jakob Gartner, by nemohla být realizována bez finanční pomoci nadace Salomona Singera a dobrovolných příspěvků členů židovské obce. Slavnostního otevření se zúčastnila početná delegace, mezi níž dokonce nechyběl olomoucký rabín Dr. Oppenheimer a kantor Schlesinger či prostějovský starosta Dr. Horák. Po varhanním koncertu a zasazení pamětního kamene, pronesl několik slov starosta prostějovské židovské obce Dr. Gustav Zweig. Zrekapituloval průběh stavby, vysvětlil její účel a poděkoval všem, kteří se spolupodíleli na její realizaci. Následně zazněla slova od rabína Dr. Goldschmidta či architekta Gartnera. Většina proslovů byla vedena v německém jazyce vyjma proslovu Dr. Horáka, který mluvil v jazyce českém a zástupce soudu, který využil jazyka latinského. Podle programu dále následovalo slavnostní kázání s modlitbou, na jehož konci zazněl sborový recitál hymny na chóru. Poté se vybraní představitelé přesunuli k zástupci židovské obce panu Meyerovi, který měl nejvíce zásluh na dokončení nového templu, kde po slavnostním přípitku pokračovali v oslavě.“

Templ (nová synagoga, dnes Husův sbor. Vzhled budovy je jiný, synagoga byla přestavěna)

Templ byl koncipován jako rohová třípodlažní halová budova, obdélného půdorysu, s dvojicí věží v průčelí, rezignující na požadavek orientace svatostánku k východu. Výzdobu interiéru tvořily v umírněném secesním slohu štukové ozdoby, osvětlovací tělesa, mříže a zábradlí. Monumentální stavbu korunovala vysoká kupole.

původní interiér synagogy

Jižní stěně vévodil na vyvýšeném pódiu svatostánek. V patře po třech stranách sálu se nalézala ženská galerie. V jižním traktu budovy s vlastním vchodem a schodištěm bychom našli v přízemí kanceláře a místnost rabína a kantora, v patře zasedací sál a toalety, ve volném prostoru nad svatostánkem chór s varhanami. Orientace svatostánku (aron-ha kodeš) a celé stavby směřovala navzdory zvyklostem k jihu. Svému účelu sloužila synagoga do roku 1939. V roce 1940 byla nová synagoga uzavřena a přeměněna na skladiště. Vzácné liturgické předměty byly následně odvezeny do Prahy. Po válce budovu prodala židovská obec církvi čs. husitské, která ji v letech 1947–1949 adaptovala podle projektu olomouckého architekta Huberta Austa na Husův sbor.

Bývalá synagoga, dnešní Husův sbor

Průčelí i interiér byly přestavěny, obě věže nahradila jediná věžička nad kopulí, prostor chóru nad bývalým svatostánkem byl zazděn, zrušily se boční galerie a při jižním průčelí přibyl vstup do kolumbária. V této podobě se bývalý templ nachází dodnes. V modernistické jednoduché fasádě bez ozdob a bez původních dvou věžiček by proto bývalou synagogu hledali pouze znalci historie nebo pamětníci.

dnešní vzhled empírové (staré) synagogy

Protější, v současnosti zubem času notně ohlodaná budova v Demelově ulici č. 2 se zbytky empírové zdobnosti, náležela v letech 1951–2018 pravoslavné církvi, poté ji prodali do soukromých rukou. Původně studovna židovské školy talmudu (ješiva), přestavěná patrně ve 30. letech 19. století do současné podoby, sloužila jako obecní dům a také jako templ ortodoxním židům. Proto se striktně zachovala orientace k východu, takže aron-ha kodeš musel být  umístěn mezi okny vedoucími do ulice. Modlitebna se nacházela v prvním poschodí.

Interiér empírové (staré) synagogy v dnešní Demelově ulici. Publikováno se souhlasem Židovského muzea Praha

Z vnitřního zařízení a výzdoby se nezachovalo téměř nic. Zbourala se např. ženská galerie v modlitebně. Z ulice do budovy vedly dvoje dveře s dodnes zachovanými bohatě zdobenými pískovcovými portály, umístěné na delší straně budovy, ty na severním konci jsou ale v současnosti zazděné. Třetí vchod z kratší jižní boční stěny vede do přízemí, kde se nacházel byt. Tento vstup byl původně ve východní části této zdi, dnes je v západní.

V roce 1951 budovu židovská náboženská obec prodala pravoslavné církvi, které sloužila do roku 1966. O pět let později ji začalo využívat prostějovské muzeum. V přízemí se nacházely konzervátorské dílny muzea a v 1. patře byl výstavní sál galerie. Návštěvníci zde mohli zhlédnout například výstavy malířů Dušana Janouška, Josefa Lady, Alžběty Zelené nebo výstavy k výročí komunistické strany. Jako výstavní síň sloužila muzeu do roku 1983. V 90. letech však získala objekt v restituci pravoslavná církev. Ta ji ale z důvodu úbytku věřících a vysokých finančních nákladů na opravy v roce 2018 prodala soukromým vlastníkům.

někdejší nadační dům dr. Gideona Brechera v ul. Sádky

Podobný osud měla i poslední modlitebna umístěná v prvním patře nadačního domu dr. Gideona Brechera v ulici Sádky č. 2 zřízená v roce 1945. Vybavena byla předměty, které se zachovaly z obou výše zmíněných synagog. Tuto modlitebnu využívala židovská obec do roku 1973. V důsledku úbytku členů a připojení prostějovské židovské obce k Židovské náboženské obci v Brně došlo v roce 1981 k prodeji budovy církvi Křesťanské sbory. Dnes je v soukromém vlastnictví.

někdejší interiér modlitebny v ulici Sádky

PhDr. Marie Dokoupilová, Muzeum a galerie v Prostějově

Prostějovští rabíni