Na náměstí Svatopluka Čecha se nacházejí čtyři bývalé židovské domy.
Dům č. 5 míval renesanční valenou klenbou a gotický sklep. V roce 2008 byl ovšem při rekonstrukci celý vnitřek domu vybourán, vnější podoba směrem do ulice a pravděpodobně i podzemí zůstaly víceméně zachovány (dnes vinotéka Trojklenbí).
Další budova č. 4 upoutá dvojími masivními dřevěnými vstupními dveřmi, vedoucími původně do obytné části domu a do krámu. Podle sklepů se jedná o jeden z nejstarších domů Prostějova, v základech snad už z konce 14. století, později renesančně a klasicistně přestavovaný. Sousední žlutý dům č. 3 zvaný U Antoníčka Židům nikdy nepatřil, ač o jeho koupi Koppel Deutsch začátkem 19. století usiloval. Teprve zákaz samotného císaře prodej budovy do židovských rukou znemožnil.
Budovu dnes č. 2 do května 2012 zdobily v přízemních oknech obrazy z ateliéru Modrý anděl, které sem pro oživení tohoto místního zákoutí byly umístěny roku 2002. Podobná dekorace krášlila okna také v sousedním rohovém domě č. 1. Kvůli havarijnímu stavu se však muselo první patro tohoto domu na jaře 2012 odbourat a obrazy byly z oken i sousedního domu odstraněny. Dům pak zbourali celý a znovu ho podle původní dispozice vystavěli.
Demelova ulice
Dostáváme se do někdejší větší části židovského ghetta. Tato část zahrnovala počátkem 19. století 44 obytných domů, synagogu, nadační dům sloužící výuce (škola), židovský špitál a dvě budovy patřící židovské obci – jedna byla domem modliteb a shromažďování (stará synagoga), druhá slučovala kancelář, školu a židovská jatka (židovská obec).
Roh křižovatky s Demelovou ulicí na jižní straně tvoří bývalá synagoga, velká budova postavená roku 1904 podle návrhu architekta Jakoba Gartnera původně v secesním slohu. (Nahradila rozlehlou barokní synagogu, která zabírala i část dnešního náměstíčka i průchod do dnešní Demelovy ulice.) Secesi tehdy podřídili i zajímavou vnitřní výzdobu nového templu. Orientace svatostánku (aron-ha kodeš) a celé stavby směřovala navzdory zvyklostem k jihu. Templ byl koncipován jako rohová třípodlažní halová budova s dvojicí věží v průčelí. Výzdobu interiéru tvořily v umírněném secesním slohu štukové ozdoby, osvětlovací tělesa, mříže a zábradlí. Monumentální stavbu korunovala vysoká kupole. V patře po třech stranách sálu se nalézala ženská galerie. V roce 1940 byla nová synagoga uzavřena a přeměněna ve skladiště. Vzácné liturgické předměty byly následně odvezeny do Prahy. Po 2. světové válce ho židovská obec prodala Církvi československé husitské a ta ho v letech 1947 – 1949 přestavěla podle návrhu olomouckého architekta Huberta Austa. V modernistické jednoduché fasádě bez ozdob a bez původních dvou věžiček by proto bývalou synagogu hledali pouze znalci historie nebo pamětníci. Ve vnitřních prostorách stopy secese naleznete už jen výjimečně.
Protější budova v Demelově ulici č. 2 se zbytky empírové zdobnosti, náležela v letech 1951–2018 pravoslavné církvi, poté ji prodali do soukromých rukou. Původně studovna židovské školy talmudu (ješiva), přestavěná patrně ve 30. letech 19. století do současné podoby, sloužila jako obecní dům a také jako templ ortodoxním Židům. Proto se striktně zachovala orientace k východu, takže aron-ha kodeš musel být umístěn mezi okny vedoucími do ulice. Modlitebna se nacházela v prvním poschodí. Bohoslužby zde probíhaly do počátku 40. let 20. století, kdy nacisté budovu uzavřeli. I v tomto případě byly liturgické předměty odvezeny do Prahy (nebo rozkradeny). Dochované předměty se staly součástí Židovského muzea v Praze.
Z vnitřního zařízení a výzdoby se nezachovalo téměř nic. Zbourala se např. ženská galerie v modlitebně. Z ulice do budovy vedly dvoje dveře s dodnes zachovanými bohatě zdobenými pískovcovými portály, umístěné na delší straně budovy, ty na severním konci jsou ale v současnosti zazděné. Třetí vchod z kratší jižní boční stěny vede do přízemí, kde se nacházel byt.
Zcela v rohu je pak vchod do domu Demelova č. 4, který je však celý ukrytý mezi ostatními stavbami a pohledu diváka se naskýtá pouze právě tento vstup.
Teprve nedávno renovovaná fasáda sousedního domu č. 6, který postavili roku 1814, razantně vylepšila vzhled vcelku nenápadné budovy. Sloužila původně jako nadační dům Veitha Ehrenstamma a poskytovala zdarma vzdělání šesti až sedmi dětem. Později ho židovská obec využívala jako obecnou školu. Nad vchodem umístěným uprostřed budovy býval hebrejský nápis vytesaný v pískovci. Dnes ho najdete za severním rohem naproti vstupu do bývalé empírové synagogy. Oznamuje kdo, kdy a k čemu stavbu postavil: „Náboženství a morálka jsou pilíře světa, bez nich je štěstí jen bezcenná pára. | To byla zásada věhlasného muže, který zbudoval tuto ješivu jako svůj památník, příbytek Talmudu a Tóry. | Založil ji proslulý znalec Tóry a náš učitel, pan Fajš Ehrenštam roku 574 podle malého počtu [1814]. | Pro budoucí generace zanechal nadaci v § 3, písmeni A své závěti, | zveřejněné v den jeho úmrtí, následující po svátku Sukot roku 588 podle malého počtu [15. října 1827].“
(překlad – Daniel Soukup, Centrum Judaistických studií FF UP.) Za první republiky zde měly provozovny různé firmy, např. od roku 1928 tu Vilém Marlé provozoval strojní navinování nití. V letech 1967–1969 budovu adaptovali pro kanceláře městské domovní správy. Roku 2011 došlo k přestavbě pro odbor dopravy. Budova patřila Židovské obci v Brně, která ji v listopadu 2011 prodala městu Prostějov.
Protější rozlehlý dům Demelova č. 3 postavila židovská obec jako židovskou školu roku 1904. Po druhé světové válce zde krátce fungovala lékařská ordinace, tělocvičnu využívaly některé z místních škol a nakonec celý dům přebudovali na mateřskou školu. V současnosti budova náleží Církvi československé husitské.
Z Křížkovského ulice se zachovala jen část jedné strany obytných domů, které vlastnili židovští majitelé. Ke ghettu původně patřily jen dnešní domy č. 12 a 14, oba ovšem zcela přestavěné. Budovu č. 12 nechal zbudovat tehdejší majitel roku 1928 podle plánů architekta Jaroslava Coufala, menší dům č. 14 vyrostl díky stavitelské firmě R. Konečný roku 1905.
Před budovou č. 12 se nachází 5 kamenů zmizelých za rodinu Brennerovu (první Stolpersteine v Prostějově – umístěno spolkem Hanácký Jeruzalém v roce 2019). O rodině píše prostějovská rodačka Maud Beerová ve své knize Co oheň nespálil.
V Křížkovského ulici na fasádě Finančního úřadu se nachází pamětní deska Edmunda Husserla, prostějovského rodáka a slavného filozofa. Busta na pamětní desce se „dívá“ na místo, kde stával Husserlův rodný dům…
nám. Sv. Čecha 5 
nám. Sv. Čecha 4 
nám. Sv. Čecha 1 a 2 
Templ (nová synagoga, původní vzhled) 
Bývalá synagoga, dnešní Husův sbor 
Empírová synagoga v Demelově ulici 
Ehrenstammův nadační dům – kdysi 
Ehrenstammův nadační dům dnes – slouží jako odbor dopravy prostějovského magistrátu 
pískovcová deska bývala původně nad vchodem do Ehrenstammova domu, dnes je na severní straně fasády 
Někdejší židovská škola, budova rabinátu, později tělocvična, budova je přestavěna a patří taktéž Církvi čs. husitské 
Stolpersteine za rodinu Brennerovu v ulici Křížkovského 
pamětní deska E. Husserla na fasádě finančního úřadu 
rodný dům E. Husserla – dnes parkoviště
