30. 3. 1816 Prostějov – 23. 1. 1907 Berlín (bibliograf a orientalista)
Od dětství získával Moritz Steinschneider znalosti Tóry i základy společenských věd a cizích jazyků. Vlohy a zájmy mladého studenta se prohloubily při studiu filologie a pedagogiky na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Zatímco posvátnost Tóry a snaha o rozšíření znalostí o blízkovýchodních národech jej přiměla ke studiu orientalistiky, rodinný původ a znalosti hebrejštiny ho přivedly ke studiu židovské literatury. Svoje vzdělání získal na univerzitách ve Vídni, Lipsku a v Berlíně. Zde se setkal s dalšími výraznými osobnostmi judaismu jako Franzem Delitzscherem, Leopoldem Zunzem a Abrahamem Geigerem.
Roku 1842 se stal učitelem na vyšší dívčí židovské škole v Praze. Když se jeho přítel Michael Sachs rozhodl přijmout pozvání do Berlína, opustil záhy Prahu i Steinschneider. V Německu dával soukromé lekce, kázal, oddával a zabýval se příležitostnou prací jako překladatel a autor učebnic pro základní studium hebrejštiny.
Od roku 1859 působil jako odborný asistent na Veitel-Heine-Efraimově učitelském ústavu, kde setrval dalších bezmála 50 let.
Steinschneiderova literární produkce byla obrovská. Jeho bibliografie obsahuje více než 1400 položek v šesti jazycích. Jako vědec se zabýval především dějinami židovské kultury ve středověku, přičemž kladl důraz na podíl židovských učenců na vývoj vědy. Jeho rozsáhlé literární aktivity se týkaly například oblasti matematiky, filologie, přírodopisu a medicíny. Z jeho badatelského úsilí se nejvíce oceňují bohaté katalogy, které jsou po bibliografické stránce nedocenitelnou pomůckou.
Moritz Steinschneider se nespokojoval při studiu staré židovské literatury pouze se spisy židovských a arabských autorů, jeho pozornosti neunikli ani křesťanští teologové. Jeho spisy vycházely hlavně v německých městech, ale publikoval také v Římě, Petrohradě, Londýně aj. Byl výjimečný pro univerzálnost svého vědeckého výzkumu, rozmanitost literárních zájmů, zvládnutí cizích jazyků a svými všeobecnými znalostmi a tvořivostí převyšoval mnoho učenců 19. století.
Z knihy Osobnosti Prostějovska, Klub historický a státovědný 2012
panel GJW – Zapomenutí rodáci
