Max Zweig

22. 6. 1892 Prostějov – 5. 1. 1992 Jeruzalém (dramatik a spisovatel)

Prostějovský rodák vystudoval nejprve zdejší německou židovskou školu a následně gymnázium v Olomouci. Na přání otce, advokáta a významného člena zdejší židovské obce Gustava Zweiga, začal ve Vídni studovat práva. Jeho zájmy se ale ubíraly jiným směrem. Již od dětství byl fascinován divadlem a toužil se stát dramatikem, Po skončení první světové války dostudoval práva, ale praxi se nikdy nevěnoval.

Záhy odešel do Německa, kde se seznámil s osudovou ženou svého života Margarethou Loehrovou. Před narůstající hrozbou nacismu se rozhodli odejít do jeho rodného města. Prostějov se ale mezitím pro něj stal neznámým a cizím místem. Ve městě téměř nikoho neznal, nehovořil česky a psal německy. Jediné přátele měl z dob studií v Olomouci. Všechny tyto faktory na něj působily negativně, a tak se zde necítil příliš dobře. Nicméně i tak byl Zweigův pobyt v Prostějově úspěšný. Nejenže zde objevil svoji „pracovní metodu“, ale dokončil drama Moloch (později nazvané 1933), napsal hru Marranové a začal psát Propast.

V roce 1938 mělo hebrejské národní divadlo Habimah uvést v tehdejší Palestině Zweigovo drama Marranové. Autor odjel k jejímu nastudování do Tel Avivu, díky čemuž se zachránil před téměř jistou smrtí v koncentračním táboře. V dalších asi 100 reprízách byla hra uvedena po celé tehdejší Palestině a znamenala skutečně první autorův velký úspěch. Přesto podle svých slov žil téměř celý život na pokraji chudoby a jen díky štědrosti a péči svých přátel mohl cestovat a věnovat se psaní. Mezi jeho přátele patřili Max Brod, Arthur Wachsberger, Paul Engelmann, Paula Arnoldová a další.

Po druhé světové válce se mu také konečně začalo dostávat uznání. Byl vyznamenán několika literárními cenami a jeho hry se hrály v Evropě i zámoří. V roce 1947 navštívil Max Zweig ještě jednou Československo, ale zůstat zde nechtěl. Jeho žena se naopak nechtěla odstěhovat do Izraele. Setkávali se pak po mnoho let jen o prázdninách v Rakousku. Závěr svého života strávil s harfenistkou švýcarského původu Wilhelminou Bucherovou.

Zweigovy hry čerpají náměty z oblasti historie, náboženství, politického dění, psychologie i mystiky. Jeho dramata, téměř výlučně tragédie, se odehrávají v nejrůznějších dobách od mytických časů biblických proroků (Saul) až po nedávnou minulost (Rozhodnutí Lorenza Morena) v různých zemích (Německo, Rusko, Španělsko, Izrael aj.). Ve svých 22 dramatech zachytil Zweig mimo jiné pronásledování Židů, problémy novodobých židovských osadníků v Palestině, konflikty svědomí a moci a v neposlední řadě také jevy spojené s xenofobií a totalitními diktaturami. Pro běžného čtenáře jsou atraktivním titulem jeho Vzpomínky.

-ov-

z knihy: Osobnosti Prostějovska, Klub historický a státovědný 2012

Text k výročí úmrtí Maxe Zweiga

Max Zweig podle Františka Všetičky

Text o jeho bratranci, významném literátovi Stefanu Zweigovi