Jméno Beamt bylo v Prostějově spjaté s kožešnictvím. V židovských uličkách – přesněji v domě č. 19 na rozhraní ulice Brecherovy (nynější Uprkovy) a Kostelní – firmu založila už v roce 1912 a také vedla babička děvčat Pavla Beamtová. Kromě prodeje kožešin zde byl i obchod s kůžemi a krejčovskými přípravkami. Babičku však obě dívky nepoznaly. Zemřela 2. listopadu 1931 ve Vídni. Velkoobchod Beamtových potom vedli jejich otec Erich Beamt a strýcové Emil Beamt a Leo Bergel. Bydleli a obchod provozovali v domě č. 11 v Uprkově ulici – pozdější části Koželužské ulice. Byl to dům klasicistního původu a nacházel se na pravé straně ulice – jako jediný mezi křesťanskými domy. Liana a Pavla a jejich rodiče Erich a Terezie Beamtovi byli deportováni 26. června 1942 do Terezína a odtud 14. července 1942 do Malého Trostince, kde byli zavražděni.
Takto na ně vzpomínala Maud Beerová ve své knize Co oheň nespálil: „…Lia Beamtová a její malá sestřička Pavla;… jejich bratranci Karel a Pavel Beamtovi zůstali v Terezíně až do října 1944, vídala jsem je, poslali je do Osvětimi krátce před koncem války.“ Lia Beamtová a Karel Beamt byli vrstevníky Maud a byli jí velmi blízcí. Pro doplnění dodáváme, že zahynul i strýc Emil jeho žena Greta se syny Karlem a Pavlem, za které budeme pokládat kameny zmizelých v měsíci září. V Malém Trostinci zahynuli také Leo a Irma Bergelovi. Zachránil se jedině jejich syn Zikmund, který ve svých sedmnácti letech – v srpnu roku 1939 emigroval do Ekvádoru. Zemřel v roce 1957 v Paříži.
medailonek připravila: Hana Bartková