Kleinerovi

Salomon se narodil v roce 1890 v Brzezanech.

Stal se obchodníkem. V letech 1920–1938 provozoval obchodní jednatelství, komisionářství a prodej textilního zboží na někdejším Wilsonově náměstí 20, dnes náměstí T. G. Masaryka.

Salomon Kleiner byl zatčen 1. 9. 1939, zemřel 26. 3. 1942 ve Weimar-Buchenwaldu.

Jeho manželka Anna, rozená Spitzerová byla zavražděna v roce 1944 v Osvětimi.

Z rodiny přežily dcery Alžběta a Markéta.

Markéta Kleinerová se dožila osvobození Terezína. V roce 1947 odjela do USA, kde žila až do své smrti v roce 2004.

Alžběta odjela v květnu 1939 do Velké Británie, kde se provdala za prostějovského rodáka a leteckého mechanika RAF Josefa Zeleného.  Po válce se vrátili do Prostějova, kde dodnes žijí jejich potomci.

Dne 25. 6. 2020 byly za Salomona a Annu Kleinerovy uloženy na Pernštýnském náměstí č. 6 Kameny zmizelých. Anna Garajová, jejich pravnučka při této příležitosti řekla:

Na tomto místě pokládáme kameny zmizelých za Annu a Salomona Kleinerovy. Zde žili u svých příbuzných poté, co se museli vystěhovat z bytu v Havlíčkově ulici. Tuto krásnou mírumilovnou rodinu zničila zrůdná rasová nenávist Hitlerovy Třetí říše.

Jako první rodinu opustila Alžběta Kleinerová, později Zelená. V květnu 1939, v jejích dvaceti letech, ji otec doprovodil v Praze na vlak do Anglie, kde v emigraci prožila celou válku. Se svými rodiči se již nikdy nesetkala.

Otec Salomon Kleiner byl zatčen hned 1. září 1939, v den vypuknutí 2. světové války.  Byl mezi prvními 22 zatčenými v Prostějově. Jeho cesta na smrt započala na shromaždišti ve Štěpánově na Olomoucku. Odtud zatčení putovali do lágrů v Dachau a Buchenwaldu. Tam skončil jeho život. Bylo mu 54 let.

Domů se vrátila urna s popelem a zakrvácené hadry s informací, že Salomon Kleiner byl 26. března 1942 zastřelen na útěku. Vystupňovaný cynismus požadoval po pozůstalé vdově ještě úhradu za zpopelnění. Je těžké představit si žal, s jakým pochovávala Anna tyto ostatky do rodinného hrobu na židovském hřbitově.

Zanedlouho – deset dní po svých 47. narozeninách – byla také Anna Kleinerová, rozená Spitzerová, povolaná do transportu, který byl 30. června 1942 vypraven do Terezína. O dva roky později – 15. května 1944 odjela transportem do Osvětimi. Tam již o ní nejsou žádné záznamy. Pokud přežila cestu, šla nepochybně rovnou do plynové komory. Datum transportu je proto uváděno jako den jejího úmrtí. Bylo jí 49 let.

• 

• 

• 

•