Nacistická zvůle se v průběhu II. světové války projevila v Prostějově v té nejhorší podobě v poměru k židovskému obyvatelstvu. Prostějov byl často označován jako „hanácký Jeruzalém“, protože zde sídlila mimořádně velká židovská komunita, o to významnější, že měla i rozsáhlou ekonomickou sílu.
Prostějovská židovská obec byla v moravských poměrech jedna z největších, v roce 1930 se zde k židovské národnosti hlásilo 740, ale k židovskému náboženství 1442 obyvatel. A právě židovské obyvatelstvo, bez ohledu na jazyk a řeč, se stalo předmětem nejrozsáhlejších, nejhorších a nejzrůdnějších útoků nacistického režimu, který vyústil v masovou genocidu.
Na základě rasistických tzv. norimberských zákonů byli také protektorátní Židé zatlačování poměrně velmi rychle do postavení nejen údajně méněcenných, ale vůbec zavrženíhodných a škodlivých elementů. Židé byli hned zbaveni všech možností vykonávat státní a veřejné funkce a postupně i mnohá důležitá povolání, jako byli advokáti, lékaři a podobně. Židovská mládež byla vyloučena ze všech středních škol, nemluvě o školách vysokých a od školního roku 1940 dokonce i ze škol obecných.
Po arizaci většího majetku došlo v Prostějově i k evidenci a vykazování Židů z obecních domů a bytů a podobně jako jinde i k zabavování radiopřijímačů, fotopřístrojů, jízdních kol, šperků, kožichů apod., což vše bylo korunováno nařízením o povinném nošení žluté šesticípé židovské hvězdy s nápisem JUDE od 1. září 1941. Židovská náboženská obec v Prostějově byla spolu s dalšími v Protektorátě, kromě pražské, rozpuštěna a zrušena, byly zakázány i židovské bohoslužby a další náboženské obřady. Synagoga byla i v Prostějově uzavřena, i když ji nestihlo takové zhanobení a zničení, jak tomu bylo například v Olomouci.
Po arizaci majetku a celkové degradaci lidské důstojnosti židovských rodin přikročily v roce 1942 nacistické úřady k tomu nejhoršímu, k deportaci všech protektorátních Židů napřed do terezínského ghetta a odtud do likvidačních míst a táborů. V Prostějově k tomu došlo ve velmi krátké době čtrnácti dnů v červnu a červenci 1942, kdy byli zdejší Židé zařazeni spolu s dalšími ze střední Moravy do čtyř transportů z Olomouce do Terezína ( AAf – 26. 6. 1942, AAg – 30. 6. 1942, AAm – 4. 7. 1942, AAo – 8. 7. 1942). Odtud se však v tomto případě většinou nedostali do koncentračního tábora v Osvětimi, jak tomu bylo s dalšími transporty, ale byli brzy odvezeni vlaky do Malého Trostince a do Běloruska k městu Baranoviči, kde byli vražděni buď plynem z projíždějících speciálně upravených nákladních automobilů, nebo postříleni jednotkami SS.
Podle jedné zprávy postihla nacistická genocida 1600 prostějovských Židů. Dle dostupných dat bylo z Prostějova a okolí deportováno 1259 občanů židovského původu. Do Prostějova se vrátilo 109 osob…
Je třeba zdůraznit, že nacistická zrůdnost se nevyhnula v tomto případě žádnému z Židů. Jen jedincům se podařilo uniknout na poslední chvíli do zahraničí.
Text vybrán z knihy Prostějov dějiny města 2
ZATČENÍ
Osoby, které byly na území Protektorátu Čechy a Morava zatčeny z politických či jiných důvodů ještě před transporty do Terezína, také dosud nejsou v Terezínských pamětních knihách zachyceny. Tito lidé většinou skončili v některém z koncentračních táborů, často však byli zavražděni ještě ve vazbě. Z knihy paní Beerové se dovídáme o zatčení např. pánů A. Auerbacha a R. Weissbarta nebo paní L. Richterové. V rámci akce Albrecht I., jejímž cílem byl nejen útok proti elitě českého národa, nýbrž především zastrašení a pacifikace ostatních, zatkli v Prostějově hned 1. září 1939 celkem 22 rukojmí, z toho jedenáct Židů. O nich se dosud podařily zjistit následující údaje:
Alexander Donath (30. 10. 1893 Liptovský Sv. Mikuláš), obchodní cestující, byt Žerotínovo náměstí 10, zemřel 2. 2. 1941 ve Weimar-Buchenwaldu.
Edmund Gross (1. 5. 1905 Prostějov), obchodník zbožím textilním a konfekčním, Rašínova brána č. 1, byt Sádky 18. Zemřel v Buchenwaldu 20. 3. 1942.
MUDr. Eugen Grossmann (25. 7. 1898 Bardejov), ženský lékař, byt i ordinace Masarykovo náměstí č. 22, 1. 9. 1939 – 27. 2. 1940 internován ve Weimaru, propuštěn, v dubnu 1940 se vystěhoval do Šanghaje v Číně.
Otto Grünwald (1. 11. 1888 Vídeň), obchodník – jednatelství a komisionářství v ulici Pod Kosířem č. 3, byt Svatoplukova 25. Zemřel 7. 12. 1942 v Osvětimi.
Josef Holz (21. 10. 1876 Újezd, okr. Holešov), předseda Židovské náboženské obce, zástupce prostějovské pobočky akciové pojišťovny Anglo-Elementar Vídeň, Rejskova 19, byt Rejskova 19, propuštěn. Transportem AAo 8. 7. 1942 do Terezína, odtud transportem Eb 18. 5. 1944 do Osvětimi, kde zahynul.
Rudolf Klein (23. 3. 1880 Polička), syn Jindřicha Kleina a Josefy (roz. Tandlerové), v letech 1920 – 1925 obchodník mazadly, vazelínou, oleji a kůží, prodej svršků, od roku 1925 obchod kůžemi, svršky a kožešinami, Kostelecká 8, byt i obchod. Zemřel 25. 7. 1941 v Buchenwaldu. FOTO (Svým nesmrtelným. Sokolská župa prostějovská. Prostějov 1948, s. 26)
Salomon Kleiner (4. 9. 1890 Brzezany, Halič), v letech 1920 – 1938 obchodní jednatelství, komisionářství a prodej textilního zboží, Wilsonovo náměstí 20 (dnes T. G. Masaryka), do roku 1931 ve společné firmě Adolf Pollak a Salomon Kleiner, byt Krátká č. 8, později Havlíčkova č. 22. Otec malířky Alžběty Zelené, viz Emigrace, Velká Británie. Zemřel 26. 3. 1942 ve Weimar-Buchenwaldu.
Alfred Pollak (17. 2. 1888 Prostějov),obchodník různým zbožím – od roku 1931 textilním, obchod i byt Masarykovo náměstí 23, obchod od roku 1931 v Olomoucké 10. Zemřel 10. 7. 1940 ve Weimar-Buchenwaldu.
Dr. Albert Schön (29. 11. 1913 M. Ostrava), do Prostějova přišel z Vratislavi. Prostějovský rabín v letech 1936 – 1939, učitel židovského náboženství na reálce i gymnáziu. Po zatčení byl Albert Schön propuštěn – pravděpodobně už v říjnu 1939 a stal se vrchním rabínem v Brně, kam se odstěhoval v březnu 1940. Transportem Af 31. března 1942 ho deportovali z Brna do Terezína. Transportem El dne 29. 9. 1944 se dostal do Osvětimi-Birkenau, zahynul.
Ondřej Somogyi (23. 1. 1892 Kapošvar), tovární ředitel – výroba oděvů, firma Čelechovský a Somogyi, Vápenice 31, byt Rejskova 6, byl poslán do Buchenwaldu, zahynul 14. 2. 1943 v Osvětimi.
JUDr. Robert Sonnenmark (21. 3. 1888 Hohenau, Rakousko), advokát, úřad Vápenice 23, byt Jeronýmova 9 (dnes ulice Aloise Krále), předseda spolku Místní skupina sionistická. Internovali ho v Buchenwaldu, zemřel 25. 11. 1942 v Osvětimi.
V registratuře obyvatelstva v prostějovském archivu se podařilo najít další podrobnější údaje o některých zatčených osobách. Informace čerpané ze vzpomínek paní Beerové jsme doplnili o některá jména a data nalezená v archivních pramenech:
Auerbach Artur (22. 7. 1899 M. Ostrava – Přívoz), obchodník, bydlel s rodinou v Olomouci, od února 1940 v Prostějově v Komenského ul. 29, byl zatčen a zavražděn v Olomouci 28. 1. 1942. Jeho žena Marie, roz. Štolfová (20. 3. 1909 Prostějov, křesťanka) a dcera Judita (1. 11. 1936 Olomouc) se ukrývaly na venkově až do konce války. Po válce žily v Prostějově, od ledna 1946 v Olomouci, v 70. letech emigrovaly, žily v Mnichově.
Bergel Artur (14. 5. 1912 Prostějov), kožešník, v říjnu 1936 bydlel v ul. Přemyslovka 18, 5. 8. 1940 Lípa u Něm. Brodu, 2. 12. zpět, 24. 10. 1941 Brno, zemřel 19. 3. 1942 Osvětim.
Böhm Albín (15. 6. 1881 Prostějov), obchodní cestující, bydlel 1918 Petrská 4, 1935 Křížkovského 18, zemř. 1941 v koncentračním táboře, zatím neznámo kde.
Brenner Max (29. 5. 1921 Prostějov), syn Salomona B. z prvního manželství s Amálií, roz. Bleichfeldovou (1893-1923), zatčen před válkou.
Brenner Salomon (5. 2. 1895 Sienieva, Polsko), Maxův otec, obchodník, Křížkovského ul. 12, zatčen před válkou.
Grossmann Vilém (18. 12. 1906 Lvov), obchodní jednatel, přistěhoval se 1928 z Vídně, roku 1935 bydlel v Olomoucké ul. 64, 16. 12. 1939 zatčen.
Husserl Jaques (Jakub, 15. 4. 1898 Brno), soukromý učitel, zemřel 14. 2. 1941 v Dachau.
Klein Bergl (6. 2. 1912 Olomouc), tovární praktikant, od dubna 1933 Školní 39, roku 1939 zatčen, zemř. v Osvětimi – dle výpovědi své matky.
Richterová Lola (17. 1. 1903 Prostějov), roz. Seligerová, v říjnu 1940 zatčena, zemřela v Ravensbrücku 12. března 1942.
Richter Kamil (30. 9. 1899 Těšín), 9. 9. 1939 zatčen, 24. 10. 1939 poslán do Polska, pravděpodobně kvůli nejasnostem o státní příslušnosti, uprchl.
Schmeidler Eduard (31. 10. 1881 Vítkovice), železniční rada čs. státních drah v. v., v červenci 1936 se přistěhoval z M. Ostravy, Masarykovo 23, protože se oženil s Klementinou (roz. Pollaková, 25. 3. 1890 Prostějov), v prosinci 1939 byl internován, žena zahynula.
Schreiber Erich (20. 1. 1899 Prostějov), obchodní příručí. Bydlel s rodinou v Revoluční ul. 18, roku 1941 v Křížkovského 18. Od 11. 11. 1940 ho věznili v koncentračním táboře Gross Rosen ve Slezsku, kde 3. 12. 1941 zemřel. Manželka Anna, roz. Wassertrillingová (22. 4. 1903 Rozstání) a syn Milan (5. 6. 1935 Prostějov) se nevrátili z Terezína.
Schwarz Leiser Leo (26. 12. 1896 Stanislavov), účetní,10. 5. 1940 internován.
Sternberg David (8. 3. 1891 Krzyvcze Gorne), obchodník, 1934 vyhoštěn z Československa, neměl vízum k pobytu, 1937 povolení do 30. 4. 1938, 18. 3. 1941 internován, manželka Perla (roz. Rosenbergová, 26. 3. 1896 Bohorodczany) a dcera Klára (10. 4. 1924 Stanislavov) zahynuly, syn Albert se zachránil v Anglii.
Stiassný Adolf (22. 5. 1915 Prostějov), syn Oskara a Berty, svobodný, manipulant, od ledna 1938 u vojska v Kroměříži, duben 1939 Ehrenstammova 2, 6. 12. 1941 Flossenburg, Německo.
Stiassný Bruno (12. 11. 1909 Prostějov), syn Oskara a Berty, kožešník, 1935 Přemyslovka 24, 1937 tamtéž č. 20, 4. 12. 1941 do Flossenburgu, 14. 5. 1945 se vrátil z konc. tábora Schwarzheide, Přemyslovka 20, změna jména na Šťastný povolena výměrem ZNV Brno 13. 10. 1945, 22. 3. 1949 Jaffa, Izrael.
Stiassny Oskar (4. 1. 1878 Prostějov), obchodník, 1909 – 1920 U templu 1, 1920 – 1925 Vídeň, optoval pro Rakousko1922, v únoru 1925 se vrátil do Prostějova, 9. 12. 1940 zatčen gestapem, zemř. 22. 1. 1941 v konc. táboře Flossenburg.
Weissbarth Rudolf (7. 4. 1897 Šumperk), obchodník, do Prostějova, Třebízského 8, se s manželkou Editou (8. 11. 1904) a dcerou Věrou (17. 11. 1929) přistěhoval 15. 10. 1938, zatčen a zavražděn.
Winter Kurt (10. 10. 1911 Prostějov –28. 2. 1943 Osvětim), prokurista, 29. 6. 1942 zatčen, 16. 12. 1942 poslán do Osvětimi. Datum úmrtí uvedené na pomníku na židovském hřbitově – 20. 4. 1942 – vylučuje datum zatčení, v TPK není.
Wolf Leo (3. 8. 1903 Prostějov), obchodník, přistěhoval se v prosinci 1924 z Brna, Petrská 6, 1935 Komenského 29, 1940 Revoluční 6, 9. 3. 1942 Křížkovského 18, 6. 11. 1942 do Buchenwaldu, Weimar, kde 1. 12. zemřel.
ODBOJ
Z osob, které emigrovaly, se zvlášť mladší svobodní muži často zapojili do zahraničních armád. Na východě vstupovali do Sovětské armády, na západě do armád Spojenců. Od roku 1940 byly součástí britské armády zvláštní židovské pěší setniny z židovských obyvatel tehdejší Palestiny, z nichž roku 1942 vznikly tři palestinské prapory, bojující v Egyptě a Itálii. Jejich členy byli samozřejmě i lidé pocházející z Československa, a jak se podařilo zjistit od pamětníků, také muži původem z Prostějova. V Sovětské armádě bojovalo podle údajů prostějovského středoškolského profesora a historika Vojtěcha Janouška šest prostějovských Židů (jmenovitě uvádí štábního kapitána Goldzweiga-Orlova a kapitána Seligera, dva z nich padli – Goldzweigův bratr a Samet), v západních armádách dvanáct Židů. Další se možná mohli zapojit i do ilegálního odboje. O nich zatím nevíme nic konkrétnějšího. Z literatury i archivních pramenů se dosud podařilo sestavit následující seznam:
Brössler Pinchas (15. 12. 1911 Jasina), uprchl na Slovensko, vstoupil do Sovětské armády, po válce se vystěhoval do Izraele.
Goldzweig-Orlov Bertold (3. 11. 1912 Prostějov), obchodní příručí, po válce štábní kapitán, rodiče Josef a Rudolfa Goldzweigovi. Od 30. 8. 1939 do 31. 1. 1940 byl internován v Polsku. Bojoval v Sovětské armádě. Manželka Ludmila roz. Orlova (16. 3. 1924 Kotelniky, SSSR), civilní sňatek 11. 12. 1944 v Rusku. Po válce se vrátili do Prostějova, kde se narodily obě jejich dcery Jiřina (26. 11. 1945) a Lydia (11. 4. 1948). Změnu jména na Orlov povolil ZNV v Brně v prosinci 1946. Od března 1947 bydleli v Milíčově ul. 6 a 7, v říjnu 1950 se odstěhovali do Slavonína.
Goldzweig Rudolf (30. 5. 1920 Prostějov), bratr Bertolda Goldzweiga, obchodní příručí, 1928 do Brna, od 30. 8. 1939 do 31. 1. 1940 internován v Polsku, bojoval v Sovětské armádě, padl.
Knebel Sami, dr. (11. 10. 1908 Jaroslav), maturoval na reálce v Prostějově roku 1926, tajemník Spolku oděvních průmyslníků v Prostějově, uprchl z německého transportu v Polsku do Sovětského svazu, vstoupil prý do čs. armády, zahynul neznámo kdy a kde.
Lewith Walter (15. 3. 1907 Krnov), rodiče Adolf (1872 – 1942) a Janka (1882 – 1931), maturoval na reálce 1924, úředník, manželka Alžběta roz. Poneczová (12. 9. 1913 Opava), evangelička, měli dceru Evu (8. 11. 1932 Prostějov), v září 1935 se rozvedli, v čs. zahraniční armádě, vrátil se. Roku 1946 byl ve Štýrském Hradci u anglické posádky. Změnil si jméno na Vladimír Lom, v prosinci 1946 bydlel v Praze IV.
Richter Kamil (30. 9. 1899 Těšín), roku 1904 se s rodinou přistěhoval do Prostějova, obchodník, manželka Lola, rozená Seligerová, syn Tomáš. Po začátku války uprchl, bojoval v Sovětské armádě. R. 1945 se vrátil do Prostějova, ale jeho žena ani syn nepřežili. R. 1950 se vystěhoval do Rio de Janeiro. „Vojín – nováček“ odvedený 8. 2. 1942 „s vadou“ k autorotě 1. čs. samostatného praporu v SSSR.
Samet Bedřich, JUDr. (14. 10. 1912 Prostějov), v letech 1923-1931 studoval gymnázium v Prostějově, v dubnu 1939 odešel do Polska a odtud do SSSR, vstoupil do armády, padl 1943 patrně v bitvě u Sokolova nebo u Kyjeva, podle svědectví Bedřicha Seligera padl v Rusku 1. 1. 1944.
Seliger Bedřich (19. 6. 1920 Prostějov), syn Ignáce (1880) a Anny (1886, roz. Hallerová), polská státní příslušnost, studoval gymnázium v Prostějově, maturoval 1938. Byt Žerotínovo nám. 9. Bojoval v SSSR, byl poručíkem čs. armády. Pobýval v Popradu, do Prostějova se vrátil 20. 5. 1945. S manželkou Jitkou (nar. 27. 11. 1922 Pustiměř, roz. Lamplotová, sňatek v červnu 1945) bydleli v Rejskově ul. 10, od února 1946 v Olomouci.
Schick Erich (13. 3. 1907 Prostějov), rodiče Sigmund a Josefa (roz. Mandlová), studoval reálku do r. 1921 – 1922, živil se jako konfekcionář, obchodník. V lednu 1940 uprchl do Sovětského svazu (Lvov), vstoupil do čs. zahraniční armády, s ní se vrátil jako četař přes Slovensko v červnu 1945. V srpnu 1945 se oženil se Zdenkou, roz. Duchoňovou, (rozl. Drmolová, 2. 5. 1914 Prostějov). V červenci 1946 mu byla povolena změna jména na Šik. V únoru 1948 se vystěhovali do Argentíny – Buenos Aires i se synem Pavlem (31. 7. 1939 Prostějov).
Süsskind Julius (24. 9. 1911 Sanok), 9. 6. 1939 Londýn, bojoval v britské armádě, po válce se vystěhoval do USA.
V soupise uloženém v prostějovském archivu a označeném „Příslušníci zahraničního odboje západního z Prostějova“ jsme identifikovali několik mužů z prostějovských židovských rodin. Pokud nemáme ověřený jejich původ, je u jména otazník. Datum za jménem má označovat den nástupu vojenské služby v zahraničí.
voj. Bedřich Bergel, 17. 11. 1942, nar. 5. 7. 1910 Prostějov, domovská příslušnost Prostějov, skladník, z rodiny Artura (1879) a Pauly (1882) Bergelových, 11. 3. 1939 do Palestiny, do Prostějova se vrátil 10. 11. 1945 ze zahraniční armády, v listopadu 1946 povolena změna jména na Kopecký, v prosinci 1945 se odstěhoval do Opavy.
voj. Bruno Bobasch, 8. 1. 1943, nar. 7. 11. 1913 Prostějov, domovská příslušnost Prostějov, kuchař, z rodiny obchodníka kůží Mořice a Terezy Bobaschových, bratranec Lilly a Pavla Bobaschových, 14. 3. 1939 se vystěhoval do Palestiny, přihlásil se do palestinské brigády. Do Prostějova se vrátil 17. 8. 1945 ze zahraniční armády, 1. 10. 1946 se odstěhoval do Plzně a pak do Izraele. Zemřel 28. 2. 1978 v Izraeli.
rtm. asp. Bedřich Holz, 27. 5. 1942, nar. 20. 9. 1911 Prostějov, domovská příslušnost Prostějov, soukromý úředník, z rodiny Josefa (1876) a Elsy (1883) Holzových (viz Josef Holz, oddíl Zatčení). V dubnu 1939 odjel do Palestiny, vstoupil do vojska.
Arnošt Hönig, 15. 7. 1942, nar. 24. 3. 1921 Vídeň, domovská příslušnost Prostějov, rodiče Artur a Žofie, soukromý úředník, od 15. 7. 1942 v zahraniční armádě, v palestinské brigádě britské armády. V Palestině se v srpnu 1942 oženil s Halinou Potokowou (26. 3. 1922). Po válce se v prosinci 1945 vrátil do Prostějova jako četař, v lednu 1947 bylo jeho manželství rozvedeno, v říjnu 1947 se oženil s Ditou Heiligovou (04. 5. 1926 Prostějov), která se vrátila z tábora v Raasice. V prosinci 1948 se odstěhovali do Sydney v Austrálii.
Walter Hönig, 15. 7. 1942, nar. 24. 3. 1921 Vídeň, dvojče Arnošta, domovská příslušnost Prostějov, krejčí, v palestinské brigádě britské armády od 15. 7. 1942 do 18. 5. 1945 v hodnosti četaře. V srpnu 1942 se v Tel Avivu oženil s Ruth (roz. Schneider, 30. 4. 1922 Vídeň). Po válce se vrátili do Prostějova, kde jeho žena učila hebrejštině zájemce o vystěhování. Narodila se jim zde dcera Sylvia (11. 9. 1947). V lednu 1949 se odstěhovali do Izraele, kde žili v městečku Raanana.
voj. Felix Husserl, 28. 3. 1940, nar. 15. 1. 1901 Vídeň, domovská příslušnost Prostějov, rodiče Zikmund a Ernestine, číšník.
voj. Vilém Kaufmann, 23. 6. 1942, nar. 10. 2. 1912 Prostějov, domovská příslušnost Prostějov, číšník, tovární manipulant, rodiče Zikmund a Růžena, vystěhoval se v únoru 1942 do Palestiny. S první manželkou Gusti (roz. Salzerová, 20. 8. 1915 Prostějov) se oženil v únoru 1939 v Prostějově, ale v únoru 1946 se rozvedli. Do Prostějova se po válce vrátil začátkem září 1945. S druhou manželkou Františkou (roz. Herrlicková, 9. 8. 1914 Šternberk) se vzali v lednu 1949 v Olomouci, bydleli v Prostějově.
voj. Arnošt Neumann, 12. 10. 1939, nar. 12. 5. 1902 Prostějov, domovská příslušnost Prostějov, úředník, z rodiny Ludvíka (1867) a Kláry (1870) Neumannových. Dle potvrzení vojenského vyslanectví v Paříži z 12. 6. 1945 byl příslušníkem čs. zahraniční armády, roku 1946 žil v Limoges ve Francii.
svob. Karel Neumann, 13. 6. 1940, nar. 12. 8. 1903 Prostějov, domovská příslušnost Prostějov, JUDr., rodiče Ludvík (1873) a Anna (1880), propuštěn z branné moci 11. 12. 1941, 21. 1. 1949 bydlí v USA, Ohio, Columbus, zachoval si čs. občanství.
voj. Karel Sborowitz, 19. 10. 1942, nar. 24. 2. 1919, domovská příslušnost Prostějov, student, z rodiny Maxe (1889) a Irmy (1882) Sborowitzových. Studoval gymnázium, maturoval 1937. Do zahraničí odešel s rodinou v srpnu 1939.
voj. Adolf Schnabl, 28. 11. 1939, nar. 6. 11. 1898 Vídeň, domovská příslušnost Prostějov, novinář, náboženské vyznání katolické, ale původ pravděpodobně židovský.
voj. Pavel Schwarz, 20. 1. 1940, nar. 25. 9. 1906 Budapešť, domovská příslušnost Prostějov, krejčí, žil ve Vídni s manželkou Gertrudou Ilsou (roz. Rixová, 29. 7. 1899 Baden u Vídně)
voj. Bedřich Spitzer, 23. 1. 1940, nar. 21. 6. 1904 Vídeň, domovská příslušnost Prostějov, mechanik.
voj. Max Eduard Steinschneider, 18. 10. 1939, nar. 14. 3. 1921 Walešin (Německo), domovská příslušnost Prostějov, student. Přestože jeho otec Max (1884) uváděl, že je bez vyznání a matka Vilemína evangelička, jeho původ je po otcových rodičích Eduardovi a Cilli židovský. Koncem srpna byl Max demobilizován z čs. armády ve Francii, roku 1943 byl internován v Buchenwaldu. R. 1947 bydlel v Lyonu, jeho otec v České Kamenici.
čet. Juda Sternküker, 5. 8. 1943, nar. 6. 11. 1911 Narol (Polsko), domovská příslušnost Prostějov, do Prostějova se s rodinou přistěhovali r. 1914, rodiče Abraham a Mina. Pracoval jako exportní a kontrolní úředník firmy Sbor, před válkou odjel s nejmladším bratrem Eliášem (1917) do Palestiny, bojoval v palestinské brigádě britského vojska, po válce se vrátil jako četař do ČSR. Získal vyznamenání za statečnost při osvobozování čs. republiky, udělené 17. 6. 1947. Od dubna 1947 žil v Praze. Měl dceru Evu, která žije ve Švýcarsku.
voj. Leo Süsskind, 23. 11. 1939, nar. 15. 3. 1907 Prostějov, domovská příslušnost Prostějov, rolník, bratr Ruth Süsskindové-Schwarzové. Bojoval v palestinské brigádě britského vojska.
voj. Leo Tauber, 4. 8. 1942, nar. 14. 9. 1920 Karlovac (dnes Chorvatsko), domovská příslušnost Prostějov, úředník. 10. 6. 1939 odhlášen do Londýna, Anglie.
svob. Robert Wasservogel, 23. 11. 1939, nar. 23. 4. 1906 Prostějov, domovská příslušnost Prostějov, účetní, obchodník, 15. 10. 1945 se vrátil do Prostějova z čs. zahraniční západní armády, tankový prapor, 30. 10. 1945 do Brna, změna jména na Velecký, povolena ZNV Brno 7. 11. 1945
voj. Hugo Adolf Winter, 18. 10. 1939, nar. 18. 9. 1905 Prostějov, domovská příslušnost Prostějov, obchodník, byt Vídeň, mechanik, zproštěn čs. voj. pro válečný průmysl dnem 24. 10. 1942. Rodiče Bruno (1873 – 1942) a Josefa (1886), 18. 9. 1939 do Itálie.
svob. Otto Zwillinger, 27. 5. 1942, nar. 18. 2. 1907 Prostějov, domovská příslušnost Prostějov, soukromý úředník, mechanik, zběhl 15. 4. 1943. Z rodiny Alexandra (1877-1918) a Pauly (1882) Zwillingerových.
Z textu PhDr. Marie Dokoupilové