Eva Redlichová, Julie Brammerová, Pavel Brammer

Eva Redlichová

Kameny zmizelých byly 25. 6. 2020 uloženy za 14ti letou Evu Redlichovou, její maminku Julii Brammerovou a nevlastního otce Pavla Brammera v ulici Hvězda. Text připravil pan Ivan Čech:

26. 6. 1942 – to je datum, kdy musela tento dům opustit a nedobrovolně se vydat na cestu bez návratu i tehdy 14ti letá Eva Redlichová. Ze shromaždiště v Olomouci, v Hálkově škole se jí podařilo odeslat své kamarádce tento dopis:

Milá Věro,

Posílám Ti mnoho pozdravů a vzpomínek. Mám se tu dobře a je tu moc veselo. Nezlob se, když to bude naškrábaný, ale já tady sedím na madraci a píšu na krabici. My arijcům nesmíme psát, ale ten dopis ven dostanu. Jsme asi 40 v jednom pokoju a my jsme s Přerovem. Je to tu strašná sranda.

Ráno, v poledne a večer jdeme s menáškou pro jídlo, to stojí fronta, tos neviděla.

Jsou tady fajn a hezcí kluci, prima, Věro.

Chodím po dvoře a každou chvíli se musí vyklidit /ten dvůr/. Teď jdeme akorát k  registraci. Tam jsme museli podepsat, že se všeho vzdáváme.Už nemám řetízek s knížečkou ani prstýnek, všechno je fuč. Vzali mi to.  Právě jdu teď….. nečitelný zbytek věty Dnes jsou prý k obědu hrach a kroupy. Z pátka na sobotu v noci prý pojedeme do T.Já už nevím, co bych Ti napsala, je tady hluk a to plete. Vzala jsem se sebou příze, že budu plést, ale ještě jsem se k tomu nedostala.Víš, furt lítám a za klukama a nic nedělám, to je pro mě.Na dvoře je to príma a abychom mohly být venku, tak škrabem brambory, je to strašná prča.Za půl dna jsme naškrábali čtvery troky. I kluci škrábou… Jeden naškábal prej pět za půl dňa, ale jen aby se řeklo,  že škrabe.

Když mi bude možno, napíšu Ti zas, ale z Olomouca už asi ne. Z T. to nebude tak snadné dostat dopis. Když budu moct, tak Ti zas napíši.

Pozdravuj všechny ode mě a Tobě pusu posílá Tvá kamarádka

Dopis čtrnáctileté Evy Redlichové kamarádce Věře Zahradníčkové do Prostějova z dočasného útočiště na škole v Hálkově ulici v Olomouci adresátka obdržela. Psát odtud nesměli, ale Eva to riskla. Brala to – zatím, jako dobrodružství…..

Bohužel, jen o pár dní později se situace radikálně změnila. Po příjezdu do Terezína, byla Eva odeslána dál. Do Treblinky. Od napsání dopisu neuběhly ani tři týdny a čtrnáctiletá Eva již nebyla mezi živými…

vložila Jana Gáborová, členka spolku Hanácký Jeruzalém