Obě dívenky vyrůstaly ve významné prostějovské podnikatelské rodině. Otec Rudolf Berger byl spolumajitelem oděvní továrny Hermann Berger, která vyráběla pánské, chlapecké a dětské oděvy a dámské pláště a sídlila právě v této budově. Byla založena už v roce 1876 a v Prostějově patřila k největším oděvním továrnám. Rudolf Berger byl ve třicátých letech předsedou Spolku oděvních průmyslníků. Matka Mína Bergerová byla doktorka filozofie a středoškolská profesorka.
Na rodinu Bergerovu vzpomíná ve své knize Co oheň nespálil prostějovská rodačka Maud Beerová:
Rodina Bergerova – několik pokolení – s velice starým dědečkem, žila ve velikém rožáku ulic Vápenice – Havlíčkova. Zdenčina maminka měla titul profesorky, což tehdy bylo nezvyklé. Zdenka měla mladší sestru Evu. Když vypukla válka, byl otec rodiny pan Berger na obchodní cestě ve Švýcarech; zůstal tam, do Prostějova se vrátil až po válce. Paní a děvčata jsem v Terezíně vídávala, odjely posledním transportem do Osvětimi koncem října 1944. Při natáčení filmu „What Fire Can´t Burn“ jsem v Osvětimi v roce 1997 zahlédla mezi tisíci kufry Zdenčin kufr. Zdenka se v Terezíně přátelila se Zuzkou Pickovou, která je nyní filmařkou v USA a jmenuje se Zuzana Justman. Zdenička, pihovaté děvčátko, oblíbené, chytré; litovali jsme ji – byli na ni doma moc přísní…
připravila: Hana Bartková