Politolog Petr Sokol přednášel v sobotu 28. května 2022 v rámci festivalu Chayim v přednáškovém sále Národního domu na téma Židovské politické strany a jejich zastupitelé v Prostějově v době první republiky.
Bylo to téma nové, dosud naší historiografií nezpracované. Mimochodem přednášející si klade za cíl zpracovat výsledky voleb v Prostějově v době od konce 19. století do současnosti. V úvodu se dotkl situace v tehdejším Rakousko-Uhersku a postavení Židů.
Připomněl osobnost prostějovského rodáka, advokáta, poslance moravského zemského sněmu a starosty židovské obce Adalberta Triescheta (1830–1913). Potom už se plně věnoval období první republiky.
Podívejme se nyní na některé zajímavé informace z přednášky. Únorová ústava z roku 1920 uznala židovskou národnost, národnostní menšinou však Židé byli jen v rámci sčítání obyvatelstva. 1. ledna 1920 došlo ke sloučení Prostějova s židovskou politickou obcí. V letech 1849–1919 totiž existovala samostatná politická židovská obec s vlastním starostou a samosprávou. Bylo to moravské specifikum (celkem bylo na Moravě 26 politických židovských obcí). Posledním starostou židovské obce byl advokát Gustav Zweig (1855–1925), který byl v červnových volbách 1919 zvolen do městského zastupitelstva. V roce 1920 však komunální volby neproběhly. Mandáty do zastupitelstva byly rozděleny na základě výsledků voleb do Národního shromáždění. Zastupitelem se stal úředník Josef Holz (1876 –1944), členem zastupitelstva byl v letech 1920–1924.
Za první republiky měli Židé ve dvaačtyřicetičlenném městském zastupitelstvu zpravidla dva mandáty a v komunálních volbách získávali kolem tří až čtyř procent. Zpočátku kandidovali za Židovskou národní stranu, později za Spojené židovské strany (středostavovská, židovsko-národní, sionistická). Petr Sokol podal stručné medailonky židovských zastupitelů.
Byli jimi: Robert Sonnenmark (1888–1942) – radní, členem v letech 1924– 1935, 1937–1940, advokát, měl na starosti železniční a právní referát, Alexander Bratter (1863–1942) – za ŽNS v letech 1924–1928, inklinoval k levici, odborář, působil jako ředitel továrny Adolf Husserl a synové, dopisoval si s filozofem Edmundem Husserlem (dopisy se bohužel za okupace ztratily), Richard Bobasch (v letech 1924–1928, za ŽNS), Heřman Antscherl (v letech 1928– 1935, 1937–1940 za SŽS). V letech 1920–1924 byl členem městského zastupitelstva továrník Daniel Steinschneider, který měl ale mandát za německou sociální demokracii. Židovští zastupitelé Robert Sonnenmark a Heřman Antscherl byli v dubnu 1939 informováni starostou Janem Sedláčkem, že z příkazu gestapa se nesmí účastnit schůzí orgánů města a byla jim udělena dovolená na dobu neurčitou. Robert Sonnenmark a Josef Holz byli 1. září 1939 v rámci akce gestapa Albrecht I. zatčení jako „rukojmí“ (celkem zatčeno 22 občanů města z řad veřejných, politických a hospodářských činitelů, z toho 11 Židů). Oba byli zatčeni jako představitelé židovské obce a samosprávy města (Josef Holz zastával funkci předsedy Židovské náboženské obce a Robert Sonnenmark byl dlouholetým radním města). Následně byli vězněni a umučeni v koncentračním táboře v Osvětimi.
Neméně zajímavá byla i následná diskuse, například o asimilaci, semitismu i antisemitismu, německé orientaci Židů, postojích a roli některých starostů města (například Ondřeje Přikryla a Jana Sedláčka).
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém
Pokud jste v rámci festivalu Chayim přednášku nestihli, budete mít možnost vyslechnout si ji ještě 12. září 2022 od 17:00 v podkrovním sále prostějovské Městské knihovny.