Zemřel Kamil Rodan, historik s prostějovskými i židovskými kořeny

V neděli 31. října 2021 zemřel po krátké a těžké nemoci v Ostravě ve věku 43 let historik, vědecko-výzkumný pracovník Slezského zemského muzea v Opavě a odborník na britskou královskou rodinu Kamil Rodan.

Rodák z Ostravy (*1978) vystudoval historii na Filozofické fakultě Ostravské univerzity (2001) a tamtéž získal doktorát z hospodářských a sociálních dějin (2008). Zaměřoval se na problematiku hospodářských dějin Slezska 19. století, osobnosti veřejného života 19. a 20. století, historii evropských panovnických rodů, československou populární hudbu ve druhé polovině 20. století včetně regionální historie Ostravska. Podílel se na řadě výzkumných projektů a je také autorem řady hesel v Biografickém slovníku Slezska a severní Moravy. Často vystupoval v médiích, kde se vyjadřoval k tématům, které byly spjaté s britskou královskou rodinou. Tou se zabýval od historie až po současnost. Je autorem publikací Život s korunou (2018), V lesku koruny (2020).

Často také jezdil do Prostějova, v němž prožila léta dětství a mládí jeho babička Leopolda Rodanová, rozená Peřinová, dcera vrchního pokladníka (později administrativního ředitele) továrny Wichterle & Kovářík Otto Peřiny a zubní lékařky Heleny Burdakovové. Právě jí a jejím spolužačkám a spolužákům, absolventům oktávy A (1941) dívčího reálného gymnázia v Prostějově věnoval knihu Neklidné století aneb Žít se ctí. Zachytil v ní tehdejší Prostějov, město s bohatým průmyslovým, spolkovým a kulturním životem, ale také životní a profesní příběhy pětadvaceti studentů a studentek této třídy. Publikaci prezentoval na slavnostním křtu konaném 5. února 2020 v přednáškovém sále Národního domu.

Kamil Rodan se v publikaci také dotýká historie rodiny Rothových v ostravské Nové Vsi. Jeho dědeček Leo Roth- Rodan (1899–1975), ostravský rodák, absolvent vyšší průmyslové mechanické školy v Liberci, pracoval jako technický úředník v Ostravě a Trnavě. V roce 1928 se oženil s Helenou Beckovou a v roce 1930 se jim narodila dcera Rita. V roce 1935 založil v Nové Vsi vlastní firmu na výrobu kovových obalů pro potravinářský a chemický průmysl. Zhoršující se politická situace a restriktivní opatření proti Židům jej vedly zapojit se na konci třicátých let do vystěhovalecké akce směřující do Republiky San Domingo, dnešní Dominikánské republiky. Akce úspěšná nebyla.

Jako technický odborník byl odeslán 18. října 1939 prvním středoevropským transportem Židů do budování koncentračního tábora v Nisku nad Sanem. Odtud se mu podařilo začátkem listopadu uprchnout do Sovětského svazu, kde pracoval v autodílně ve Lvově. V červnu 1940 byl zatčen členy NKVD a obviněn z ilegálního přechodu hranice, pobytu bez dokladů a práce bez povolení. Byl odsouzen k pětiletému vězení v táboře nucených prací – gulagu Suchaja Bezvodnoje v Gorkovské oblasti. Po propuštění v rámci československo-sovětské dohody odešel na jaře roku 1942 do Kujbyševa a odtud k československé vojenské jednotce v Buzuluku.

S ní prodělal vojenský výcvik a byl nasazen do bojů jako velitel autoroty v hodnosti podporučíka. Do Československa se vrátil jako zástupce velitele pojízdných automobilních dílen. Koncem války se také dozvěděl, že jeho manželka a dcera zahynuly v létě 1943 v Osvětimi. Od května 1945 do ledna 1946 se zdržoval v Prostějově, kde v továrně Wichterle & Kovářík dohlížel na opravy a likvidaci vojenských vozidel. Právě zde se seznámil s Leopoldou Peřinovou a v září 1946 se s ní oženil. Nechal si oficiálně změnit příjmení na Rodan. V roce 1948 se jim narodil syn Oto.

Kamil Rodan podrobně mapoval historii rodiny a devětkrát na tato témata vystoupil na konferencích Židé a Morava pořádanými  Muzeem Kroměřížska v Kroměříži. První příspěvek z roku 2010 byl na téma Podnikatelské a veřejné aktivity rodiny Rothovy z Nové Vsi u Ostravy. Neméně zajímavá byla jeho vystoupení na konferencích v letech 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018 a 2019. Připomenuty byly i osudy dědečka v příspěvku Leo Roth a jeho cesta z nesvobody za svobodou (11. 11. 2015).  Zabýval se také problematikou restitucí židovského majetku po 2. světové válce právě na příkladu rodiny Rothovy z Ostravy- Nové Vsi.

Poslední příspěvek přednesený 13. listopadu 2019 se zabýval případem přechodu zadluženého hostince U Lípy v Nové Vsi z rukou zkrachovalého hostinského Markuse Haase na manžele Lipschitzovy, přičemž koncesi na výčep si chtěl propachtovat židovský hospodský z Hranic. Všechny jeho příspěvky byly publikovány ve sbornících z této konference.

Historik Kamil Rodan byl nesmírně vzdělaným a kultivovaným člověkem a také pilným a pracovitým historikem a badatelem. Jeho odchodem utrpěla naše historie citelnou ztrátu. Čest jeho památce!

Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém