Děvčata z pokoje 28, L 410 Terezín. To je název výstavy, která je k vidění v prostějovském Špalíčku, Uprkova 18.
„Život židovských děvčat uvězněných v terezínském ghettu zachycuje výstava vytvořená na základě jejich osobních vzpomínek. Celkem 12 panelů přibližuje politické události 30. let minulého století, nástup Adolfa Hitlera k moci, i vznik Protektorátu Čechy a Morava,“ říká kurátorka výstavy Kamila Husaříková s tím, že další část se pak věnuje období pronásledování židovského obyvatelstva před deportacemi.
„Zbývající panely popisují poválečné osudy děvčat, která přežila. Všechny texty na panelech jsou doplněny komentářem nebo výpověďmi jednotlivých pamětnic,“ doplňuje Soňa Provazová, ředitelka Muzea a galerie v Prostějově.
Panely zapůjčilo prostějovskému muzeu Židovské muzeum v Praze. V Prostějově jsou vystaveny poprvé. Jedna z výstavních síní ve Špalíčku je upravena jako kinosál a návštěvníci zde mohou zhlédnout dokumenty o holokaustu – šoa. Poslední sál je věnován speciálně Prostějovu.
„Na sedmi panelech jsou k vidění fotografie prostějovských občanů židovského původu, kteří zde před válkou žili a z nichž drtivá většina byla povražděna ve vyhlazovacích táborech nebo zemřeli v Terezíně. Návštěvníci si mohou prohlédnout i fotografie těch, kterým se přežít podařilo a dále například žádosti o cestovní pasy. Jednou z nich je i žádost Elišky Kleinerové, která odcestovala do Velké Británie a studovala tam uměleckou školu. Na rozdíl od jejích rodičů (maminka zemřela v Osvětimi, tatínek v Buchenwaldu) přežila a dnes ji známe jako malířku Alžbětu Zelenou. Mimochodem, právě výstava jejích obrazů začíná v polovině února letošního roku v hlavní budově muzea. Výstavu pořádáme k nedožitým stým narozeninám této známé výtvarnice,“ dodala Provazová.
Panely přibližující dění v Prostějově obsahují i ukázky novinových článků, které v té době přinášely zejména Hlasy z Hané. Pozornost si zaslouží i texty a fotografie prostějovské rodačky Maud Beerové, tehdy Steckelmachrové, autorky knihy Co oheň nespálil, z níž částečně výstava čerpá.
Prostějovský sál nabízí zájemcům ještě další významný studijní materiál. V připraveném počítači naleznou prezentaci s více než dvěma stovkami „slajdů“ s fotografiemi a informacemi o prostějovských židovských rodinách, které žily před válkou v Prostějově, ale většinou nacistické vraždění nepřežily. K vidění jsou také domy, v nichž tito lidé bydleli, a které v Prostějově dosud stojí.
„Prezentace, na níž pracuji už několik let a dosud nebyla nikde zveřejněna, obsahuje 202 slajdů. Rodin ale bude o něco méně, k některým jsou dva nebo tři slajdy. Pokud jsem měla k dispozici dostatek kvalitních fotografií, zařadila jsem je. Teď doplňuji fotografie, které jsem mezitím nově získala,“ prozradila autorka prezentace a historička Marie Dokoupilová s tím, že v případě zájmu o tyto informace by mohla být prezentace zveřejněna časem i na webových stránkách muzea.
Výstava, na jejíž vernisáži se podílel spolek Hanácký Jeruzalém, je k vidění v prostějovském Špalíčku do konce března letošního roku.
Jana Gáborová