Výročí úmrtí Edmunda Husserla

Brzy si připomeneme osmdesáté výročí úmrtí významného prostějovského rodáka. Přesně 27. dubna 1938 zemřel v bádenském Freiburgu ve svých devětasedmdesáti letech jeden z největších filozofů 20. století, zakladatel fenomenologie a prostějovský rodák Edmund Husserl.

Umírá jako starý, unavený člověk, pronásledovaný nacistickým režimem. Jako Žid a emeritní profesor nemohl publikovat a učit. Uvažoval dokonce o emigraci do Československa. Nakonec však zůstal ve Freiburgu, kde také zemřel.

Edmund Husserl se narodil 8. dubna 1859 v rodině židovského obchodníka se střižním zbožím Adolfa Abrahama Husserla v Křížkovského ulici č. 15 v Prostějově. V našem městě strávil své rané dětství. Navštěvoval zde městskou školu. Gymnázium začal studovat ve Vídni. Brzy přešel do Olomouce, kde v roce 1876 maturoval. Následovala studia matematiky, fyziky, astronomie a filozofie na univerzitách v Lipsku, Berlíně a ve Vídni. Během studií v Lipsku se seznámil s T. G. Masarykem, který ho nasměroval k filozofii. Husserl si ho velice vážil a nazval ho svým vychovatelem a mentorem.  E. Husserl potom působil jako vysokoškolský učitel na univerzitách v Halle, Göttingenu a od roku 1916 až do své smrti ve Freiburgu. Ve Freiburgu založil fenomenologickou společnost. Jeho žákem a nástupcem zde byl filozof Martin Heidegger. Husserlovým žákem byl také filozof Jan Patočka.

Svá díla psal těsnopisem. Potom je přepisoval pomocí svých spolupracovníků do souvislého textu. Ten také znovu komentoval a přepracovával. Za svého života vydal: Logická zkoumání a Karteziánské meditace. Po jeho smrti dopravil přes 50 tisíc stran rukopisů a poznámek františkán Herman Leo van Breda do bezpečí v belgické Lovani. Zde byl zřízen Husserlův archiv, který je nyní centrem bádání. Husserlovy spisy vycházejí v rámci edice Husserliana.

Po roce 1989 bylo Husserlovo znovu dílo objevováno a vydáváno. Snažili jsme se tak splatit dluh, který vůči našemu nejvýznamnějšímu rodákovi máme.  Rodný dům byl sice v roce 1959 zbourán, ale Husserla v Prostějově připomíná název náměstí, pamětní deska na budově radnice a expozice ve Špalíčku Muzea a galerie v Prostějově. Připomenout můžeme také husserlovské konference konané v letech 1991, 2000 a 2009 v Prostějově a v Olomouci, výstavy, filmový dokument apod. Životem a dílem této významné osobnosti se zabývala řada filozofů, regionálních badatelů a historiků. Patří mezi ně například Ivan Blecha, Petr Horák, Josef Glivický, Jan Kühndel, František Jančík, Ludmila Grůzová a Václav Kolář. Filozof Ivan Blecha jej označil za největšího evropského ducha těch, kteří se kdy na našem území narodili.

Dílo

  • Über den Begriff der Zahl. Psychologische Analysen (O pojmu čísla, 1887)
  • Philosophie der Arithmetik. Psychologische und logische Untersuchungen (Filosofie aritmetiky, 1891)
  • Logische Untersuchungen. Erste Teil: Prolegomena zur reinen Logik (Logická zkoumání I., 1900)
  • Logische Untersuchungen. Zweite Teil: Untersuchungen zur Phänomenologie und Theorie der Erkenntnis (Logická zkoumání II., 1901)
  • Philosophie als strenge Wissenschaft (1911)
  • Ideen zu einer reinen Phänomenologie und phänomenologischen Philosophie. Erstes Buch: Allgemeine Einführung in die reine Phänomenologie (Ideje I., 1913)
  • Erste Philosophie. Zweiter Teil: Theorie der phänomenologischen Reduktion (1923-1924, První filosofie 2.: Fenomenologické redukce)
  • Erste Philosophie. Erste Teil: Kritische Ideengeschichte (1925, První filosofie 1.: Kritické dějiny idejí)
  • Vorlesungen zur Phänomenologie des inneren Zeitbewusstseins (Přednášky k fenomenologii vnitřního časového vědomí, 1928)
  • Formale und transzendentale Logik. Versuch einer Kritik der logischen Vernunft (1929, Formální a transcendentální logika)
  • Méditations cartésiennes (1931, Kartézské meditace) (anglické vyd. 1960)
  • Die Krisis der europäischen Wissenschaften und die transzentale Phänomenologie: Eine Einleitung in die phänomenologische Philosophie (1936, Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie)

 

Hana Bartková  (text publikován v Prostějovských radničních listech s datem vydání 28. 3. 2018)     

foto: Wikipedie