Irene Moserová, absolventka Technické univerzity ve Vídni, ve své diplomové práci virtuálně zrekonstruovala prostějovskou novou synagogu, dnešní Husův sbor. Tato synagoga nebyla, na rozdíl od stovek ostatních, za války či za minulého režimu zničena, nicméně byla po válce přestavěna, takže její dnešní vzhled se od původního liší.
Jádrem práce je virtuální rekonstrukce a popis 3D modelu, jakož i popis procesu vizualizace synagogy. Výsledkem jsou hotové fotorealistické vizualizace již neexistujících prostor synagogy.
„Technická univerzita ve Vídni se projektu virtuálních rekonstrukcí synagog v Evropě věnuje systematicky. Prostějovem se tak rozrostla tato sbírka o další objekt,“ vysvětluje Irene.
Základní kámen této myšlenky položili v roce 1995 studenti Technické univerzity v Darmstadtu. Technická univerzita ve Vídni na záměr v roce 1998 navázala a ve spolupráci s Židovským muzeem ve Vídni se začala se zabývat zničenými či přestavěnými synagogami v Rakousku a zemích někdejší monarchie.
„Podkladem pro virtuální rekonstrukci byly nejen originální plány synagogy, ale také plány přestavby do podoby kostela Církve československé husitské architekta Huberta Austa z roku 1949. Plány přestavby jsou zajímavé především proto, že budova byla znovu přeměřena před tím, než byla stavebně pozměněna. Takže plány přestavby do podoby husitského kostela sloužily svým způsobem jako kontrola, resp. potvrzení rozměrů objektu synagogy. Tím byly eliminovány případné nepřesnosti,“ pokračuje Irene.
Zničené synagogy patří k největším kulturním ztrátám Evropy. Cíl jejich virtuálních rekonstrukcí je tedy jednoznačný:
„Zmizelé či přestavěné synagogy alespoň částečně navrátit do viditelného prostoru. Moje diplomová práce může zároveň sloužit jako podklad pro výrobu modelu někdejší synagogy a jednotlivé snímky ve vysokém rozlišení mohou být využity kupříkladu pro výstavní účely. V této věci mne i vedoucího mé práce, profesora Boba Martense, již oslovili členové prostějovského spolku Hanácký Jeruzalém,“ dodává Irene.
Jak výrobu modelu synagogy, tak uspořádání výstavy snímků virtuální rekonstrukce spolek Hanácký Jeruzalém skutečně ve spolupráci s Církví československou husitskou v Husově sboru výhledově plánuje.
„Úžasnou shodou okolností se sešly dvě věci. Náš člen, Jan Lázna, pracuje na modelu někdejšího židovského ghetta a plánuje i zhotovení modelu bývalé nové synagogy. Zrovna když se o jeho činnosti objevily informace v médiích, zaznamenala jsem na sociálních sítích několik obrázků z diplomové práce Irene Moserové. Sociální sítě tentokrát zafungovaly ku prospěchu věci. S Irene jsem se zkontaktovala a vysvětlila jí, jak cenná její diplomová práce pro nás je. Podařilo se nám navázat spolupráci, na kterou se moc těším,“ potvrdila členka spolku Hanácký Jeruzalém Jana Gáborová.
Pro zhotovení modelu bývalé synagogy jsou kromě vnějších pohledů, podle kterých lze vymodelovat vzhled a detaily budovy, důležité právě i rozměrové údaje.
„Před zahájením tvorby modelu je zapotřebí určit jeho měřítko; z něj se potom přepočítávají rozměry jednotlivých částí, ze kterých bude model sestaven. Části musí přesně odpovídat, aby nevznikly tvarové deformace objektu. Měřítko také současně určuje, jaké detaily je ještě možné zvládnout běžnými technikami papírového modelářství, protože právě papír byl vybrán jako základní materiál pro model. Práce Ireny Moserové je vynikajícím podkladem především proto, že je možné vytisknout jednotlivé pohledy v rozměru přesně odpovídajícímu budoucímu modelu a zhotovované části modelu s jeho digitálně vytvořeným modelem tak porovnávat,“ popsal konkrétní využití diplomové práce modelář Jan Lázna.
Zájem vídeňských akademiků o židovskou Moravu má hlubší kořeny. Židé z Prostějova, Boskovic, Mikulova a desítek dalších měst ovlivnili náboženské tradice vídeňské židovské obce, jak to uvedl při jedné z návštěv Prostějova vrchní vídeňský rabín Arie Folger. Jedním z nich byl drslavický rodák Adolf Jellinek, který zastával jeho úřad koncem 19. století. Prostějovský rodák Max Fleischer zase navrhoval židovské obřadní objekty v Rakousku, na Moravě i v Čechách.
„Hledání historických souvislostí a inspirací pomáhá navazovat nové mezinárodní vztahy a chápání vlastní minulosti,“ uzavřela Gáborová.
Fota zdroj: Diplomová práce Irene Moser, Technická univerzita ve Vídni
Jakob Gartner, autor původní synagogy 
fota virtuální rekonstrukce 
vložila: Jana Gáborová, členka spolku Hanácký Jeruzalém