Navazuje na hřbitov křesťanský a rozkládá se za novobarokní branou. Svému účelu slouží od dubna 1908. Ze dvou venkovních stran hřbitov obklopuje cihlová zeď, dvěma vnitřními přiléhá k městskému hřbitovu.
Obřadní síň z roku 1908 při pozdějších opravách bohužel ztratila svůj původně secesní ráz.
Na kamenné desce nad jejím vstupem stojí hebrejský nápis: „Postaveno v roce 668 malého počtu“ (tj. 1908). Zato zůstaly zachovány jak interiér obřadní síně s hebrejskými modlitebními texty na stěnách, tak její vnitřní vybavení – katafalk, svícny, máry, řečnický pult. Na severní stěně sálu visí od roku 1950 pamětní desky se jmény 39 židovských padlých z první světové války a 1227 obětí rasové persekuce z doby nacistické okupace v letech 1939–1945. Kromě 552 hrobů a náhrobních kamenů se na hřbitově nalézá památník padlým v první světové válce, věnovaný na pietní slavnosti v říjnu 1950 rovněž obětem šoa. V jihozápadním rohu hřbitova stojí přízemní dům správce hřbitova s vozovnou pro pohřební kočár. Mezi náhrobky zaujmou některé bohatě vyvedené např. v secesním stylu, většinou jsou však moderního typu. Jako materiál posloužily žula, mramor, pískovec a umělý kámen. Výzdoba náhrobků je strohá, symbolika vztahující se ke jménu, rodu, vlastnostem či zaměstnání zemřelého je zastoupena výjimečně. Nápisy jsou v německém, českém a hebrejském jazyce. Nalezneme zde jména nejznámějších prostějovských židovských rodin –Altar, Back, Berger, Brüll, Fleischer, Glass, Grünhut, Grünwald, Heilig, Hirsch, Husserl, Katz, Kurz, Lösegeld, Löw, Mandl, Neumann, Pollak, Sborowitz, Schreiber, Singer, Steiner, Stern, Stiassny, Trieschet, Winter, Wolf, Zweig či Zwillinger a mnoho dalších. K vyhledání příslušného hrobu slouží plánek a seznam vypracovaný studentkami gymnázia roku 2005, který je k dispozici v obřadní síni; nezahrnuje však jména z náhrobků s hebrejskými nápisy. Areál doplňovaly vzrostlé stromy a keře, především túje, břízy, javory a smrky, roku 2015 došlo k jejich vykácení a náhradě novými dřevinami. O hřbitov pečuje jeho vlastník Židovská obec v Brně (Matana).
Marie Dokoupilová, historička Muzeum a galerie v Prostějově, p. o.
Komentovanou prohlídku vedla 8. 9. 2019 Mgr. Jaroslava Kolářová. Věnovala se nejen samotnému novému hřbitovu, ale seznámila účastníky i s židovskými pohřebními rituály a s tím, jaký z hlediska židovského náboženství mají právě hřbitovy.
Jan Lázna pak hovořil o aktualizaci plánu nového hřbitova i o tom, že se díky studentům a Centru Judaistických studií v Olomoucii podařilo identifikovat nápis na náhrobcích rabína Goldschmieda a jeho ženy.
Překlad nápisu náhrobků rabína Goldschmieda a jeho ženy:
„Kvůli Siónu nemlknu, kvůli Jeruzalému si nedopřeji odpočinku; Iz 62:1. Zde leží rabín, velký učenec. Zesnul zde, ve sv. obci Prostějovské, odešla jeho duše 14. adaru I./ tj. 17. února. v roce, kdy „ve městě Šušan zavládl rozruch“; Ester 3:15 (odkaz na svátek Purim; chronogram: 300+300+70+20+5= 695 malého počtu, tj. 1935). Jméno jeho matky bylo Šprince. Ať je jeho duše přivázána do svazku živých. Židovský národní fond.“ „Vzpomínám si na oddanost tvého mládí, na lásku manželství; Jeremiáš 2:2. Zde leží nad jiné ženy ve stanech požehnaná; Sd 5:24. Spravedlivá rebecin (rabínova choť, paní). Choť rabína a učence, našeho rabího a učitele Jehudy Goldschmieda, památka spravedlivého budiž požehnána. 13. dne měsíce tevetu roku 699 malého počtu (tj. 4. ledna 1939). Jméno její matky bylo Rebeka. Kéž je její duše přivázána do svazku živých.“
Přeložil Daniel Soukup z Centra judaistických studií Olomouc (náhrobek manželky Leopolda Goldschmieda není přeložen celý, protože zatím nebyla k dispozici čitelná fotografie).