Rodina prostějovského zastupitele JUDr. Sonnenmarka, rodiče Bedřicha Seligera, který bojoval ve Svobodově armádě, příbuzní prostějovské rodačky a laureátky Ceny města Maud Beerové, ale také členové prostějovské sokolské organizace. Ti všichni mají jedno společné: byli zavražděni nacisty v průběhu II. světové války. Buď kvůli svému židovskému původu, nebo právě pro příslušnost k sokolské organizaci. Jejich zmařené životy připomínají od čtvrtka 1. 7. 2021 v prostějovských ulicích další Kameny zmizelých.
V letošním roce se na ukládání pamětních kamenů podílí spolek Hanácký Jeruzalém, prostějovští Sokoli, které ve věci ukládání pamětních kamenů oslovil právě spolek Hanácký Jeruzalém a také Statutární město Prostějov. To formou dotace uhradilo 6 Kamenů zmizelých. Samotné ukládání pak sponzorsky zajistila společnost FCC. Všem, kteří ukládání podpořili, patří velký dík.
Kameny ukládáme na přelomu června a července, tedy v termínu, kdy právě v tomto období před 79 lety bylo donuceno nastoupit více než 1200 lidí židovského původu z Prostějovska do transportů. Drtivá většina z nich byla ve vyhlazovacích táborech povražděna, a to včetně více než stovky dětí do 15 let. Domů se vrátilo 109 občanů. Nacistické zvůli však neunikli ani členové prostějovské sokolské organizace; památku jejich 3 zavražděných členů jsme si připomněli společně se spolkem Hanácký Jeruzalém a prostějovskou sokolskou organizací uložením pamětních kamenů.
Na Pernštýnské náměstí dorazil uctít památku rodiny Steinerových i velvyslanec Státu Izrael Daniel Meron. „Jediným proviněním lidí, které si dnes připomínáme, je skutečnost, že byli židovského původu. V celé České republice postihl podobný osud více než devadesát procent Židů. Po více než sedmi dekádách, které uplynuly od období holocaustu, je stále nutné mladým lidem připomínat, co se stalo,“ uvedl velvyslanec Meron, který po čtyřletém mandátu v pozici izraelského velvyslance letos končí, který zároveň apeloval na vedení města, aby neodkládalo projekt rehabilitace starého židovského hřbitova v dnešní Studentské ulici zničeného právě v období holocaustu.
A kde konkrétně a za koho naleznete v Prostějově nové Kameny zmizelých?
Kollárova 7 – za Roberta, Martu a Mirjam Sonnenmarkovy (poslední adresa odkud Marta a Mirjam odcházely do transportu, celá rodina dříve žila v domě v ulici Aloise Krále 9, tehdejší Jeronýmova ulice); JUDr. Robert Sonnenmark byl advokát, dlouholetý zastupitel a člen rady města, byl také předním představitelem zdejší Židovské obce a předsedou spolku Místní skupina sionistická. Jako významný veřejný a spolkový činitel byl v rámci akce Albrecht I. zatčen a deportován (společně s dalšími jednadvaceti prostějovskými občany) 1. září 1939 do sběrného tábora do Štěpánova u Olomouce, následovalo Brno a věznění v koncentračních táborech v Dachau a Buchenwaldu a nakonec v Osvětimi-Březince, kde byl 25. listopadu 1942 zavražděn. Jeho manželka a 12letá dcera byly 8. července 1942 deportovány do Terezína, odtud do Osvětimi, kde byly 19. října 1944 zavražděny.
Nám. Spojenců 15 – za Josefa Bukáčka, zavražděného v roce 1942 v Osvětimi. Ing. Josef Bukáček byl celým svým životem a profesí spjatý s Prostějovem, byl technickým radou, ředitelem městské plynárny a vodárny. Zároveň byl členem Sokola II v Prostějově. 3. října 1941 byl zatčen a následně deportován do Osvětimi, kde byl 15. března 1942 zavražděn. Byl mu udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam.
Rejskova 1 – za Františka Foukala, zavražděného v Osvětimi. JUDr. František Foukal byl prostějovský advokát a člen Sokola I v Prostějově. Byl členem okresního zastupitelstva a místopředsedou Městské spořitelny. Zatčen byl v rámci tzv. akce Sokol 9. října 1941 a následně byl vězněn v Olomouci, v Kounicových kolejích v Brně a v Osvětimi, kde byl 8. března 1942 zavražděn.
Nám. U Kalicha 2 – za Jana Mládka, který zahynul v Osvětimi. Jan Mládek byl zahradník, městský zastupitel a radní. Také byl významným sokolským činitelem, členem výboru Sokola II v Prostějově i jeho starostou, nakonec byl starostou sokolské župy prostějovské. Jako funkcionář Sokola byl zatčen 8. října 1941 v rámci Akce SOKOL. Následně byl deportován do koncentračního tábora v Dachau a do Osvětimi, kde v roce 1942 zahynul. Kámen je uložen nikoliv u jeho bydliště (třída Legií 26, nyní Brněnská ulice), ale před budovou Sokola II, jehož byl členem.
Pernštýnské nám. 6 – za Maxe, Štěpánku, Josefa a Gustava Steinerovy, jedná se o prarodiče a další příbuzné prostějovské rodačky Maud Beerové. Max Steiner provozoval v domě obchod s kůžemi a ševcovskými potřebami. Byl deportován do Terezína, kde v roce 1942 zemřel, Štěpánka byla zavražděna v roce 1944 v Osvětimi, Maxův bratr Josef a jeho osmnáctiletý syn Gustav byli zavražděni v Baranoviči.
Havlíčkova 11 – za Ignáce a Annu Seligerovy, Ignác Seliger provozoval obchod s konfekcí na tehdejším Žerotínově (nyní Žižkově) náměstí č. 9. 4. července 1942 byli deportováni do Terezína a zavražděni v roce 1942 v Baranoviči.
-jg-
Dopis Jany Kernerové z US ambasády
O akci z médií:
Olomoucká drbna (medailonek rodiny Maud Beerové)
Olomoucká drbna (medailonek Jana Mládka)
Olomoucká drbna (medailonek Josefa Bukáčka)
Olomoucká drbna (medailonek Roberta Sonnenmarka)
Olomoucká drbna (medailonek Františka Foukala)
Olomoucká drbna (medailonek manželů Seligerových)
MfDnes (27. 7. 2021):
Noviny Olomouckého kraje (červenec-srpen 2021):
