Bc. Tereza Holasová je absolventkou bakalářského studia archeologie a judaistiky a nyní studuje magisterský obor archeologie na katedře historie Filozofické fakulty UP v Olomouci. Specializuje se na židovské hřbitovy a také na židovské pohřební zvyky a ritus na našem území ve středověku a novověku. Zaměřuje se hlavně na data o židovském pohřbívání získaná z archeologického výzkumu. Dále se věnuje i biblické archeologii. Pravidelně jezdí do Izraele, kde také bádá.
Před necelými pěti lety – 15. října 2019 přednášela Tereza Holasová v sále prostějovského Státního okresního archivu na téma Nejstarší židovské pohřebiště v Prostějově. Na akci uspořádané Klubem historickým a státovědným v Prostějově ve spolupráci se spolkem Hanácký Jeruzalém zde prezentovala výsledky své bakalářské práce.
Tentokrát přednášela v olomouckém Centru judaistických studií ve středu 10. dubna 2024 na téma Archeologické zkoumání židovských hřbitovů na příkladu Prostějova. Přednášku uspořádalo Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových FF UP v rámci Cyklu judaistických přednášek pro veřejnost.
V úvodu se zabývala přínosem archeologických výzkumů židovských hřbitovů. Tyto nám mohou poskytnout bohaté informace o podobě a struktuře židovských hřbitovů, které nelze vždy odhalit povrchovým výzkumem či z písemných pramenů a epigrafie. Kromě samotných kosterních pozůstatků či movitých artefaktů pomáhají odhalit zničené lokality, poskytnout informace o pohřebních zvycích a ritu a upřesnit datování. „Archeologie zkoumá hřbitovy v celé Evropě, nejvíce je jich v Polsku a u nás bylo archeologicky prozkoumáno sedm hřbitovů – a to v Praze v Bartolomějské ulici a Zahrada života ve Vladislavově ulici, dále v Plzni, Brně, Slavkově u Brna a v Prostějově,“ uvedla Tereza Holasová.
Židovské pohřebiště v Prostějově se nacházelo v hradebním příkopu při celém obvodu hradeb v Prostějově a Židé zde pohřbívali od roku 1510 do roku 1802. Židovská komunita s jeho zrušením nesouhlasila. Moravský zemský rabín Mordechaj Benet ve svém responzu z devadesátých let 18. století uvedl toto: „Hřbitov nesmí být rozdělen a prodán. Hroby mohou být zasypány, musí zde však zůstat. Další pohřbívání přináší riziko, proto by bylo vhodnější pohřbívání na jiném místě.“ K určitému tlaku na změnu místa pohřbívání přispěly josefínské reformy a hygienicko-zdravotní důvody. „Okolnosti, jak přesně bylo první pohřebiště zrušeno, neznáme. Faktem však je, že náhrobní kameny byly potom rozdány, jiné použity na stavební účely a některé z nich byly umístěny na židovském hřbitově v Prostějově v dnešní Studentské ulici,“ vysvětlila Holasová a dodala, že ono rozdávání kamenů je někdy dáváno do souvislosti s působením sabatiánského hnutí, které mělo v Prostějově ohlas v první čtvrtině 18. století.
První archeologická zpráva o tomto pohřebišti je archeologický nález z roku 1995 v Hradební ulici. Další doklady přinesl archeologický výzkum prováděný na Hlaváčkově náměstí a v Šerhovní ulici v roce 1998 prostějovskou pobočkou Ústavu archeologické péče v Brně. Tereza Holasová následně informovala o nálezech 43 kostrových hrobů umístěných ve třech rovinách nad sebou. Byl zde také okrsek hrobů dětí a novorozenců.
„V hrobech byly nalezeny fragmenty keramiky, železné hřebíky, kovové pozůstatky oděvů (spinky, přezky opasků), dokonce i železný nůž,“ popsala Tereza Holasová. Přiblížila také pohřební zvyky. „Typická je poloha těla na zádech s rukama nataženýma podél těla a s orientací k východu. Na očích a ústech byly položeny keramické střepy a v různých polohách byly i visací zámky,“ dodala Tereza Holasová a zároveň se pokusila vysvětlit jejich význam.
Hovořila také o etických otázkách týkajících se rovnováhy mezi respektem k víře židovských komunit a vědeckým přínosem. „Židovské hřbitovy jsou posvátnější než synagogy. Jsou místem odpočinku, kde zemřelí čekají na vzkříšení a důraz na jejich záchranu je oprávněný,“ zdůraznila Tereza Holasová.
V závěrečné části své přednášky se zaměřila na použití přírodovědných metod a analýz a na genetické zkoumání ostatků, díky nimž lze získat výjimečné poznatky o životě členů židovských komunit. Do tohoto výzkumu je zapojeno deset hřbitovů od Španělska přes Francii a Itálii. V České republice je zapojen Prostějov. Cílem je odhalit skutečnost, jak se Židé dostávali z Izraele do Evropy včetně genetického odlišení a různých vazeb. Pracuje se zde se škálou vzorů od doby římské po 19. století. Jedná se nejen o využití DNA, ale i o neinvazivní metody (georadar), izotopovou analýzu či radiokarbonové datování. „ Bylo například konstatováno, že většina moderních aškenázských Židů pochází z jedinců z Erfurtu,“ uvedla na závěr T. Holasová.
Přednáška vyvolala velký zájem ze strany studentů i veřejnosti. Dokladem toho plná učebna návštěvníků a bohatá diskuse.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém
