Naleznete je v řadě měst nejen České republiky. Jde o projekt připomínající oběti holocaustu. Kostky o rozměrech cca 10 x 10 x 10 cm jsou zapracovány do dlažby chodníků obvykle před domem, v němž lidé bydleli před nástupem do transportu. V Prostějově, kde žila ještě před II. světovou válkou početná židovská komunita, nenaleznete zatím takový kámen ani jeden.
„Přihlásili se však první zájemci, jeden z nich je z našeho města. Ten by rád umístil na vlastní náklady první Stolperstein. Podali jsme proto na prostějovskou radnici žádost o umístění kamenů, čekáme v tuto chvíli na vyjádření,“ říká předseda spolku Hanácký Jeruzalém Michal Šmucr s tím, že kameny je třeba objednat přímo u výrobce v Německu. V letošním roce s největší pravděpodobností kapacita na jejich výrobu pro Prostějov nebude, nicméně s umístěním kamenů nejpozději v roce 2019 spolek počítá.
A komu by měly být první kameny věnovány?
„To je na první pohled těžká volba. Obětí holocaustu z Prostějovska bylo více než dvanáct stovek a u koho začít? Určitým vodítkem byla skutečnost, že zmíněný zájemce chce první Stolperstein položit za někoho ze stejného domu, kde nyní žije on sám. Ovšem jen z tohoto domu odešlo do transportu přes dvacet lidí a přežil jediný člověk! Vybrali jsme tedy nejmladší obyvatelku domu, vlastně dítě. Čtyřletou Ruth Brennerovou, která byla zavražděna v Malém Trostinci v roce 1942 společně se svými dvěma sestrami Pepinkou a Stellou a s maminkou Fanny. V jeden den skončil život tří děvčátek a jejich matky… Paní Pessel Brennerová, zřejmě babička, byla taktéž deportována a zemřela v Terezíně v roce 1942. To je pouze drobný obrázek zvěrstev, která se tehdy odehrávala. Zajímalo nás ovšem také, co se stalo s otcem rodiny Salomonem Brennerem a jeho synem z prvního manželství Maxem. Bohužel do tohoto okamžiku o jejich osudu nic přesnějšího nevíme. Pouze tolik, že byli ještě před transporty zatčeni gestapem,“ objasňuje Šmucr.
Pátrání po osudu Salomona a Maxe Brennerových však přineslo jedno překvapení.
„Podle dostupných zdrojů se zdá, že první žena pana Salomona Brennera, tedy matka Maxe, byla spřízněna s naším čestným členem Oferem Pelledem. Ukazuje to, jaké souvislosti se objeví pod povrchem minulosti. Je to pro nás další motivace zjistit, jak pan Salomon a jeho syn Max skončili. Obrátili jsme se proto se žádostí o pomoc na Archiv bezpečnostních složek, Terezínskou iniciativu a na Mezinárodní pátrací službu Červeného kříže v německém Bad Arolsenu. Bohužel žádná z těchto organizací informacemi o otci a synovi Brennerovými nedisponuje. Nezbývá než pátrat dál nebo čekat na náhodu. Byli bychom totiž velmi rádi, kdyby se nám podařilo doplnit obrázek osudu celé této rodiny a názorně na konkrétních lidech dokumentovat, jak, proč a kam zmizelo tolik našich někdejších sousedů,“ uzavírá předseda spolku Hanácký Jeruzalém Michal Šmucr.
-jg-
ilustrační foto – zdroj: internet (obrázky)