Prostějov byl v minulosti významným židovským centrem. Počtem obyvatel bylo druhým největším na Moravě. Židovské ghetto mělo dvě části – severní, na části Školní ulice a jižní založené na pozemcích bývalého augustiniánského kláštera za kostelem Povýšení sv. Kříže. Proslulým centrem vzdělanosti byla zdejší ješiva. Z Prostějova vzešly významné osobnosti – například tiskař Aron Prostitz, bibliograf a literární historik Moritz Steinschneider, filozof a zakladatel fenomenologie Edmund Husserl, lékař-lidumil a učenec Gideon Brecher, továrník a podporovatel zdejší vzdělanosti VeithEhrenstamm či architekt Max Fleischer. Továrny M. a I. Mandl, Gustav Sborowitz a Hermann Berger položily základ k prostějovskému oděvnictví.
Jeho historii, tradice a odkaz rozvíjí a přibližuje spolek pro židovské kulturní dědictví Hanácký Jeruzalém. Byl založen v říjnu 2017. „Prostějov byl označován jako Hanácký Jeruzalém, což už ztrácí svůj původní význam, proto mu chceme dát živý obsah. Cítíme odpovědnost, mezeru vůči minulosti a chtěli bychom připomenout různé historické události a jejich souvislosti,“ charakterizoval zaměření spolku jeho předseda Michal Šmucr.
Přednášky, výstavy a akce pro veřejnost
Na podzim 2018 připravil spolek svoji první výstavu nazvanou Znovuobjevené židovské město. Byla jedinečným představením prostějovského židovského ghetta i příběhů jeho domů a obyvatel. Z židovského ghetta se zachovalo jen torzo – blok domů zvaný Špalíček na rozhraní ulic Uprkova, Kostelní a Hradební. Nejcennější z nich je dům č. 18, původně obecní dům židovské obce má renesanční jádro a plachtové klenby tzv. placky. Je stavebně propojený s domem č. 23 v ulici Hradební, kde byla židovská jatka a od konce 18. století židovská škola. Dnes tyto opravené objekty patří Muzeu a galerii v Prostějově. Dalším cenným objektem je dům č. 20 označovaný jako Ehrenstammův dům. Byl postaven v letech 1817–1819 Veithem Ehrenstammem a má bohatou empírovou výzdobu.
Z dalších objektů byly připomenuty také prostějovské synagogy – nejstarší z roku 1522, stará barokní synagoga (1676) a nová synagoga (velký templ) postavená podle projektu Jakoba Gartnera v roce 1904 a přestavěná po 2. světové válce v kostel Církve československé husitské, dále empírová synagoga beth ha-midraš v Demelově ulici a další objekty – nadační dům V. Ehrenstamma Demelově ulici, který sloužil jako obecná židovská škola a chorobinec a chudobinec v ulici Sádky č. 2 založený Gideonem Brecherem v roce 1869. V tomto domě byla do roku 1973 poslední modlitebna židovské komunity.
Novinkou byl vystavený model části Špalíčku zhotovený členem spolku a modelářem Janem Láznou. Jan Lázna v modelu dále pokračuje. Na základě stavebních plánů, vzpomínek pamětníků i svých vlastních (v židovských uličkách totiž prožil dětství) mu pod rukama vznikají další domy a objekty prostějovského židovského města. Chtěl by je zachytit všechny.
A co mají výstavy spolku společné? Jednak je to právě onen genius loci – tedy výstavní sály muzea ve „Špalíčku“, spolupráce s Muzeem a galerií v Prostějově a doplnění panelových výstav zapůjčených od různých institucí (především z pražského Židovského muzea) o prostějovské reálie. Například na výstavě „Bojovali na všech frontách. Židé v boji a odboji“ mohli návštěvníci poznat také osudy téměř třiceti Prostějovanů-Židů. Byli mezi nimi příslušník 1. československého armádního sboru Kamil Richter, letec Emil Türkl, příslušník Britské armády Bruno Bobasch, mechanik 310. československé perutě RAF Hugo Winter, účastník bitvy u Dunkerque četař Vilém Münz či Max a Bedřich Bleichfeldovi – otec a strýc čestného člena spolku Ofera Pelleda z Jeruzaléma. Jejich medailónky zpracoval člen spolku Jaromír Vykoukal, který se dlouhodobě věnuje vojenské historii a historii státu Izrael. O těchto tématech také poutavě přednáší na různých místech v republice, například i při tradičních Dnech pro Izrael.
Výstava Barokní synagogy v českých zemích byla zase doplněna o prostějovské synagogy, ale i synagogální předměty zapůjčené z Muzea Komenského v Přerově a z Loštic.
Spolek připravil také zajímavé přednášky pro veřejnost. Táňa Klementová z brněnské pobočky Židovského muzea v Praze přednášela o židovských svátcích, zvycích a hebrejštině. Student David Kovář představil svoji práci SOČ na téma Prostějovská periodika vůči Židům v letech 1914–1924 (Hlas lidu, Hlasy z Hané). O projevech antisemitismu přednášel politolog z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš. Studentka Tereza Holasová se zabývala historií nejstaršího pohřebiště prostějovských Židů v hradbách (od 16. století do roku 1802).
Památky představuje také nový turistický okruh
V rámci akcí Brány památek dokořán a Dny evropského dědictví v Prostějově mohli zájemci navštívit některé objekty a památky spjaté s židovskou historií. Velký zájem vyvolaly komentované prohlídky soukromé sladovny Castello v Blahoslavově ulici provozované bratry Winterovými. Proběhlo také několik komentovaných prohlídek nového židovského hřbitova v Brněnské ulici. Město Prostějov ve spolupráci se spolkem Hanácký Jeruzalém připravilo nový prohlídkový okruh Prostějov židovský. Premiéru měl v létě loňského roku a role průvodců se úspěšně zhostili studenti SOŠ podnikání a obchodu.
Oběti nacistického vraždění nemají své hroby a před smrtí z nich vrazi udělali jen čísla
Historie prostějovské židovské komunity je smutná a tragická. Na přelomu června a července roku 1942 bylo 1259 židovských obyvatel Prostějova transportováno do Terezína a následně do koncentračních a vyhlazovacích táborů v Osvětimi, Baranoviči, Malém Trostinci, Treblince, Raasici. Z nich se po válce vrátilo domů 109 osob.
Oběti této genocidy si spolek pravidelně připomíná. 1. června 2018 jim byla odhalena pamětní deska na budově vlakového nádraží. Jména obětí nacistické zvůle připomíná v ulicích Prostějova již 37 kamenů zmizelých – stolpersteinů. Byly položeny například za rodinu Brennerových, Salomona a Annu Kleinerovy, radního a advokáta Roberta Sonnenmarka, jeho manželku Martu a dceru Mirjam a členy Sokola Jana Mládka, Josefa Bukáčka a Františka Foukala. Letos by chtěli uložit kameny zmizelých za židovské děti. Je jich téměř stovka.
Další akcí je čtení jmen obětí holocaustu ve veřejném prostoru Jom ha-šoa. Poslední dva ročníky však z důvodů koronavirové epidemie proběhly ve virtuální podobě.
Bejt ha-kvarot (pohřebiště), bejt-olam (dům věčnosti), bejt-chajim (dům života)
Těmito výrazy označuje hebrejština hřbitov. Je to místo jedinečné a posvátné vyjadřující respekt a úctu k člověku.
V Prostějově je takovým místem kulturní památka starý židovský hřbitov v nynější Studentské ulici v Prostějově. Projekt jeho rehabilitace se bohužel stal kauzou. Mohl zde vzniknout pěkný příběh s dobrým koncem, ze kterého by měli prospěch všichni – obyvatelé lokality, občané města, židovská komunita, návštěvníci města, turisté, žáci a studenti blízkého Reálného gymnázia a základní školy. Nezbývá než věřit, že se projekt rehabilitace podaří uskutečnit a spolek Hanácký Jeruzalém tomu bude nadále nápomocný.
Spolek zde nechal zhotovit informační panel a ve spolupráci s nadací Kolel Damesek Eliezer také repliku náhrobku prostějovského vrchního rabína a představitele chasidského hnutí Cvi Jehošui Horowitze. V minulých letech bylo také objeveno a zdokumentováno 200 fragmentů a šest celých náhrobků pocházejících z tohoto hřbitova. Jsou uloženy pietně na novém židovském hřbitově v Prostějově v Brněnské ulici.
Spolek také vydává různé tištěné materiály a pořádá kulturní akce
Spolek Hanácký Jeruzalém připravil a vydal sadu letáčků o židovských památkách. Podílel se na vydání dotisku vzpomínkové knihy prostějovské rodačky, čestné členky spolku a občanky státu Izrael Maud Beerové Co oheň nespálil. Vyšla také audiokniha, ve které ukázku čte autorka.
K 80. výročí transportů Židů z Prostějova se spolek Hanácký Jeruzalém podílí na přípravě multižánrového festivalu „3 dny pro Hanácký Jeruzalém“. Jeho součástí budou autorská čtení, přednášky, výstavy, hudební vystoupení, komentované prohlídky a workshopy. Hlavním organizátorem akce je člen spolku Rudolf Dub, který z pozice správce nového židovského hřbitova v Prostějově také zajišťuje dokumentaci a katalogizaci hrobů obou prostějovských židovských hřbitovů.
Židovská historie a kultura je neobyčejně bohatá a moudrá a spolek Hanácký Jeruzalém ji netradičně připomíná, mapuje a zároveň tím obohacuje naše životy.
Hana Bartková
Publikováno: Rok na Hané 2022, str. 12–14, Hanácký rok pro zábavu i poučení v roce 2022, ročník V. Vydal: AGRIPRINT s. r. o. Olomouc