Před sto dvaceti lety se narodil prostějovský rodák a historik židovského původu Bernhard Heilig. Jeho jméno je známé jen úzké skupině ekonomických historiků a navíc bylo po roce 1948 z tehdejší marxistické historiografie neprávem „vymazáno“ a zapomenuto. Specializoval se na hospodářské dějiny. Napsal řadu studií a článků o prostějovském oděvním průmyslu a o hospodářských dějinách Židů v našich zemích.
Kdo byl Berhard Heilig
Narodil se 21. září 1902 v v rodině obchodníka Edmunda Heiliga (1870–1920) a jeho manželky Jelly rozené Kurzové. Bydleli potom ve vlastním domě v Havlíčkově ulici č. 20. Měl staršího bratra Roberta (*25. 3. 1897), o kterém moc informací nemáme. V roce 1914 absolvoval německou reálku v Prostějově). Žil ve Vídni a v indickém Jaipur Rajputana.
Bernhard v letech 1911–1920 studoval na německé reálce v Prostějově. Potom absolvoval roční abiturientský kurs na prostějovské Obchodní akademii (1921). Jeho spolužákem zde byl například pozdější novinář a spisovatel František Feigel (publikující pod jménem Gel). V letech 1921– 1923 pracoval v různých průmyslových podnicích. V únoru 1923 se odhlásil do Bílska.
Následovala studia národního hospodářství v Norimberku a Basileji. V roce 1927 studia absolvoval a získal doktorát hospodářských věd. Následně se živil psaním o ekonomických tématech a pracoval na volné noze v Paříži a ve Vídni. Přechodně pobýval v Prostějově, ale v srpnu 1933 se z Prostějova odhlásil do Prahy. V Praze bydlel ve Veletržní ulici č.484/19 , potom ve Starých Strašnicich č. 913. Mezitím se v Basileji oženil a měl civilní sňatek (31. 12. 1926). Manželkou byla Věra Varšavčíková (*17. 7. 1904 Georgenburg, Litevsko, zahynula – Lodž).
Publikoval celou řadu historických studií v českých a zahraničních časopisech a novinách. Mnohé studie vyšly jako samostatné spisky. Přispíval také svými ekonomicko-historickými komentáři do sionistického časopisu Selbswehr. Zaměřil se hlavně na dějiny textilního a oděvního průmyslu, historii počátků židovského podnikání na Moravě a historii československého a rakouského hospodářství.
Bernhard Heilig – spolupracovník prostějovského muzea a historik židovské komunity
Nás budou zajímat především jeho články vztahující se k Prostějovu a regionální historii. Už v roce 1926 se už jako student stal členem zdejšího Muzejního spolku (RPC. Berchtold Heilig, posluchač Basilejské university) v kategorii C – přispívatel. V roce 1930 byl náhradníkem správního výboru (kuratoria) musea.
Svými recenzemi a články příspíval do ročenky muzea (Ročenka Národopisného musea města Prostějova a Hané, dále RNPMP). Publikoval zde tyto příspěvky: K dějinám prostějovského oděvního průmyslu In: RNPMP, 5, 1928, s. 56–67); Hospodářský vliv židů na Prostějov (In: RNPMP, 10, 1933, s. 27–36); Julius Röder: Stammbaum der Familie Zweig. Olomouc 1932, 40 s. (recenze, In: RNPMP, 9, 1932, s. 130); Dr. J. Kühndel: Z dějin prostějovského obchodu (recenze, In: RNPMP, 1931, s. 129–130). Řadu svých separátů a článků poskytl prostějovskému muzeu i s českým a německým věnováním. Muzeu také věnoval i některé své knihy a obrazy.
Od roku 1932 měl v rukopise připravenou knihu o významném židovském podnikateli a prvním židovském továrníkovi v Prostějově nazvanou „Feith Ehrenstamm, ein jüdischer Repräsentant des Frühkapitalismus in Mähren“, kterou sestavil na základě rozsáhlých studií prostějovského, plumlovského a brněnského archivu. Dílo měl vydat ve spolupráci s profesorem pražské univerzity Samuelem Steinherzem. Rukopis se však bohužel nezachoval.
Kvůli svému židovskému původu neunikl transportům. 21. října 1941 byl se svou manželkou Věrou transportován transportem B do Lodže. V únoru 1942 získal místo v ghettu v archivu. Pracoval ve statistickém oddělení, které spoluzakládal. Společně se spisovatelem, novinářem a překladatelem Oskarem Rosenfeldem (*1884 Koryčany + 1944 Osvětim) a dalšími pracoval hlavně na kronice ghetta a vydávání stručných zpráv. Zmapoval také osudy tam přesídlených západních Židů. Kronika lodžského ghetta měla dva díly a pracovalo na ní celkem deset autorů. Dr. Rosenfeld si nesmírně vážil jeho praktických zkušeností, odborných znalostí, svědomitosti, laskavosti a kolegiálního chování.
Dr. Heilig v březnu 1943 těžce onemocněl. V důsledku podvýživy dostal tuberkulózu, na jejíž následky 28. června 1943 zemřel.
Z jeho prací čerpali mnozí prostějovští historici (například Bohuslav Eliáš; Sommer, Karel – Gímeš, Emil: Z dějin oděvního průmyslu na Prostějovsku, Prostějov 1970; Cydlík, Tomáš a kol. :Historie a současnost podnikání na Prostějovsku, vydaly Městské knihy Žehušice, s. r. o., 2009). Čerpali z něj i autoři 2. dílu Dějin města Prostějova (Prostějov 1999).
Jméno historika dr. Bernharda Heiliga však bylo objevováno a uváděno až po roce 1989. Předně to byla Bibliografie okresu Prostějov od Pavla Marka (Brno 1990) avědecká konference k 630. výročí udělení městských práv Prostějovu „Prostějov a jeho místo v dějinách Moravy“ (konaná ve dnech 24. a 25. dubna 1990) a ve sborníku z této konference vydané v roce 1994 Muzeem Prostějovska v Prostějově.
Další informace o B. Heiligovi najdeme: Janoušek, Vojtěch: Likvidace prostějovských Židů po roce 1939, práce z pozůstalosti, 1952, In: Zpravodaj Muzea Prostějovska v Prostějově, č. 2, 1991, s. 25, pozn. autorky- zde s chybným uvedením místa úmrtí v Osvětimi; Klenovský, Jaroslav: Židovské město v Prostějově. Brno-Prostějov 1997, s. 10; Prostějov, dějiny města, /1/ , Prostějov 2000 – stať Pavla Marka Historiografie Prostějova, na s. 12 – pozn. autorky:chybný rok smrti 1941; Dokoupilová, Marie: Jméno hodné připomenutí. 65. výročí úmrtí Dr. Bernharda Heiliga, Štafeta, roč. XXXIX, 2008, č. 1–2, s. 32–34 ; Klenovský, Jaroslav: Encyklopedie židovských památek Moravy a Slezska, Praha 2018, s. 256.
Některé vybrané práce Bernharda Heiliga:
-Aktuelles aus der Geschichte des Hauses Ehrenstamm 1752–1852. In: Zeitschrift des
deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens, Brünn, Jg. 36, 1934, s. 9–
28.
– Aus der Prossnitzer Konfektionsindustrie. In: Bekleidungs-Arbeiter, 43, Berlin 1931, č. 1.
– Den czekoslovakiske Konfektionsindustrie, Prossnitz, Boskowitz, 1858–1931, 320 s.
– Die Prossnitzer Juden als Industriergründer. Jüdische Volkstimme,33,28. 1.1932, č. 4, s 7-9.
– Die Prossnitzer Konfektions-industrie. Ihre Enstehung und Entwicklung. Bulletin der
internationalen Bekleidungsarbeite-Föderation, č. 30, únor 1930, s. 235–238.
– Die Vorläufer der mährischen Konfektionsindustrie in ihrem Kampf mit den Zünften.
In:Jahrbuch der Gessellschaft für Geschichte der Juden in der Čecholovakischen Republik.
Prag, Jg. 1, 1929, s. 307–448.
– Ein Konkurs v. J. 1789. Aus einem Kapitel des Buches „Aufstieg und Verfall des Hauses
Ehrenstamm, 1752–1852, Prager Presse, 16. 10. 1933, s. 2.
– Eine mährische Stadt und ihr Ghetto. Sonderabdruck aus der Zeitschrift des Deutschen
Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens, 34, Brno 1932. 22 s.
– K dějinám prostějovského konfekčního průmyslu. Hlas lidu, č. 56, 16. 5. 1929, s. 1 – 2;č. 58,
23. 5.1929, s. 1 – 2;č. 60, 28. 5. 1929, s. 1–2;č. 61, 30. 5. 1929, s. 1–2.
-Literarische Anzeigen: Dr. Jan Kühndel, Vývoj olomouckých řemeslnických cechů od začátku 17. století. In:Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens, Brünn, Jg. 31, 1929, s. 168f.
-Literarische Anzeigen: Dr. Kühndel, Právovárečné měšťanstvo v Prostějově. In: Zeitschrift des Deutsen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens, Brünn, Jg 33, 1931, s.
174–177.
– Město a jeho židovské ghetto. Hlas lidu, č. 87, 4. 8. 1932, s. 3; č. 88, 6. 8. 1932, s. 5;č. 89, 9. 8. 1932, s. 3.
-The Prostějov Ready-made Industry. Its Origin and Development. In: Bulletin of the International Clothing Workers Federation. Amsterodam, únor 1930, č. 30.
-Urkundliches zurWirtschaftgeschichte der Juden in Prossnitz. Jüdischer Buch- und Kunstverlag, sv. 4. Brünn 1929, 32 s.
-Vom Aufstieg und Verfall des Hauses Ehrenstamm. 1752. 1852. Prager Presse, č. 8, 19. 2. 1933.
-Welthandel in Herren- und Knabenkonfektion.Bekleidungs- Arbeiter, Berlin, č. 47–48, 28. 11.1931, s. 221; č. 49–50, s. 228.
-Ziele und Wege einer Wirtschaftgeschichte der Juden in der Tschechoslowakischen Republik. Eine kritisch-programmatische Untersuchung von Dr. Bernhard Heilig. In: Jahrbuch der Gesellschaft für Geschichte der Juden in der Čechoslovakischen Republik, Prag, Jg. 4, 1932,
s. 7–62.
-Zur Entstehung der Prossnitzer Konfektionsindustrie. In: Zeitschrift des Deutschen Vereines
für die Geschichte Mährens und Schlesiens. Brünn, Jg.31, 1929, s. 14–35.
Použité zdroje:
Databáze Bibliography of History (B. Heilig)
Dokoupilová, Marie: Jméno hodné připomenutí. 65. výročí úmrtí Bernharda Heiliga. Štafeta, 2008, č. 1–2, s. 32–34.
Holocaust.cz – Institut Terezínské iniciativy (dokumenty). Originál dokumentů – Národní archiv Praha.
Marek, Pavel: Bibliografie okresu Prostějov, Brno 1990, s. 102, 106, 146–147, 139.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém v Prostějově