Prostějovská knihovna hostila přednášku Jana Lázny Prostějovské židovské uličky

pokračování modelu židovských uliček

Úzké uličky, dlažba z valounů, tajemná zákoutí, lomenicové štíty, zajímavé detaily fasád, mansardové střechy i interiéry s různými typy kleneb. Na druhé straně také stísněnost, špatné hygienické podmínky, chybějící kanalizace. V domech dělených na několik části často bydlelo patnáct až třicet osob.

Ano, to všechno byly židovské uličky. Tak je také zažil (samozřejmě už ve změněné podobě) prostějovský rodák a člen spolku Hanácký Jeruzalém Jan Lázna. Před jejich asanací – padesáti a více lety – zde prožil svoje dětství. Byly pro něj hřištěm i místem setkávání se spolužáky a kamarády. Tudy také chodil do školy v Komenského ulici.

Přes čtyři roky také pracuje na modelu židovského ghetta.  Jeho část v papírové podobě bylo možné zhlédnout na přednášce. Shromažduje staré fotografie, kresby, stavební plány, dokumenty i vzpomínky pamětníků. Cenným pramenem jsou pro něj adresáře města, sčítací operáty i dobový tisk. Výsledky své práce a bádání představil na přednášce konané v podkrovním sále Městské knihovny v Prostějově ve čtvrtek 13. dubna 2022. Zájem Prostějovanů byl obrovský. Akci navštívilo téměř sedmdesát účastníků. Byli mezi nimi i pamětníci.

Severní část ghetta ve Školní ulici

V první části přednášky představil severní část židovského ghetta, které se nacházelo na pravé straně Školní ulice. Tvořilo jej dvanáct domů. Jejich přístavky byly nalepeny až na hradby. Celá část byla asanována v letech 1973–1974. Dnes se na jejich místě nachází parkoviště. Na protější straně byl jediný židovský dům – Školní č. 28 (nyní pasáž Mika). Původně se jednalo o zadní křídlo domu č. 30 z náměstí T. G. Masaryka.

Jižní část ghetta a Špalíček

Tuto představují ulice Demlova, Křížkovského, Lutinovova, Kostelní, Uprkova, Koželužská, Hradební a náměstí Svatopluka Čecha. Zachovalo se zde torzo sedmi židovských domů po rozsáhlých asanacích v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století díky památkové ochraně domů v Uprkově ulici č. 12 (dům se střešním vikýřem ve stylu biedermayeru) a č. 20 ( Ehrenstamův dům). Historicky nejvýznamnější jsou dva domy propojené dvorem patřící prostějovskému muzeu – Uprkova 18 – Hradební 23. Dům č. 18 označovaný podle štítu „Vlaštovka“ sloužil jako obecní dům židovské obce a v čísle 23 byla židovská jatka a nad nimi v patře od konce 18. století židovská škola. V interiérech najdeme zajímavé plachtové klenby zvané placky a zachované renesanční jádro v domě č. 23. Další domy byly postaveny nově, například Kostelní 15, Hradební 17, Kostelní 13, Uprkova 14, patro domu č. 16 a podkroví. 

Židovské domy vyprávějí

Ve vyprávění Jana Lázny  doslova ožili obyvatelé našeho židovského ghetta. Byly mezi nimi například rodiny Tausových, Bobaschových, Altarových a Franklových. Byla připomenuta Lösegeldova továrna na obuv (Kostelní 16 – Hradební 6) těžce poškozená při leteckých útocích na město koncem 2. světové války. Tehdy byly nejvíce poškozeny domy v ulicích Kostelní a Hradební. Na ploše po bombardovaných domech vznikl takzvaný „pareček“. V Hradební ulici č. 6 bydlel po válce a měl zde kancelář člen zdejší židovské obce advokát Arnošt Löff.

Domy však už v době 20. století měly také nežidovské majitele. Majitelem domů Kostelní 15 – Hradební 17 byl ve třicátých letech kameník Václav Beck, potom je koupil čalouník Josef Novák z čísla 13. Dalšími obyvateli lokality byli například zámečník pan Petricius, stolař pan Zapletal, tiskař a výrobce razítek pan Solfronk či rodina bývalého starosty města Jana Sedláčka.

V centru pozornosti našich malířů i fotografů byly domy – Lutinovova 18 (s typickým venkovním schodištěm vedoucím do patrového bytu), Uprkova 4 směrem k Žižkovu náměstí (s arkýřem v patře, zde bydlel první český Žid a vlastenec Jiří Lasus, o němž se můžeme dočíst ve druhém díle vzpomínkové knihy Ondřeje Přikryla Červánky Prostějova), Hradební 19 (s železným balkonem, který po asanaci domu je uložen v depozitářích muzea).

Přesně má Jan Lázna zmapovány rodné domy filozofa Edmunda Husserla (Křížkovského 2 – Lutinovova 9), na místě nynějšího parkoviště u společenského domu) a lékaře a učence Gideona Brechera (Uprkova 42, na místě tržnice, původní dům se však nezachoval, v roce 1912 byla na jeho místě postavena secesní novostavba, tato však byla v roce 1982 asanována). Připomenuta byla také havárie slovenského letce z 3. února 1926, při které byl těžce poškozen dům majitelky kožešnictví Pavly Beamtové v Uprkově ulici 19.

Závěr přednášky patřil pohledům na starou židovskou synagogu, památkově chráněným domům na náměstí Svatopluka (č. 1, 2, 4, 5), nadačnímu domu V. Ehrenstamma (Demlova 6), budově rabinátu a židovské školy (Demlova 3). Neméně zajímavá byla například fotografie (z roku 1905) objektu ležícího na rozhraní Demlovy a Křížkovského ulice (postaveného na místě bývalého židovského domu v Demlově ulici č. 8).  Jednalo se o zbrojnici německého hasičského spolku, který byl přičleněn k turnérské organizaci a ve čtyřicátých letech 20. století zde byla záchranná stanice, potom novostavba domovní správy.

Byla to bezpochyby nesmírně zajímavá a poučná přednáška o naší židovské historii. Řadě návštěvníků také dala i podnět k návštěvě komentovaných prohlídek, například nového židovského hřbitova v Brněnské ulici, na kterém jsou mnozí naši židovští občané z uliček pohřbeni.

 Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém

Text zveřejněn také v Prostějovském deníku – rubrika Čtenář reportér

Fotogalerie z akce: