S velkým zájmem se setkalo v neděli 14. dubna putování po místech spojených s židovskou historií v Prostějově. V rámci Bran památek dokořán navštívili zájemci bývalou novou synagogu, dověděli se, že zde stála původně její barokní předchůdkyně, také že v ulici Demelově fungovala současně „empírová“ synagoga, v její blízkosti pak dům, který nechal v roce 1814 postavit významný prostějovský podnikatel Feit Ehrenstamm. O tom vypovídá i nedávno zrestaurovaný nápis umístěný dnes na severní stěně objektu. Mnozí z Prostějovanů, kteří si půjdou své záležitosti vyřídit na odbor dopravy, tak už vědí, že zároveň vcházejí do někdejšího Ehrenstammova nadačního domu…
„Židovská komunita byla v našem městě od poloviny 15. století nedílnou součástí duchovního, kulturního, společenského a hospodářského života. Prostějovští Židé se podíleli na ekonomickém rozvoji a prosperitě města, a to až do nástupu nacismu. Nová synagoga přežila útoky v době okupace a po válce se stala místem duchovního setkávání Československé církve husitské, která o ni pečuje, a aktivně připomíná historii svého svatostánku, ale i tragické osudy jejích bývalých návštěvníků. Chtěl bych ocenit tento příkladný přístup, kterým se můžeme v Prostějově inspirovat ve vztahu k židovské historii a památkám obecně,“ uvedl v bývalé synagoze, dnešním Husově sboru, nedělní program náměstek primátora Jiří Rozehnal.
Na zahájení v bývalé synagoze promluvili také Jáchym Kanarek, místopředseda Federace židovských obcí v České republice a předseda Židovské obce Brno, Michal Šmucr, předseda spolku Hanácký Jeruzalém a Soňa Provazová, ředitelka Muzea a galerie v Prostějově.
Po komentované prohlídce Husova sboru se zájemci vydali Demelovou ulicí do špalíčku, reliktu kdysi rozlehlé jižní části prostějovského židovského ghetta. Pozornosti neunikl například dům číslo 20, což byl po synagoze nejkrásnější objekt ghetta a mimochodem první dvoupatrový dům v židovské čtvrti.
Dal jej vystavět začátkem 19. století Feit Ehrenstamm. Dům se podařilo začátkem 21. století velmi zdařile zrekonstruovat a zachovat tak pro budoucnost.
Prohlídková trasa pak vedla do sousedního objektu, který je dnes v majetku Muzea a galerie v Prostějově a kde návštěvníci zhlédli expozice o slavném prostějovském rodákovi Edmundu Husserlovi a o životě v židovském ghettu.
Cestou ke starému židovskému hřbitovu ve Studentské ulici byla na programu ještě krátká zastávka v ulici Sádky, kde stále stojí dům, který nechal ve druhé polovině 19. století vystavět lékař Gideon Brecher jako dům nadační. Po válce sloužila část objektu výrazně ztenčené židovské obci jako modlitebna.
Na starém židovském hřbitově, který byl zpustošen v průběhu II. světové války, kdy byly náhrobky městem rozprodány firmám či soukromníkům, představil účastníkům Daniel Polakovič z Židovského muzea v Praze příběh slavného bratislavského rabína Chatama Sofera a jeho prostějovské působení:
„Chatam Sofer byl významnou osobností 18. století a do Prostějova byl tehdy doporučen jako do místa, kde mohl rozvíjet své nadání. Založil zde školu, která posléze nabyla věhlasu v Bratislavě, kam odešel i se svou ženou, dcerou prostějovského rabína Jerwitze“. Osud hrobu, v němž v Bratislavě spočívají ostatky Chatama Sofera, má společné znaky s osudem starého židovského hřbitova v Prostějově. „Podobně jako ten prostějovský, musel být i bratislavský židovský hřbitov na nátlak státních orgánů zrušen. Takřka v hodině dvanácté se však židovská obec postarala o to, aby hrob Chatama Sofera a hrob jeho kolegů zůstal zachován. Dodnes je tak poutním místem a proudí k němu spousta věřících i turistů,“ dodal Polakovič.
Prostějovský starý židovský hřbitov byl v roce 2016 prohlášen kulturní památkou a v současné době se jedná o jeho rehabilitaci.
Poslední zastávkou byl nový židovský hřbitov za Brněnskou ulicí. Zde spočívají ostatky zhruba pěti stovek prostějovských občanů židovského původu.
„Je to takzvaný hřbitov živý, což znamená, že se zde pohřbívá dodnes. Naleznete zde například hrob rabína Leopolda Goldschmieda a jeho ženy, hrob čestného občana města Bruno Wintera, nebo také malířky Alžběty Zelené, jejíž dílo představilo v letošním roce prostějovské muzeum,“ upozornila přítomné členka spolku Hanácký Jeruzalém Jaroslava Kolářová, která se dříve hřbitovem zabývala se svými studenty z Gymnázia Jiřího Wolkera.
Na novém židovském hřbitově jsou provizorně uloženy i nalezené náhrobky ze starého hřbitova, po nichž stále pátráme. Pokud byste měli informace o dalších možných nálezech náhrobních kamenů ze starého prostějovského hřbitova, můžete se obrátit na adresu spolku Hanácký Jeruzalém – hanackyjeruzalem@gmail.com
-zv- Deník
–jg–Hanácký Jeruzalém
fota: Bob Pacholík