Na území města Prostějova existovalo několik míst, kde se v minulosti pohřbívalo (Římský dvůr u farního kostela Povýšení sv. Kříže, v kapli Nejsvětější Trojice, v kryptách pod kostely Povýšení sv. Kříže, sv. Barbory, sv. Jana Nepomuckého. Dále to byl morový hřbitov u kaple sv. Anny a řádový hřbitov v areálu kláštera Milosrdných bratří) a hřbitov u kostela sv. Petra a Pavla. Vedle těchto hřbitovů pro občany křesťanského vyznání existovaly v minulosti v Prostějově i hřbitovy pro občany židovského vyznání. A právě po dvou – svou rozlohou největších – bývalém křesťanském a starém židovském hřbitově jsme putovali v rámci nového turistického okruhu.
Bývalý křesťanský hřbitov se nachází u kostela sv. Petra a Pavla. Po zrušení byl rozdělen do tří částí – dnešní park Spitznerovy sady, farská zahrada a botanická zahrada. Jednání o rušení tohoto pohřebiště probíhala od roku 1919, resp. 1922 až do roku 1933 a jeho zrušení proběhlo v souladu s církevními požadavky.
Naproti tomu proces likvidace starého židovského hřbitova sousedícího s bývalým křesťanským hřbitovem byl zcela odlišný. Výsledná podobnost obou míst (parková úprava) je tak spíše náhodná.
S historií i současností obou míst seznámíme zájemce ještě při druhé komentované prohlídce obou hřbitovů, a to 27. 8. 2023. Sraz je opět ve 14:00 u kostela sv. Petra a Pavla.
Co se bývalého křesťanského hřbitova týče, dodnes zde můžete vidět hrobku rodiny Kühnových (často mylně považovanou za kapličku). Kdo byli Kühnovi?
Příběh prostějovské stavitelské rodiny Kühnových
Jediným pozůstatkem bývalého prostějovského hřbitova u sv. Petra je zajímavá novogotická stavba ve tvaru kapličky. Také se jí říká „kaplička“. Jedná se však o hrobku prostějovské stavitelské rodiny Kühnových. Nechal ji postavit v roce 1886 c. k. stavební inženýr Vincenc Kühn pro svého otce Jana Kühna.
Jan (Johann) Kühn (1787– 1873) byl zdejším rodákem a zednickým mistrem. Zemřel 11. června 1873 v Prostějově ve věku 86 let. 13. června 1873 byl pohřben na hřbitově u sv. Petra.
Jeho syn Ing. Vincenc Kühn (1821–1886) se významně zapsal do stavebního rozvoje Prostějova ve druhé polovině 19. století. Jeho rodiče byli Jan Kühn a Marianna rozená Vyvážilová.
Obecní výbor Prostějova 1. února 1872 rozhodl odstranit hradby a valy v jižní a v jihozápadní části města, od Brněnské po Olomouckou bránu. Vincenc Kühn byl v roce 1873 autorem prvního regulačního plánu města na zástavbu území na západní, jižní a východní části vnitřního města.
Podle jeho projektu vznikla okružní třída (nynější ulice Komenského a Palackého) s paralelně vedoucím zděným kanálem. Na pozemcích naplánoval stavební parcely, které byly prodány stavebnímu konsorciu s tím, že po celé dílce postaví budovy. Byly zde také postaveny školy, například v Komenského ulici byla podle Kühnova plánu v roce postavena německá reálka. Další budovy: dívčí měšťanská škola v Komenského ulici,chlapecká česká národní škola v Palackého ulici, obecná a německá měšťanská škol na Rudolfově náměstí- 1872, od roku 1894 česká reálka, dále obchodní akademie v Palackého ulici.
Kühnův plán ale řešil jen dílčí území a do živelně rostoucí předměstské zástavby nezasahoval. Vedení prostějovské radnice také připustilo, aby vznikaly dlouhé hlavní ulice bez možností k nim budovat ulice příčné. Toto způsobovalo později problémy v dopravě a při výstavbě inženýrských sítí. Uvedené nedostatky se snažil řešit celkový polohopisný a regulační plán města z roku 1902, jehož autorem byl inženýr František Beneš.
Politicky patřil Vincenc Kühn v šedesátých a sedmdesátých letech 19. století k představitelům německého kasina. Provozoval také zdejší střelnici. Pod vlivem svého příbuzného, významného prostějovského národního a spolkového činitele a výrobce kořalky Eduarda Chmelaře se přiblížil k národní straně a v osmdesátých letech se objevil na kandidátní listině národní strany do obecních voleb.
Inženýr Vincenc Kühn zemřel v 65 letech po dlouhé a těžké nemoci na ochrnutí plic 28. září 1886. 30. září 1886 byl pohřben právě do hrobky, kterou nechal na hřbitově vybudovat.
Tato hrobka je jediným němým svědkem průkopnické stavitelské rodiny – otce a syna Kühnových. Četné vzpomínky na Vincence Kühna najdeme také v beletrizovaných pamětech prostějovského lékaře a starosty Ondřeje Přikryla Z těžkých dob Prostějova.
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém