
Z Haify Daniel Mayer, čestný člen spolku Hanácký Jeruzalém: Každoročně 15. dne měsíce Nisanu (letos to bude ve středu večer, 8. dubna) zahajujeme první sederovou večeří osmidenní (v Izraeli sedmidenní) svátek Pesach, neboli svátek Překročení. Tímto svátkem si připomínáme východ synů Izraele z egyptského otroctví. Vzhledem k tomu, že svátek je spojen s mnoha výjimečnými předpisy ohledně jídla, příprava na něj je tedy složitější a náročnější na čas.
Především je to úklid bytu či domu a odstranění všeho chamecu, tedy kvašeného, jako například chleba, pečiva, ale i ostatních výrobků z mouky a obilovin (též pšeničná vodka, whisky, pivo). Používat se mohou pouze potraviny, které jsou na Pesach košer, např. nekvašený chléb – macesy, košer maso a víno, vejce, čerstvá zelenina a ovoce. Také nádobí a hrnce musí být jiné než ty, které v kuchyni používáme celý rok. Po svátku se k nim opět vrátíme.
Příprava začíná obyčejně na našem haifském trhu, který je nejlevnější ze všech, respektive byl, neboť v rámci boje s coronavirem nám všechny trhy v Izraeli z moci úřední zavřeli. Takže nám zůstaly, obvykle dražší, supermarkety. Lidé kupují vše, co k svátku potřebují, nezřídka i to, co nepotřebují. Před tím, než vejdete do supermarketu, si navléknete lékařské rukavice, které jsou každému u vchodu k dispozici, poté vám pracovník supermarketu změří teplotu a pokud je vše OK, tak vás pustí do obchodu. Roušky tu zatím nejsou povinné (v současnosti jsou již povinné i v Izraeli – pozn. gab), ale lékaři je doporučují nosit a opravdu, mnoho lidí poslechlo jejich hlasu.
Příprava domácnosti na svátek Pesach, tedy vysilující úklid atp., se prakticky neliší, ať je to v Izraeli nebo v České republice. Jinak tomu je s nákupem potravin ‚košer na Pesach‘. V ČR je sortiment velmi omezený a takové potraviny, s výjimkou čerstvé zeleniny a ovoce, mohou obvykle členové židovských komunit zakoupit jen v příslušných židovských obcích. V Izraeli zajdete do jakéhokoliv supermarketu a máte tam široký výběr všech potravin, včetně mléka a mléčných výrobků, masa, uzenin, sladkostí a všeho možného ‚košer na Pesach‘.
Pesach byl a je rodinným svátkem, kdy se mnohdy k sederové večeři, při níž se čte tradiční vyprávění o východu z Egypta – pesachová hagada, scházela nejširší rodina, včetně prarodičů, strýců a tet. V Izraeli, ale i v židovských obcích zemí diaspory, se tradičně pořádají také společné sederové večeře.
V Izraeli pořadateli společných sederů jsou různé filantropické organizace, kulturní domy, městské radnice a některé synagogy. Takové sederové večeře jsou určeny především starým, osamělým a nemajetným lidem, neúplným rodinám a novým přistěhovalcům, z nichž někteří se možná poprvé v životě takového tradičního večera zúčastní. Letos takové společné sedery nebudou, neboť větší koncentrace lidí na jednom místě by mohla vážně ohrozit zdraví účastníků. Takže se opět vracíme k rodinné oslavě svátku, který by se měl nyní slavit v užším rodinném kruhu, tedy omezit se pouze na osoby žijící v jedné domácnosti a nezvat na sederovou večeři širší příbuzenstvo. Podobně konají tentokrát i židovské pospolitosti v diaspoře, které také zrušily společné sedery pro své členy a jejich rodiny.
Na svátek si vzájemně přejeme „chag sameach – veselý svátek“. Letos bychom měli toto přání malinko pozměnit na „chag barí ve-sameach – zdravý a veselý svátek“. Přejme všem pevné zdraví bez rozdílu. Nám, kteří slavíme Pesach a našim bližním, kteří v těchto dnech slaví Velikonoce.
A osobní poznámka na závěr: Na konec června jsme měli s ženou naplánovanou cestu do Prostějova, avšak jak se říká: Člověk míní, Pán Bůh mění. Pevně však doufáme, že brzy nepříjemnosti zapříčiněné coronavirem skončí, a my se opět se všemi přáteli a známými v Prostějově ve zdraví setkáme!
Rabín Daniel Mayer, čestný člen spolku Hanácký Jeruzalém, žije s rodinou od roku 1991 v Izraeli. Od roku 2000 pobývá v České republice jednou až dvakrát do roka, většinou na jaře a v létě. V letech 2016-18 vyučoval v Praze židovskou výchovu na Lauderově škole. Od roku 2013, v rámci programu e-learningu Lauderovy školy, vyučuje děti judaismu. Kořeny rodiny Daniela Mayera sahají do Prostějova; v 18. století byl v Prostějově rabínem jeho prapředek Eliezer Lasar Brill (zemřel 1783). V Prostějově také žila část rodin spřízněných s rodinou Mayerova otce v Olomouci. Také paní Hana Mayerová, manželka rabína Daniela Mayera, má část svých kořenů v Prostějově. Na novém židovském hřbitově za Brněnskou ulicí je pohřbena její prateta Bocková, která v Prostějově žila.
vložila: Jana Gáborová