Jiří Fiedler se narodil 4. března 1935 v Olomouci. Vystudoval historii na Filozofické fakultě UK v Praze. Potom působil jako editor a redaktor v nakladatelství literatury pro děti a mládež Albatros. Také překládal ze srbochorvatštiny a polštiny (například romány Borislava Pekiče, Ivo Andriče a Miroslava Krleži).
Nebyl židovského původu, ale o židovské památky se velmi zajímal. Od sedmdesátých let 20. století je začal mapovat a studovat. Mnohé zanikly, další byly zanedbané či zdevastované. Byla kolem nich hradba mlčení, nezájmu i ignorance. Pečlivě excerpoval archivní a muzejní zdroje, studoval vlastivědnou a místopisnou literaturu, využíval znalostí kronikářů, jezdil do terénu.
Výsledkem se stala publikace Židovské památky v Čechách a na Moravě. Její rukopis dokončil v lednu 1990. To už do něj mohl zahrnout i informace ze zakázané publikace Encyklopedia Judaica. Fiedlerova kniha vyšla v roce 1992 v nakladatelství Sefer.
Byla uvedena historickým exkurzem Arno Paříka o dějinách náboženských obcí v Čechách a na Moravě. Následoval autorův úvodní text O ghettech, synagogách a hřbitovech.
Hlavní částí knihy je průvodce po uvedených památkách. Podává popis stavebních památek zbylých po více než 600 židovských obcích. Zachycuje stručné dějiny vybraných 137 židovských obcí. Seznamuje s jejich historickým vývojem, židovským osídlením, dnešním stavem synagog a hřbitovů, osobnostmi daných židovských obcí i okolními památkami a místy. Stručně také uvádí informace o dalších asi 500 zaniklých obcích a jejich památkách. Součástí publikace jsou fotografie, plánky, vysvětlivky a rejstřík. Nechybí ani krátký exkurz na Slovensko.
Jiří Fiedler byl velmi dobře obeznámený i s historií prostějovské židovské obce. Připomíná zdejší významné osobnosti (mezi nimi například bibliografa Moritze Steinschneidera, architekta Maxe Fleischera, filozofa Edmunda Husserla, historika filozofie Moritze Eislera či hudebního skladatele Ignatze Brülla). Uvádí zdejší ghetto, tři synagogy a tři hřbitovy včetně dalších objektů, například modlitebny, rabinátu a obecního domu.
„Prostějov býval střediskem židovské vzdělanosti a talmudského bádání, proslulá byla zdejší hebrejská tiskárna (založená r. 1603) Izáka ben Prostitze. V letech 1785–1794 řídil zdejší ješivu rabín Moses Schreiber, zvaný Chatam Sofer (1762–1839). Členové židovské obce stáli u zrodu prostějovského textilního průmyslu a r. 1859 zde založili první výrobu konfekce na evropském kontinentu,“ píše Jiří Fiedler.
Vydání knihy bylo průkopnickým počinem. Naše veřejnost se tak poprvé od konce 2. světové války mohla seznámit s židovským kulturním dědictvím. Dodnes je cenným zdrojem informací v oblasti židovského místopisu. Na publikaci navázala elektronická podoba nazvaná Encyklopedie židovských obcí a památných míst na území České republiky. Na ní pracoval autor a Židovské muzeum Praha.
Z dalších publikací Jiřího Fiedlera uvádíme:
Staré židovské hřbitovy Čech a Moravy (spoluautoři Petr Ehl a Arno Pařík, Praha Paseka 1991), sborník Židé a dějiny (editor Leo Pavlát, příspěvek J. Fiedlera o židovských zvycích a tradicích, Praha 1997, 2001, 2005, 2007), Židovské památky Tachovska, Plánska a Stříbrska (spoluautor Václav Fred Chvátal, Nakladatelství Českého lesa, 2008), Židovské památky Domažlicka a Horšovskotýnska, spoluator Václav Fred Chvátal, Nakladatelství Českého lesa, 2012).
Hana Bartková, členka spolku Hanácký Jeruzalém